Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Odo 6/2001

U S N E S E N Í

I. Dovolání se zamítá.

O d ů v o d n ě n í :

Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 1. srpna 2000, čj. -144 změnil usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 17.1.2000, čj. -131 tak, že návrh žalovaného na obnovu řízení ve věci žalobce proti žalovanému o zaplacení 54.000,- Kč, vedené u soudu prvního stupně pod sp. zn. se zamítá.

Odvolací soud v odůvodnění svého usnesení předně uvedl, že žalobce se v původním řízení domáhal na žalovaném zaplacení uvedené částky jako ceny provedených přeprav. Žalovaný provedení přeprav ani jejich cenu nezpochybňoval, pouze namítl k započtení svoji pohledávku ve výši 60.663,- Kč z titulu škody, která mu měla vzniknout porušením závazku ze smlouvy (nedodržením pokynu k proclení zásilky). Odvolací soud poté dospěl k závěru, že důkazy předložené žalovaným nebyla existence pohledávky prokázána. Tento názor odvolacího soudu byl potvrzen i rozhodnutím soudu dovolacího.

Teprve půl roku poté, co bylo řízení pravomocně ukončeno doručením rozsudku odvolacího soudu, žalovaný vyžádal na příslušných celních úřadech y, které předložil k návrhu na povolení obnovy řízení.

Odvolací soud dospěl k závěru, že žalovaným uváděné skutečnosti a důkazy nesplňují podmínky obnovy řízení stanovené v ust. Z obsahu spisu je zřejmé, že tvrzenou pohledávku žalovaný navrhoval k započtení již v původním řízení, aniž o ní navrhoval a předkládal potřebné doklady. Žalovaný tedy procesně zavinil, že důkazy nepoužil již v původním řízení. Pro povolení obnovy řízení nebyl tedy zákonný důvod.

Odvolací soud proto změnil rozhodnutí soudu prvního stupně v souladu s ust. 220 tak, že návrh na obnovu řízení se zamítá.

Žalovaný podal proti usnesení odvolacího soudu včasné dovolání. V něm zejména uvedl, že v původním řízení před soudem prvního stupně předložil listinné důkazy, které dostačovaly k tomu, aby z nich soud dovodil existenci vzniku odpovědnosti za škodu na straně žalobce. Teprve soud druhého stupně změnil rozsudek Krajského soudu a zaujal názor, že předložené důkazy k prokázání existence pohledávky vůči žalobci nepostačují a že je třeba předložit doklady od příslušných celních orgánů.

Dovolatel začal podnikat kroky k získání příslušných dokladů bezprostředně po pravomocném skončení řízení a nikoliv až půl roku po vynesení rozsudku odvolacího soudu. Postup směřující k obstarání těchto dokumentů byl navíc velmi nesnadný a zdlouhavý, neboť celní úřad cizího státu nemá povinnost poskytovat zahraniční soukromé osobě jakékoliv doklady.

Dovolatel se domnívá, že byly splněny zákonné podmínky pro obnovu řízení a že odvolací soud pochybil, pokud návrh na povolení obnovy řízení zamítl. Žalovaný proto navrhuje, aby dovolací soud usnesení Vrchního soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Žalobce se k dovolání žalovaného – jak vyplývá ze spisu – nevyjádřil.

Podle bodu 17., hlavy I, části dvanácté, , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tj. podle ve znění účinném před 1. lednem 2001 – dále též jen „ “). Dovolání žalovaného se proto projedná a rozhodne podle dosavadních předpisů, tj. podle ve znění platném do 31.12. 2000.

Nejvyšší soud dále posoudil dovolání žalovaného podle ust. a , 2 a konstatoval, že dovolání bylo podáno včas, oprávněnou osobou, obsahuje zákonem stanovené náležitosti, dovolatel je řádně zastoupen advokátem a jím bylo dovolání též sepsáno.

Dovolání je přípustné podle , neboť směřuje proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo změněno usnesení soudu prvního stupně.

Dovolatel výslovně nepodřadil dovolací námitky žádnému z přípustných dovolacích důvodů vypočtených v Tvrzení, jímž dovolatel zpochybňuje závěry odvolacího soudu o tom, že nebyly dány důvody obnovy řízení ve smyslu , však po obsahové stránce naplňuje dovolací důvod dle (nesprávné právní posouzení věci).

Z úřední povinnosti posuzuje dovolací soud pouze vady vyjmenované v a jiné vady řízení, pokud měly za následek nesprávné rozhodnutí ve věci; jinak je vázán uplatněným dovolacím důvodem včetně toho, jak jej dovolatel obsahově vymezil ( ). Jelikož uvedené vady nebyly dovoláním vytýkány a z obsahu spisu se nepodávají, je předmětem dovolacího přezkumu správnost právního posouzení věci v mezích těch otázek, které byly dovoláním otevřeny.

Dovolání není důvodné.

Usnesení odvolacího soudu, kterým byl návrh na obnovu řízení zamítnut, vychází ze závěru, že důvody obnovy neexistují, resp. že tvrzení, jimiž žalovaný tento návrh odůvodnil, důvod obnovy nezakládají. Nejvyšší soud se s těmito závěry ztotožňuje.

Obnova řízení je mimořádný opravný prostředek, kterým lze napadnout pravomocná rozhodnutí soudu prvního stupně nebo odvolacího soudu a který je přípustný jen z důvodů taxativně uvedených v

Jelikož situace uvedená v v daném případě nenastala (žalovaný v původním řízení totiž provedení důkazů, které nemohly být provedeny nenavrhl) a to stejné platí i pro mimořádný důvod obnovy řízení uvedený v 228 odst. 1 písm. c) , zvažoval dovolací soud naplnění předpokladů uvedených v

Podle tohoto ustanovení může pravomocný rozsudek nebo pravomocné usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, účastník napadnout návrhem na obnovu řízení, jsou-li tu skutečnosti, rozhodnutí nebo důkazy, které bez své viny nemohl použít v původním řízení, pokud mohou přivodit pro něho příznivější rozhodnutí ve věci.

Skutečnosti, rozhodnutí a důkazy mohou být důvodem obnovy podle jen tehdy, jestliže je účastník, který obnovu řízení navrhuje, nemohl bez své viny použít v původním řízení. Znamená to tedy, že jde o důkazy, které v době původního řízení existovaly, účastník však o nich nevěděl a bez své viny je nemohl použít do vyhlášení rozsudku, popřípadě do uplynutí lhůty k odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně.

O takový případ však v posuzovaném případě nejde.

Z rozhodnutí soudu druhého stupně i soudu dovolacího vyplývá, že se dovolateli nepodařilo v řízení dostatečně prokázat existenci pohledávky z titulu náhrady škody vzniklé porušením povinnosti ze smlouvy č. … proclít přepravovanou zásilku v celním skladě M.. Soudy dospěly k závěry, že k prokázání vzniku škody v uplatněné výši nepostačuje odvolání na jiné celní kvitance vydané při provedení jiných přeprav, nýbrž je nutný doklad o tom, že při proclení zboží v jiném celním skladu na stejný druh zboží ve stejnou dobu by bylo vyměřeno clo nižší.

Žalovaný měl již v řízení před soudem prvního stupně svou vlastní aktivitou navrhovat důkazy k prokázání svého tvrzení, že v případě proclení v celním skladě M. by vyměřené clo bylo nižší a že mu uvedeným postupem žalobce vznikla škoda. Důkazy, které jsou přílohou návrhu na obnovu řízení, přitom žalovaný mohl použít již v původním řízení.

Pokud tak ze své viny neučinil a nesplnil svou povinnost tvrzení a důkazní (srov. a ), jde toto pochybení k jeho tíži. Pro povolení obnovy řízení proto Nejvyšší soud neshledal důvod.

Jelikož se dovolateli prostřednictvím uplatněných dovolacích důvodů správnost napadeného usnesení zpochybnit nepodařilo a vady řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci zjištěny nebyly, Nejvyšší soud dovolání žalovaného jako nedůvodné usnesením zamítl ( věta první a odst. 5 ).

Žalovaný se svým dovolání úspěšný nebyl, ve smyslu ustanovení , a má tudíž povinnost nahradit žalobci náklady dovolacího řízení; protože však u žalobce žádné prokazatelné náklady dovolacího řízení zjištěny nebyly, platí, že na jejich náhradu nemá právo žádný z účastníků.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 29. května 2002

JUDr. Ing. Jan Hušek, v.r.

předseda senátu