Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 2388/2002

U S N E S E N Í

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Řízení o dědictví po B. P., zemřelé dne 26. 4. 1999, (dále též jen „zůstavitelka“) zahájil Okresní soud v Ostravě usnesením ze dne 7. 5. 1999, č. j. -2. O dědictví po zůstavitelce pak Okresní soud v Ostravě rozhodl usnesením ze dne 10. 2. 2000, č. j. -22. Při posouzení dědického práva vycházel ze závěru, že dědici zůstavitelky jsou ze zákona její synovci Ing. L. Z. a Ing. Z. Z.

Usnesením ze dne 31. 1. 2001, č. j. , Okresní soud v Ostravě zahájil řízení o dodatečně objeveném dědictví po zůstavitelce. Provedením úkonů v tomto řízení pověřil podle ustanovení notářku JUDr. H. J.

Usnesením ze dne 22. 10. 2001, č. j. -36, Okresní soud v Ostravě určil, že obecná cena majetku zůstavitelky činí 2.000,- Kč, že výše jejích dluhů činí 0,- Kč a že čistá hodnota dědictví činí 2.000,- Kč (výrok I.); schválil zde citovanou dohodu dědiců o vypořádání dědictví po zůstavitelce (výrok II.) a „přiznal“ notářce JUDr. H. J. odměnu 610,80 Kč s tím, že tato odměna „byla uhrazena zálohově“ (výrok III.).

K odvolání Ing. L. Z. a Ing. Z. Z. Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 20. 12. 2001, č. j. -42, rozhodnutí soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil.

Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podali Ing. L. Z. a Ing. Z. Z. dovolání. Namítají, že „předmětem dědického řízení neměl být vypořádací podíl, ale členská práva a povinnosti člena bytového družstva“, a navrhují, aby dovolací soud rozhodnutí soudu prvního i druhého stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k novému „projednání“.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) po přezkoumání věci dospěl k závěru, že dovolání bylo podáno opožděně.

Vzhledem k tomu, že pro postup soudu prvního i druhého stupně v řízení o dědictví je určující okamžik smrti zůstavitele (srov. Část dvanáctou, Hlavu I, bod 12. a 15. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dále jen „ “) a zůstavitelka B. P. zemřela dne 26. 4. 1999, tedy před 31. 12. 2000, je třeba dovolání v posuzovaném případě i v současné době projednat a rozhodnout (srov. Část dvanáctou, Hlavu I, bod 17. ) podle „dosavadních právních předpisů“, tj. podle ve znění účinném do 31. 12. 2000 (dále jen „ “).

Projednáním a rozhodnutím o dovolání podle dosavadních právních předpisů se ve smyslu Části dvanácté, Hlavy I, bodu 17. rozumí rovněž posouzení včasnosti dovolání, včetně vymezení běhu lhůty k jeho podání (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 4. 2001 sp. zn. , které bylo uveřejněno pod č. 70 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2001).

Podle ustanovení věty první účastník může podat dovolání do 1 měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Podle ustanovení zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout; lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu.

V posuzovaném případě bylo zjištěno, že usnesení odvolacího soudu bylo doručeno do vlastních rukou dovolateli, a současně i zástupci dovolatele Ing. Z. Z. (tzv. obecný zmocněnec ve smyslu ustanovení ), Ing. L. Z. dne 28. 2. 2002 a že společné dovolání Ing. L. Z. a Ing. Z. Z., sepsané dne 27. 4. 2002, bylo dne 29. 4. 2002 podáno na poště (u držitele poštovní licence) k odeslání soudu prvního stupně a dne 30. 4. 2002 doručeno soudu prvního stupně.

Z uvedeného vyplývá, že usnesení odvolacího soudu nabylo právní moci dnem 28. 2. 2002. Lhůta k podání dovolání proti usnesení odvolacího soudu uplynula podle ustanovení a a 2 dnem 28. 3. 2002. Protože dovolání bylo odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit soudu, až dne 29. 4. 2002, je opožděné. S přihlédnutím k tomu, že zmeškání dovolací lhůty nelze prominout ( věta první ), Nejvyšší soud České republiky dovolání Ing. L. Z. a Ing. Z. Z. podle ustanovení věty první a - aniž by se mohl zabývat dalšími okolnostmi - odmítl.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 13. ledna 2003

JUDr. Karel Podolka, v. r.

předseda senátu