Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

18 C 196/2019

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Editou Votočkovou ve věci

žalobců: a) titul celé jméno žalobce, datum narození

bytem adresa žalobce

b) titul celé jméno žalobce, titul, datum narození

bytem adresa žalobce a žalobce

c) titul celé jméno žalobce, titul, datum narození

bytem adresa žalobce a žalobce

d) celé jméno žalobce, datum narození

bytem adresa žalobce

všichni zastoupeni advokátkou titul. et titul. jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalované: osobní údaje žalované

pro: náhradu škody a nemajetkové újmy

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci a) částku 54 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% p.a. z částky 54 000 Kč od 8.11.2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci a) částku 6 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci b) částku 49 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% p.a. z částky 49 500 Kč od 8.11.2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci b) částku 56 709 Kč se zákonným úrokem z prodlení, se zamítá.

V. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci c) částku 49 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% p.a. z částky 49 500 Kč od 8.11.2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci c) částku 10 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení, se zamítá.

VII. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci d) částku 49 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% p.a. z částky 49 500 Kč od 8.11.2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VIII. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci d) částku 10 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení, se zamítá.

IX. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci a) na náhradu nákladů řízení částku 28 635,47 Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce a).

X. Žalobce b) je povinen zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku 81,48 Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

XI. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci c) na náhradu nákladů řízení částku 28635,47 Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce c).

XII. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci d) na náhradu nákladů řízení částku 28635,47 Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce d).

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci a) částku 54 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% p.a. z částky 54 000 Kč od 8.11.2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci a) částku 6 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení, se zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci b) částku 49 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% p.a. z částky 49 500 Kč od 8.11.2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. IV. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci b) částku 56 709 Kč se zákonným úrokem z prodlení, se zamítá. V. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci c) částku 49 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% p.a. z částky 49 500 Kč od 8.11.2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. VI. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci c) částku 10 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení, se zamítá. VII. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci d) částku 49 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% p.a. z částky 49 500 Kč od 8.11.2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. VIII. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci d) částku 10 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení, se zamítá. IX. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci a) na náhradu nákladů řízení částku 28 635,47 Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce a). X. Žalobce b) je povinen zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku 81,48 Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. XI. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci c) na náhradu nákladů řízení částku 28635,47 Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce c). XII. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci d) na náhradu nákladů řízení částku 28635,47 Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce d).

1. Žalobci se podanou žalobou domáhali proti žalované náhrady škody s tím, že byli jako spoluvlastníci pozemku p. číslo zahrada, v k.ú. anonymizována dvě slova účastníky řízení o návrhu třetí osoby na deklaraci existence veřejně přístupné účelové komunikace vedené přes jejich pozemek, proti čemuž se bránili. Řízení bylo vedené u Úřadu městské části územní celek, obec – část obce, odbor veřejných služeb, pod sp.zn. číslo spisová značka. Vzhledem k tomu, že se jednalo o řízení trvající celkem čtyři roky, přičemž tři rozhodnutí úřadu, která byla vydána v neprospěch žalobců a proti nimž museli podávat opravné prostředky, byla zrušena, mají žalobci za to, že jim postupem správního úřadu vznikla nemajetková újma a škoda, jejíž náhradu tímto uplatňují. Žalobci zdůraznili, že správní orgán prvního stupně opakovaně nerespektoval právní názor odvolacího orgánu (stát. instituce), čímž vznikly průtahy v předmětném řízení. Žalobci proto požadovali po žalované nemajetkovou újmu za čtyři roky trvající řízení ve výši 60.000 Kč pro každého a to dle stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne 136.4.2011, sp. zn. . Žalobce b) dále nárokoval náhradu škody spočívající v nákladech právního zastoupení před správním orgánem ve výši 46.209 Kč, která by byla bývala nevznikla, kdyby správní úřad postupoval řádně.

2. Žalovaná oproti tomu sporovala důvody podané žaloby, když zejména tvrdila, že v řízení o určení existence účelové komunikace nejde o právo civilní (soukromoprávní) povahy ve smyslu judikatorního výkladu čl. 6 odst. 1 Úmluvy. Z tohoto důvodu nelze Úmluvy, na něj navazující judikaturu Evropského soudu pro lidská práva včetně Stanoviska na délku posuzovaného řízení aplikovat. Nemůže tedy jít o nesprávný úřední postup ve smyslu věty třetí , spočívající v nevydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě, ale dle žalované by šlo o nesprávný úřední postup podle věty druhé zákona, spočívající v neučinění úkonu v zákonné lhůtě. V případě těchto správních řízení je z uvedených důvodů možné odškodnit pouze jednotlivé průtahy v řízení (tedy pokud správní orgán porušil svou povinnost učinit úkon v zákonem stanovené nebo přiměřené lhůtě), nikoliv nepřiměřenou délku celého řízení. Jelikož na tento nesprávný úřední postup nedopadají závěry stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne 136.4.2011, sp. zn. , neuplatní se ani vyvratitelná domněnka vzniku újmy. K nároku žalobce b) na náhradu majetkové škody spočívající v nákladech správního řízení pak žalovaná uvádí v návaznosti na rozsudek Nejvyššího soudu ČR, ze dne 12. 9. 2012, sp. zn , že nepřiměřená délka řízení může poškozenému způsobit vzhledem k trvající nejistotě ohledně výsledku řízení pouze nemajetkovou újmu. (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, ze dne 12. 11. 2015, sp. zn. , kde se doslovně uvádí:“ Nejvyšší soud ve své judikatuře vychází ze závěru, že v případě, kdy se poškozený domáhá náhrady škody, může k založení odpovědnosti státu za ni dojít jen z důvodu nesprávného úředního postupu spočívajícího v existenci průtahů, nikoli z důvodu nepřiměřené délky řízení.“ Na základě uvedeného nelze dle žalované žalobci b) přiznat nárok na náhradu majetkové škody uplatňovaný v příčinné souvislosti s nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení.

3. Z provedeného dokazování a to zejména správním spisem číslo Úřadu městské části územní celek část obce, odbor číslo má soud za prokázáno, že řízení se týkalo deklarace existence veřejně přístupné účelové pozemní komunikace, která se měla nacházet na pozemcích žalobců. První rozhodnutí správního orgánu prvního stupně ze dne datum bylo pro nepřezkoumatelnost rozhodnutím stát. instituce, odbor dopravy, ze dne datum, zrušeno. I druhé rozhodnutí správního orgánu prvního stupně ze dne datum bylo pro nepřezkoumatelnost rozhodnutím stát. instituce, odbor dopravy, ze dne26.10. 2015 opět zrušeno. Ani třetí rozhodnutí správního orgánu prvního stupně ze dne datum nebylo řádné a také toto rozhodnutí bylo odvolacím orgánem dne datum pro nepřezkoumatelnost opětovně zrušeno. Až v pořadí čtvrté rozhodnutí správního orgánu prvního stupně, jenž bylo vydáno ve prospěch žalobců, bylo shledáno správným a stát. instituce jej svým rozhodnutím ze dne datum, pod sp. zn. číslo spisová značka číslo číslo, potvrdil. Dále ze správního spisu vyplývá, že správnímu orgánu byla argumentace žalobců známa od datum, avšak fakticky se jí nikterak nezabýval a relevantně ji nezohlednil. Soud z předmětného správního spisu nezjistil, že by žalobci procesně obstruovali či jinak řízení záměrně protahovali. Dále má soud z předložených faktur a úředních záznamů (faktura číslo rok na částku částka, faktura číslo na částku částka, faktura číslo na částku částka, faktura číslo na částku částka, faktura č. anonymizováno číslo na částku částka, úřední záznam o schůzce sepsaný dne datum, úřední záznam o schůzce sepsaný dne datum, úřední záznam o schůzce sepsaný dne datum) za prokázáno, že v letech 2015 -2018 byly žalobcům poskytovány právní služby související s řízením vedeným před Úřadem městské části územní celek část obce. Z přípisu číslo jednací Krajského soudu v obec pak má soud za prokázáno, že proti rozhodnutí stát. instituce, vedeného pod sp. zn. číslo spisová značka číslo číslo, byla podána správní žaloba.

4. Skutkově tak soud uzavřel, že žalobci byli účastníky řízení vedeného u Úřadu městské části územní celek, obec – část obce, odbor veřejných služeb, pod sp.zn. číslo spisová značka. Toto řízení trvalo celkem čtyři roky (od datum do datum), přičemž tři rozhodnutí úřadu, která byla vydána v neprospěch žalobců a proti nimž museli podávat opravné prostředky, byla opakovaně rušena pro nepřezkoumatelnost. Žalobci se pomocí své právní zástupkyně proti rozhodnutím správního orgánu bránili a až v pořadí čtvrté rozhodnutí, které ve věci správní orgán vydal a které bylo ve prospěch žalobců, bylo shledáno stát. instituce, jakožto odvolacím orgánem jako správné. Proti rozhodnutí odvolacího orgánu byla podána správní žaloba.

5. Po právní stránce tak soud nejprve konstatuje, že nárok žalobců posuzoval i intencích Soud vážil, zda se v daném případě jedná o nesprávný úřední postup podle věty druhé zákona, spočívající v neučinění úkonu v zákonné lhůtě nebo zda jde o nesprávný úřední postup ve smyslu věty třetí , spočívající v nevydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě a sním spojené aplikaci Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Soud si v souvislosti se zmíněnou aplikací Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod kladl otázky, zda zde jde (1) o spor o právo nebo závazek, který je opravdový a vážný a jehož rozhodnutí má přímý vliv na existenci, rozsah nebo způsob výkonu daného práva nebo závazku, dále si kladl otázku, (2) zda má toto právo nebo závazek svůj základ ve vnitrostátním právu a konečně (3) zda právo nebo závazek, o které se v daném případě jedná, je civilní (tj. soukromoprávní) povahy. Před soudem nebylo pochyb o kladné odpovědi na první dvě nastíněné otázky, avšak žalovaná sporovala, že v řízení o určení existence účelové komunikace jde o právo civilní. Soud však zdůrazňuje, že toto řízení se dotýká samotného vlastnického práva žalobců, které je v tomto případě ohroženo. Vlastnické právo je pak jednoznačně právem soukromým a soud nemá pochyb, že byť jde o deklaraci existence veřejně přístupné účelové komunikace, taková deklarace se bytostně dotýká právě vlastnického práva žalobců, neboť komunikace by vedla přes pozemek žalobců. I kdyby tomu tak však nebylo, je třeba vyzdvihnout nález Ústavního soudu , který aplikaci y vykládá i ve prospěch základních lidských práv a svobod, jímž bezesporu právo vlastnit majetek je. V takovém případě lze opět odškodnit (jako podle č.l. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod) i nepřiměřenou délku řízení a presumovat vznik újmy. Soud dále vzhledem k argumentu žalované, že nelze nepřiměřenou délku řízení uplatnit jen ve vztahu k řízení správnímu, upozorňuje na prokázanou skutečnost, že žalobci soudu doložili navazující soudní řízení správní u KS v obec pod sp. zn číslo číslo, nicméně vzhledem k aktuálnímu vývoji judikatury na NS ČR ani takto navazující řízení již není podmínkou aplikace Úmluvy a soud by postupoval dle Úmluvy, i kdyby takové řízení vedeno nebylo. Soud tedy dospěl k závěru, že základ nároku spočívající v náhradě nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku správního řízení je dán.

6. V souladu s judikaturou NS ČR pak soud v intencích konkrétního případu přiznal za první a druhý rok řízení všem žalobcům na nemajetkové újmě 15 000 Kč, za třetí rok rovněž 15 000 Kč a za čtvrtý rok taktéž 15 000 Kč Celkem tedy každému ze žalobců za nepřiměřenou délku řízení přiznal soud 45 000 Kč za 4 roky trvající řízení.

7. Při výpočtu konkrétní výše nároku jednotlivých žalobců postupoval soud dle § 31 a) zák. 82/1998 Sb s přihlédnutím k celkové délce řízení, složitosti věci, významu řízení pro žalobce, postupu poškozených a postupu orgánu veřejné moci. Výše uvedenou základní částku pak ve vztahu k jednotlivým žalobcům soud modifikoval následovně:

8. Žalobci a) přiznal soud o 20 % více oproti základní částce, tedy celkem žalobci a) přiznal částku 54 000 Kč. Soud nejprve z důvodu složitosti řízení o deklaraci veřejně přístupné účelové pozemní komunikace (jde o soukromoprávní věc, která je pro správní orgán komplikovanější, neboť je oproti jiným druhům řízení nucen posuzovat soukromoprávní námitky účastníků řízení, které orgán veřejné moci řeší významně méně často) snížil žalobci a) základ nároku o 5 %. Vzhledem k tomu, že jde o základní právo vlastnit majetek a že žalobce a) mohl mít důvodnou obavu o znehodnocení svých pozemků, přičemž v době vedení řízení bezesporu dochází k reálnému snížení hodnoty majetku v případě eventuálního prodeje, dospěl soud k závěru, že žalobci a) náleží 10 % k základu nároku za význam řízení pro žalobce. Konečně pak vzhledem k opakovanému rušení rozhodnutí odvolacím orgánem pro nepřezkoumatelnost soud dovodil pochybení orgánu veřejné moci prvního stupně, který kromě jiného nerespektoval právní názor odvolacího orgánu a přiznal žalobci a) k základu nároku ještě 15 % navíc.

9. Ve vztahu k žalobci b), c) a d) soud postupoval obdobně, když však kromě výše uvedených kritérií, které aplikoval stejně jako u žalobce a), musel u žalobců b), c) a d) ještě odečíst 10% ze základu nároku za sdílenou újmu, neboť v rámci řízení zjistil, že žalobci b) c) a d) jsou v těsném příbuzenském sepětí (jde o dceru a rodiče, kteří jsou manželi) a celkové vypětí z dlouhotrvajícího řízení mohli tedy oproti žalobci a) sdílet společně. K základu nároku přiznal žalobcům b), c) a d) tedy navíc„ pouze“ 10 %, celkem každému ze žalobců b), c) a d) soud přiznal částku 49 500 Kč.

10. Konečně se soud zabýval ještě nárokem žalobce b) na odškodnění majetkové újmy spočívající v nákladech správního řízení v celkové výši 46 209 Kč. Nárok na tuto majetkovou újmu však dle názoru zdejšího soudu žalobkyni b) nenáleží z několika důvodů.

11. Jednak je třeba zdůraznit, že náklady řízení by musely být vynaloženy na odstranění nezákonného rozhodnutí nebo nápravu nesprávného úředního postupu. Avšak zde vznikly žalobcům náklady z účasti na jednání před správním orgánem, nikoliv z důvodu nápravy nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce řízení. Dále pak soud přisvědčuje argumentu žalovaného, že k majetkové újmě, jíž náhrada nákladů bezesporu je, může dojít jen na základě nespr. úředního postupu spočívajícím v existenci průtahů, nikoliv z důvodů nepřiměřené délky řízení, která je samostatným nárokem dle § 31a zák. 82/1998 Sb, jak konstatoval NS ČR např. ve svém rozhodnutí ze dne 12.9.2012, sp.zn. . Dále pak soud upozorňuje na skutečnost, že jak konstatoval i NS ČR, v rozhodnutí pod sp.zn. , jestliže procesní předpis ( v tehdy platném znění) náhradu nákladů řízení umožňoval, avšak správní orgán v příslušném řízení účastníkům (z jakéhokoli důvodu) tuto náhradu nepřiznal, není možné, aby účastník správního řízení dosáhl náhrady nákladů takového řízení cestou občanskoprávní žaloby. Podobné znění ustanovení o nákladech řízení jako má ostatně i , u nichž bylo ve Stanovisku občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne 8. června 2016 uvedeno, že:„ Umožňuje-li tedy procesní předpis, v posuzovaném případě , náhradu nákladů řízení, avšak příslušný orgán státu v řízení účastníkům tuto náhradu z jakéhokoli důvodu nepřiznal, není možné, aby se účastník řízení domáhal náhrady nákladů takového řízení cestou žaloby proti státu z titulu náhrady škody způsobené výkonem veřejné moci. Tento názor ostatně označil za ústavně konformní i sám Ústavní soud v usnesení ze dne 14. 8. 2008, sp. zn. . Ke shodnému závěru ve vztahu k nepřiznaným nákladům správního řízení pak dospěl ve své judikatuře i Nejvyšší soud (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 1. 2009, sp. zn. ).“ Ze všech uvedených důvodů dospěl soud po důkladném zvážení k závěru, že žalobci b) náhrada nákladů právního zástupce ve správním řízení jako majetková újma, nepřísluší.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , , (dále jen „”) tak, že přiznal žalobcům, jež byli v řízení převážně úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení. Vzhledem k rozhodnutím NS ČR sp. zn. a soud vzal do úvahy skutečnost, že žalobci a), c), d) žalovali pouze nemajetkovou újmu, žalobce b) oproti tomu žaloval dva nároky, tedy (nemajetkovou újmu a zároveň majetkovou újmu). Soud v případě žalobců a), c) a d) vycházel z plného úspěchu ve věci, v případě žalobkyně b) pak poměřoval v intencích tarifních hodnot jednotlivých nároků (na náhradu nemajetkové újmy a na náhradu majetkové újmy) úspěch a neúspěch, když v nároku na náhradu majetkové újmy byla žalobkyně b) zcela neúspěšná. V případě nemajetkové újmy soud vycházel z tarifní hodnoty stanovené podle , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), dále jen„ AT“., odměna za zastupování v řízení, jehož předmětem je náhrada škody v penězích, se vypočte z tarifní hodnoty stanovené podle AT. Jeden úkon právní pomoci tak činí částku 3100 Kč. V případě úkonů právní pomoci však ještě soud zohlednil ustanovení AT, podle něhož platí, že jde-li o společné úkony při zastupování nebo obhajobě dvou nebo více osob, náleží advokátovi za každou takto zastupovanou nebo obhajovanou osobu mimosmluvní odměna snížená o 20 %. K jednotlivým úkonům právní služby pak soud připočetl i 300 Kč jako náhradu hotových výdajů dle AT. Avšak vzhledem k tomu, že jde o hotový výdaj, stejně jako cestovné, promeškaný čas, apod., pouze v paušální podobě, vycházel soud z úvahy, že 300 Kč je třeba rozpočítat na jednotlivé úspěšné žalobce, tedy přiznal každému úspěšnému žalobci 100 Kč. Soud však v souladu s  AT přiznal úspěšným žalobcům plné cestovné a náhradu za promeškaný čas dle AT.

13. Náklady řízení tak činí pro každého ze žalobce a), c) a d)

Celkové náklady řízení

Odměna - 3100 Kč x 8 + 21% DPH

odměna zvýšená/snížená o - 20%

Režijní paušál - 100 Kč x 8 + 21% DPH

Náhrada za promeškaný čas (50) 1067 Kč x 1 + 21% DPH

Cestovné - 370 Kč x 1

Soudní poplatek - 2000 Kč x 1

Celkové náklady řízení bez vyčíslení DPH: 24077 Kč

DPH 21%: 4558,47 Kč

Celkové náklady řízení s vyčíslením DPH: 28635,47 Kč

14. V případě nákladů řízení mezi žalobcem b) a žalovaným soud vycházel z toho, že žalobce b) žalobou uplatnil dva nároky, jejichž hodnota se sčítá. Dále soud vyšel ze skutečnosti, že žalobce b) byl převážně neúspěšný, neboť soud zamítl jeho žalobu oproti žalované částce 106 209 Kč (60.000 Kč (nemajetková škoda) + 46.209 Kč (majetková škoda)), co do částky 56 709 Kč. Z tohoto výpočtu vyplývá, že žalobce b) byl co do 6,79 % vůči žalované neúspěšný (56 709 = 53,39%, 49 500 = 46,6 %, 53, 39-46 = 6,79%).

Zažalovaná částka 106209 Kč

Částka k přisouzení 49500 Kč

Nárok na náhradu nákladů řízení:

žalobce (%)

žalovaný (%) 6,79

Náklady žalovaného 1200 Kč (4 úkony právní služby – převzetí zastoupení, písemné vyjádření ve věci, 2 x účast na soudním jednání) x 6,79 % = 81,48 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu Praha, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím plněna včas a řádně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.