Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 447/2002

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud ve Frýdku - Místku usnesením ze dne 23. 11. 1999, č. j. -165, zastavil řízení podle a rozhodl o náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky i vůči státu.

Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 30. 6. 2000, č. j. -182, odvolání žalobce odmítl podle jako opožděné a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení ve vztahu mezi účastníky i vůči státu.

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, v němž vytýká odvolacímu soudu nesprávné posouzení lhůty k podání odvolání proti usnesení soudu prvního stupně a dále namítá, že mu v řízení bylo znemožněno uplatnit „kontrolní“ znalecký posudek a že soud vyslechl svědka v jeho nepřítomnosti, čímž porušil d.

Podle části dvanácté, hlavy první, bodu 17. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (to jest podle ve znění účinném před 1. 1. 2001 - dále opět jen „ “).

Vzhledem k tomu, že dovoláním napadené usnesení bylo vydáno dne 30. 6. 2000, tedy před účinností , Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) dovolání projednal a rozhodl o něm podle dosavadních předpisů (tj. podle ve znění účinném před 1. 1. 2001 - dále jen „ “), a to včetně vymezení běhu lhůty k podání dovolání (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 4. 2001, sp. zn. , publikované pod č. 70 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2001). Po přezkoumání věci dospěl k závěru, že dovolání bylo podáno opožděně.

Podle věty první účastník může podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Podle ustanovení věty druhé je lhůta zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu.

Podle do běhu lhůty se nezapočítává den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty; to neplatí, jde-li o lhůtu určenou podle hodin. Podle věty první a druhé lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let se končí uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty, a není-li ho v měsíci, posledním dnem měsíce. Připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.

Podle lze adresátu doručit písemnost v bytě, v sídle (místě podnikání), na pracovišti nebo kdekoli bude zastižen. V ustanovení je upraveno náhradní doručování zásilek, které nejsou určeny do vlastních rukou. Podle tohoto ustanovení nebyl-li adresát zastižen, ačkoliv se v místě doručení zdržuje, doručí se jiné dospělé osobě bydlící v témže bytě nebo v témže domě anebo zaměstnané na témže pracovišti, je-li ochotna obstarat odevzdání písemnosti. Není-li možno ani takto doručit, uloží se písemnost na poště nebo u orgánu obce a adresát se vhodným způsobem vyzve, aby si písemnost vyzvedl. Písemnost se považuje za doručenou dnem, kdy byla uložena, i když se adresát o uložení nedozvěděl.

Jak vyplývá z obsahu spisu, stejnopis usnesení odvolacího soudu byl žalobci, právnímu zástupci žalovaného 1) i žalované 2) doručen uložením u pošty dne 11. 8. 2000, a to správně ve smyslu ustanovení , neboť nešlo o písemnost, kterou by bylo třeba doručovat do vlastních rukou ( , ). Tímto dnem také napadené usnesení nabylo právní moci a dovolání proti němu bylo možno podat ve lhůtě jednoho měsíce, to znamená nejpozději v pondělí dne 11. 9. 2000. Žalobce však dovolání podal k poštovní přepravě až dne 27. 9. 2000, tedy již po uplynutí zákonem stanovené lhůty, jejíž zmeškání nelze prominout ( věta prvá ).

Proto bylo podle ustanovení věty první a dovolání žalobce odmítnuto, aniž se dovolací soud mohl zabývat otázkou jeho náležitostí a jeho přípustností.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, , věty první a , neboť žalobce s ohledem na výsledek dovolacího řízení nemá na náhradu nákladů dovolacího řízení právo a žalovaným v tomto řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 21. listopadu 2002

JUDr. Petr Vojtek,v.r.

předseda senátu