Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Tdo 501/2002

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Obviněný L. P. podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 28. 2. 2002, sp. zn. , jímž bylo rozhodnuto mimo jiné o jeho odvolání proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 28. 6. 2001, sp. zn. . Obviněný odkázal na to, že dovolání podal z důvodu stanoveného v § 265b odst. 1 písm. k) tr. ř. Vytkl, že oba soudy porušily ustanovení § 2 odst. 4, 5, 6 tr. ř., protože nesprávně hodnotily důkazy a vyvodily z nich nesprávné závěry. V podrobnostech pak obviněný namítl, které důkazy považuje za důkazy, jež byly oběma soudy hodnoceny vadně, pokud z nich soudy vyvodily závěry o tom, že mezi ním a spoluobviněným M. Š. existovala dohoda ohledně jednání, jímž byl uznán vinným. Poukázal také na průtahy v řízení. Navrhl, aby Nejvyšší soud ohledně něho zrušil napadený rozsudek a aby přikázal nové projednání a rozhodnutí věci nebo ho sám zprostil obžaloby podle § 226 písm. a) tr. ř.

Nejvyšší soud shledal, že jde o dovolání, které bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř.

Podle tr. ř. ve znění (tj. před novelou provedenou ) bylo možné podat dovolání, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v až g) tr. ř., aniž byly splněny podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí. Tento dovolací důvod evidentně není v posuzovaném případě dán již proto, že napadeným rozsudkem Městského soudu v Praze nebylo odvolání obviněného zamítnuto ani odmítnuto, ale po zrušení rozsudku

Obvodního soudu pro Prahu 9 mimo jiné v části týkající se obviněného bylo v jeho věci meritorně znovu rozhodnuto tak, že byl uznán vinným a byl mu uložen trest a povinnost k náhradě škody. Okolnost, že se Městský soud v Praze ztotožnil se skutkovými zjištěními Obvodního soudu pro Prahu 9, proti kterým směřovalo odvolání obviněného, resp. že Městský soud v Praze považoval námitky obviněného směřující proti skutkovým zjištěním Obvodního soudu pro Prahu 9 za nedůvodné, nelze interpretovat tak, že bylo rozhodnuto o zamítnutí odvolání obviněného.

I kdyby Městský soud v Praze zamítl odvolání obviněného, stalo by se tak rozhodnutím podle tr. ř., takže odvolání obviněného by bylo zamítnuto jako nedůvodné. Ani proti takovému rozhodnutí by ovšem nebylo možné podat dovolání s odkazem na důvod uvedený v tr. ř. ve znění

Z toho, jak jsou koncipovány důvody dovolání v ustanovení tr. ř., je zřejmé, že dovolání nemůže směřovat proti hodnocení důkazů ani proti skutkovým zjištěním, která se stala podkladem rozhodnutí. To ve vztahu k dovolacímu důvodu podle tr. ř. ve znění znamená, že tento dovolací důvod se uplatní jen v případech, kdy rozhodnutím o řádném opravném prostředku byl obviněnému odepřen přístup k odvolací instanci, protože soud druhého stupně řádný opravný prostředek chybně zamítl nebo odmítl, aniž z jeho podnětu meritorně přezkoumal napadené rozhodnutí soudu prvního stupně. Uvažovaný dovolací důvod by se tedy uplatnil jen tehdy, pokud by soud druhého stupně chybně zamítl odvolání obviněného podle tr. ř. jako opožděné nebo jako podané neoprávněnou osobou nebo osobou, která se odvolání výslovně vzdala nebo znovu podala odvolání, které v téže věci již předtím výslovně vzala zpět, anebo pokud by chybně odmítl odvolání podle tr. ř. pro nedostatek náležitostí obsahu odvolání. V posuzovaném případě nejde o žádnou z těchto variant a naopak se jedná o situaci, kdy Městský soud v Praze meritorně přezkoumal rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 9 podle tr. ř., takže obviněnému nebyl odepřen přístup k odvolací instanci.

Obviněný založil své dovolání v celém rozsahu jen na námitkách proti tomu, jak byly hodnoceny důkazy a jaká skutková zjištění z nich vzešla. Těmito námitkami obsahově nebyl naplněn dovolací důvod uvedený v tr. ř. ve znění , na který obviněný odkázal v dovolání, ani žádný jiný z dovolacích důvodů stanovených v tr. ř. (ustanovení tr. ř. se na posuzovaný případ nevztahuje). To platí i o namítaných průtazích v řízení.

Proto Nejvyšší soud odmítl dovolání obviněného, aniž na jeho podkladě přezkoumal napadený rozsudek a předcházející řízení z hledisek stanovených v § 265i odst. 3, 4 tr. ř.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 8. srpna 2002

Předseda senátu:

JUDr. Petr Hrachovec