Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Odo 222/2002

NEJVYŠŠÍ SOUD

ČESKÉ REPUBLIKY

-78

U S N E S E N Í

Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. listopadu 2001, č.j. -62, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Ostravě shora označeným usnesením odmítl jako opožděné odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 1. února 2000, č.j. -30, kterým bylo řízení do částky 16.540,- Kč s příslušenstvím zastaveno (výrok I.), žaloba do částky 236.715,30 Kč s příslušenstvím zamítnuta (výrok II.) a žalobci bylo uloženo zaplatit žalovanému náklady řízení ve výši 29.950,- Kč (výrok III). Dále rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Odvolací soud, vycházeje v otázce doručení rozsudku soudu prvního stupně žalobci z obsahu spisu a z dokazování a skutkových zjištění učiněných k této věci soudem prvního stupně, dospěl k závěru, že žalobci, který se v době doručování rozsudku v místě bydliště zdržoval, byl rozsudek doručen formou náhradního doručení podle ustanovení ( , ve znění pozdějších předpisů, dále též jen „ “). Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že dne 29. února 2000 a 1. března 2000 byly učiněny dva marné pokusy o doručení uvedené písemnosti do vlastních rukou žalobce a posledně uvedeného dne byla zásilka uložena na poště. Jmenovaný si zásilku na poště nevyzvedl a po uplynutí úložní doby dnem 16. března 2000 byla zásilka vrácena Okresnímu soudu v Ostravě dne 20. března 2000 jako nevyzvednutá. Dne 28. března 2000 byl se žalobcem, který se dostavil bez předvolání, sepsán u Okresního soudu v Ostravě protokol, podle něhož rozsudek ze dne 1. února 2000 mezitím převzal s tím, že v době doručování se v místě doručení nezdržoval. Odvolací soud vycházeje z toho, že při druhém pokusu o doručení dne 1. 3. 2000 se žalobce v místě doručení zdržoval, neboť téhož dne převzal od pošty jinou zásilku, konstatoval, že účinky doručení rozsudku nastaly dnem 6. března 2000, takže patnáctidenní lhůta k podání odvolání začala plynout dne 7. března 2000 a skončila dnem 21. března 2000. Pokud tedy žalobce podal odvolání přímo u soudu až dne 6. dubna 2000, stalo se tak po uplynutí zákonem stanovené lhůty k podání odvolání a odvolacímu soudu nezbylo, než toto jeho podání, které neobsahovalo žádost o prominutí zmeškání lhůty, jako opožděné odmítnout.

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, a to z důvodů uvedených v a d) , jejichž prostřednictvím odvolacímu soudu vytkl nedostatečné provedení důkazního řízení a nesprávné právní posouzení věci. Uvedl, že teprve dodatečně zjistil, že mohl navrhnout další konkrétní důkazy k prokázání svých tvrzení, což zdůvodnil tím, že celé soudní řízení vedl osobně, bez právního zástupce. Jako zásadní námitku však uvedl, že mu nebyl rozsudek soudu prvního stupně řádně doručen a vznesl argumenty k prokázání tohoto tvrzení. Zejména namítl, že dne 28. února 2000 odjel v souvislosti s podnikáním mimo své bydliště, ve kterém se pak zastavil 1. března 2000 a dopoledne tohoto dne převzal proti podpisu od doručovatelky v jiné věci doporučený dopis z Okresního soudu Ostrava podací číslo 2156. Dne 1. března 2000 však od doručovatelky žádnou jinou korespondenci neobdržel. Podle dovolatele došlo k chybě pošty při doručování, která mu tak mohla uvedeného dne doručit i rozsudek soudu prvního stupně v předmětné věci, což neučinila, a nikoliv mu zanechávat výzvu o doručení této zásilky. K prokázání své cesty mimo své bydliště navrhl výslech svědka pana J. B., svého bratrance, ke kterému do Frymburku dne 28. února 2000 odjel. Navrhl, aby Nejvyšší soud dovoláním napadené usnesení odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

Podle bodu 17., hlavy I., části dvanácté , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tj. podle ve znění účinném před 1. lednem 2001). O takový případ jde i v této věci, jelikož odvolací soud věc ve shodě s bodem 15., hlavy I. části dvanácté rovněž projednal podle dosavadního znění , jak sám výslovně zmínil v důvodech usnesení.

Dovolání je v dané věci přípustné podle , neboť směřuje proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo odvolání odmítnuto a je i důvodné.

Dovolací soud přihlíží z úřední povinnosti k vadám vyjmenovaným v (tzv. zmatečnostem), a je-li dovolání přípustné, i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci; jinak je vázán uplatněným dovolacím důvodem, včetně toho, jak jej dovolatel obsahově vymezil ( a 3 ). Tzv. vady zmatečnostní nebyly dovoláním namítány a ze spisu se nepodávají.

Dovolacímu přezkumu ve smyslu , věty prvé, podrobil dovolací soud správnost právního posouzení odvolacím soudem v otázce doručení rozsudku soudu prvního stupně žalobci.

O nesprávné právní posouzení věci či určité právní otázky ve smyslu se jedná v případě, že odvolací soud na zjištěný skutkový stav použil nesprávný právní předpis nebo správně použitý právní předpis nesprávně vyložil, případně nesprávně aplikoval.

Jak je uvedeno v odůvodnění dovoláním napadeného usnesení, vyšel odvolací soud v otázce doručení rozsudku soudu prvního stupně žalobci z fikce doručení podle , přičemž účinnost tohoto náhradního doručení vztáhl k podmínce, že se adresát musí zdržovat „v místě bydliště v době doručení zásilky, to znamená dne 1.3.2000, kdy podle záznamu na zásilce bylo žalobci oznámeno, že druhý pokus o doručení bude vykonán právě dne 1.3.2000, tento pokus byl neúspěšný a zásilka byla uložena na poště. Téhož dne 1.3.2000 však žalobce osobně převzal jinou doporučenou zásilku“.

Podle nebyl-li adresát písemnosti, která má být doručena do vlastních rukou, zastižen, ačkoli se v místě doručení zdržuje, uvědomí jej doručovatel vhodným způsobem, že mu zásilku přijde doručit znovu v den a hodinu uvedenou na oznámení. Zůstane-li i nový pokus o doručení bezvýsledným, uloží doručovatel písemnost na poště nebo u orgánu obce a adresáta o tom vhodným způsobem vyrozumí. Nevyzvedne-li si adresát zásilku do tří dnů od uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl.

Podmínka, aby se adresát v místě doručení zdržoval, se vztahuje jen k prvnímu pokusu o doručení zásilky, a proto je z hlediska této podmínky při doručení písemnosti soudu uložením na poště rozhodný den, kdy se doručovatel poprvé pokusil adresátu písemnost doručit (kdy jej nezastihl) a kdy mu proto zanechal uvědomění, že mu zásilku přijde doručit znovu v den a hodinu uvedenou na oznámení, tj. v posuzovaném případě den 29. únor 2000, nikoli den, kdy dojde k druhému pokusu o doručení zásilky, jak mylně dovozoval odvolací soud (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. února 2001, sp. zn. , uveřejněné v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, ročník 2001, svazek 2, pod číslem C 175).

Nejvyšší soud uzavřel, že odvolací soud pochybil ve výkladu ustanovení , na němž svůj závěr o doručení rozsudku soudu prvního stupně žalobci a o opožděnosti odvolání žalobce proti němu založil.

Protože rozhodnutí odvolacího soudu není správné, Nejvyšší soud je zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení ( , 2 a 5 ).

Právní názor dovolacího soudu je pro odvolací soud (soud prvního stupně) závazný ( , věta druhá, ). V novém rozhodnutí o věci bude znovu rozhodnuto o nákladech řízení, včetně řízení dovolacího ( , věta třetí, ).

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 5. března 2003

JUDr. Miroslav Gallus, v.r.

předseda senátu