Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 2218/2002

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Milana Pokorného, CSc., a soudců JUDr. Josefa Rakovského a JUDr. Ludvíka Davida, CSc., o dovolání M. J. n. N., proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci, ze dne 27. srpna 2002, sp. zn. , vydanému v právní věci vedené u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou pod sp. zn. (žalobce M. J. n. N. proti žalované Š. K., zastoupené advokátkou, o určení neplatnosti nájemní smlouvy a o vyklizení bytu), takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci, ze dne 27. 8. 2002, sp. zn. , byl k odvolání žalované změněn rozsudek Okresního soudu v Jablonci nad Nisou z 19. 3. 2001, č. j. -38, ve výroku o povinnosti žalované vyklidit byt I. kategorie o jednom pokoji a kuchyni s příslušenstvím v J. n. N. čp. 3593, a to tak, že se žaloba o vyklizení bytu zamítá. Žalobce byl zavázán zaplatit žalované na nákladech řízení před soudem prvního stupně částku 3.975,- Kč a na nákladech odvolacího řízení částku 4.950,- Kč, obojí do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalované.

Ve zbylém výroku ve věci samé nabyl dne 8. 5. 2001 právní moci již uvedený rozsudek Okresního soudu v Jablonci nad Nisou. Tímto rozsudkem byla zamítnuta žaloba podaná žalobcem o určení neplatnosti nájemní smlouvy k bytu, uzavřené mezi účastníky dne 9. 12. 1998.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání. Toto dovolání směřuje proti výroku (označenému II) rozsudku odvolacího soudu, kterým bylo žalobci uloženo zaplatit na nákladech řízení před soudy obou stupňů k rukám právní zástupkyně žalované do tří dnů od právní moci rozsudku částky 3.975,- Kč, popřípadě 4.950,- Kč. Žalobce odůvodnil dovolání tak, že vlastnictví k domu, v němž byt je, pozbyl v důsledku prodeje až v průběhu odvolacího řízení. Žalobce tedy nezapříčinil vznik nákladů řízení na straně žalované. Nemůže mu být přičteno k tíži, že disponoval se svým vlastnickým právem.

Žalovaná se k dovolání nevyjádřila.

Dovolací soud zjistil, že dovolání podala ve smyslu ustanovení osoba oprávněná a že dovolání bylo podáno včas ( téhož předpisu). Poněvadž dovolání podal za žalující obec její právník, tedy pověřený zaměstnanec ve smyslu ustanovení , odpovídalo dovolání i ustanovení téhož předpisu.

Posouzení věcného obsahu dovolání je však podmíněno kladným závěrem o přípustnosti podaného dovolání.

Dovoláním žalobce napadl výrok odvolacího soudu o nákladech řízení, tedy nikoli takový výrok, kterým by se v rozsudku rozhodovalo ve smyslu ustanovení o věci samé. Výrok o nákladech řízení má povahu usnesení, jímž se o věci samé nerozhoduje. Vůči takovému výroku tedy z hlediska ustanovení není dovolání přípustné (srov. rozhodnutí uveřejněné pod č. 9/1994 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Ani taxativní výčet nemeritorních usnesení odvolacího soudu v ustanovení , proti nimž je dovolání přípustné, neuvádí usnesení o nákladech řízení.

Dovolání žalobce proti výroku odvolacího soudu (označenému II) o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů tedy není přípustné a dovolací soud proto dovolání podle ustanovení a odmítl.

Žalobce nebyl přes odmítnutí dovolání zavázán k náhradě nákladů žalované, neboť jí žádné náklady v řízení o dovolání nevznikly (, , ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle .

V Brně dne 10. prosince 2002

JUDr. Milan Pokorný, CSc., v.r.

předseda senátu