Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 1712/2002

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v České Lípě rozsudkem ze dne 27. 8. 2001, č.j. -11, přivolil k výpovědi, kterou dal žalobce město Č. žalované R. J. z nájmu bytu č. 3, II. kategorie, sestávajícího z jednoho pokoje a kuchyně s příslušenstvím, nacházejícího se v 1. nadzemním podlaží domu čp. 937, na ul. D. v Č. (dále jen „předmětný byt“ nebo „byt“). Soud prvního stupně zároveň rozhodl o délce výpovědní lhůty a určil počátek jejího běhu, zavázal žalovanou a všechny, kdo s ní v bytě bydlí, aby předmětný byt vyklidili a odevzdali žalobci do patnácti dnů po zajištění přístřeší, a uložil žalované povinnost nahradit žalobci náklady řízení.

Proti citovanému rozsudku, který jí byl doručen dne 4. 9. 2001, žalovaná nepodala odvolání. Odvolání ale podal její syn J. J. písemným podáním, jež došlo soudu prvního stupně dne 25. 3. 2002. Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci (odvolací soud) usnesením ze dne 16. 4. 2002, č.j. -17, toto odvolání odmítl s odůvodněním, že odvolatel nebyl účastníkem řízení před soudem prvního stupně a není proto – ve smyslu ustanovení – osobou oprávněnou podat odvolání ( ).

Proti usnesení odvolacího soudu, které mu bylo doručeno dne 4. 6. 2002, podal J. J. – nezastoupen advokátem – dne 5. 6. 2002 prostřednictvím soudu prvního stupně dovolání, jímž krajskému soudu vytkl, že jeho odvolání řádně neprozkoumal. Dovolání postrádalo obsahové a formální náležitosti stanovené v a z jeho obsahu bylo toliko patrno, že dovolatel se dožaduje nového „vyšetření“ věci, zpochybňuje zejména výši dluhu, který měla žalovaná na nájemném a zdůrazňuje svou ochotu tento dluh za ni hradit.

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení až O žádný z případů zmíněných v těchto ustanoveních však v souzené věci nejde.

Přípustnost dovolání podle ustanovení není dána již proto, že napadené usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání, není usnesením ve věci samé (k výkladu pojmu „věc sama“ srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 12. 1997, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 1998, pod pořadovým číslem 61).

Přípustnost dovolání nemá oporu ani v ustanovení , podle něhož lze dovolání podat proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o žalobě na obnovu řízení nebo o zamítnutí návrhu na změnu rozhodnutí ( věta druhá ). Totéž platí o ustanovení zakládajícím přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto ve věci konkursu a vyrovnání, o žalobě pro zmatečnost, o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí, ve věci zastavení výkonu rozhodnutí, ve věci udělení příklepu ve výkonu rozhodnutí, o rozvrhu rozdělované podstaty ve výkonu rozhodnutí, o povinnostech vydražitele uvedeného v () a v za odst. 2

Napadené usnesení též není rozhodnutím, jímž bylo rozhodnutí soudu prvního stupně zrušeno a řízení zastaveno, popřípadě věc byla postoupena orgánu, do jehož pravomoci náleží, nebo jímž bylo v průběhu odvolacího řízení rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, o zastavení řízení podle , o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka, o přistoupení dalšího účastníka nebo o záměně účastníka (srov. ). Rovněž nejde o usnesení, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení podle , či potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, jímž bylo rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, o zastavení řízení podle , o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka (), o přistoupení dalšího účastníka nebo o záměně účastníka (srov. ). Rozhodnutí odvolacího soudu, které chce dovolatel učinit předmětem dovolacího přezkumu, nemůže být konečně podřazeno ani ustanovení

Z toho, co bylo uvedeno, plyne závěr, že přípustnost dovolání, které podal J. J. proti usnesení odvolacího soudu, nelze opřít o žádné z výše uvedených procesních ustanovení. Nejvyšší soud proto – aniž nařizoval jednání ( věta první ) – toto dovolání podle ustanovení věty první, odst. 6 části věty za středníkem a podle usnesením odmítl.

Dovolatel nese procesní zavinění na tom, že jeho dovolání bylo odmítnuto, žalobci však podle obsahu spisu nevznikly v tomto stadiu řízení prokazatelné náklady. Popsané procesní situaci tak odpovídá výrok, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení (§ 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 3. října 2002

JUDr. Hana Müllerová, v.r.

předsedkyně senátu