Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 965/2002

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Milana Pokorného, CSc., a soudcu JUDr. Josefa Rakovského a JUDr. Blanky Moudré o dovolání 1. J. Š. a 2. J. Š., zastoupených advokátem, proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze 14.8.2001, sp.zn. , vydanému v právní věci vedené u Okresního soudu ve Zlíně pod sp.zn. (žalobců J. Š. a J. Š., zastoupených advokátem, proti žalovaným: A. P. M., a 2. M. M., zastoupeným advokátem, o vydání věci a o určení vlastnictví k nemovitostem), takto:

I. Dovolání dovolatelů se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

O žalobě žalobců, podané u soudu dne 31.10.1995, rozhodl posléze Okresní soud ve Zlíně rozsudkem z 10.11.1999, čj. -119, jímž zamítl žalobu žalobců se žalobním návrhem na uložení povinnosti žalovaným uzavřít se žalobci dohodu o vydání domu čp. 312 (s pozemky parc. č. 764 a parc. č. 765) v Ž. n. D., okres Z., a s eventuálním žalobním návrhem na určení, že uvedené nemovitosti jsou vlastnictvím žalobců. Žalobcům bylo uloženo zaplatit žalovaným na úhradu nákladů řízení 10.050,- Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku. Bylo také rozhodnuto, že stát nemá právo na náhradu nákladů řízení, vynaložených na znalečné.

O odvolání žalobců proti uvedenému rozsudku soudu prvního stupně rozhodl Krajský soud v Brně rozsudkem ze 14.8.2001, sp.zn. . Rozsudek soudu prvního stupně byl ve výroku ve věci samé potvrzen. Ve výroku o nákladech řízení byl rozsudek soudu prvního stupně změněn tak, že žalobcům bylo uloženo zaplatit společně a nerozdílně žalovaným na náhradu nákladů řízení 7.400,- Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku. Byl také změněn výrok rozsudku soudu prvního stupně o povinnosti žalobců k úhradě nákladů řízení vynaložených státem, a to tak, že žalobcům bylo uloženo zaplatit státu – Okresnímu soudu ve Zlíně společně a nerozdílně na náhradu zálohovaných nákladů řízení 2.750,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

Rozsudek odvolacího soudu byl doručen advokátu, který žalobce v řízení zastupoval, dne 6.11.2001, a dovolání ze strany žalobců bylo předáno na poště k doručení Okresnímu soudu ve Zlíně dne 7.1.2002.

Ve svém dovolání dovolatelé navrhovali, aby dovolací soud zrušil rozsudek odvolacího soudu a aby věc byla vrácena k dalšímu řízení. Co do přípustnosti dovolání dovolatelé poukazovali na to, že odvolací soud nerozhodl o jejich návrhu na připuštění dovolání; dovolatelé mají za to, že tu šlo o řešení otázky zásadního prvního významu (zejména co do velkého cenového rozdílu mezi cenou, kterou nemovitost, o níž je spor, měla v době jejího prodeje fyzickým osobám a cenou skutečně za ni zaplacenou). Jako dovolací důvod dovolatelé uplatňovali, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci a že v důsledku nesprávného procesního postupu odvolacího soudu (nedostatečné a neúplné dokazování, které nemá oporu v provedeném dokazování) bylo řízení postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.

Při posuzování tohoto dovolání vycházel dovolací soud z ustanovení dvanácté části, hlavy první, bodu 17 , podle něhož se dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu, vydaným přede dnem účinnosti uvedeného zákona anebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, projednají a rozhodne se o nich podle dosavadních právních předpisů (tj. podle – ve znění před novelizací ).

Také odvolacím soudům je v bodu 15 citovaných přechodných ustanovení odvolacím soudům uloženo projednat odvolání, vydaná přede dnem účinnosti tohoto zákona (tj. před 1.1.2001), jako tomu bylo i v daném případě, a rozhodnout o těchto odvoláních podle dosavadních právních předpisů.

() ve znění před novelizací upravoval podávání dovolání v ustanoveních a .

Podle ustanovení (v již citovaném znění) účastník řízení mohl podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu, a to u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Zmeškání uvedené lhůty nebylo možné prominout ( (v již citovaném znění).

Jestliže tedy v daném případě dovolatel podal své dovolání proti rozsudku odvolacího soudu, který nabyl právní moci dne 6.11.2001, až dne 7.1.2002, stalo se tak po uplynutí lhůty stanovené v (ve znění před novelizací ).

Dovolacímu soudu nezbylo tedy než dovolání dovolatelů odmítnout podle ustanovení a (v již citovaném znění).

Dovolatelé nebyli v řízení o dovolání úspěšní a žalovaným v dovolacím řízení náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle .

V Brně dne 11. června 2002

JUDr. Milan P o k o r n ý , CSc., v.r.

předseda senátu