Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
9 C 36/2021
Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní titul Vlastou Cízlovou v právní věci
žalobce: osobní údaje žalobce
sídlem adresa žalobkyně
zastoupený advokátem titul titul. jméno příjmení, anonymizováno.
sídlem adresa žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
trvale bytem adresa
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a dále s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobci částku ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a dále s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a dále s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobci částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a dále s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobce se žalobou domáhal, aby bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobci částku v celkové výši částka s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce, společnost právnická osoba, IČO (dále jen jako„ předchůdce žalobce“), uzavřel s žalovaným dne datum smlouvu o zápůjčce číslo (dále také„ zápůjčka“), kdy na základě zápůjčky předchůdce žalobce půjčil žalovanému částku ve výši částka s tím, že žalovaný se zavázal vrátit částka (tj. jistinu navýšenou o poplatek v celkové výši částka, představující úroky ve výši částka, administrativní poplatek ve výši částka, poplatek za hotovostní inkaso ve výši částka a poplatek za pojištění ve výši částka), a to v pravidelných 58 týdenních splátkách po částka. Žalovaný však neuhradil sjednané splátky řádně a včas, kdy na zápůjčku uhradil částka a zbývá tak doplatit částka.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobce a z důkazů, které označil k prokázání svých tvrzení.
3. Jelikož účastníci řízení souhlasili, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, soud ústní jednání ve věci nenařídil, neboť má zato, že věc bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů (§ 115a o. s. ř. o. s. ř. , § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. ).
4. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutkový stav. Ze smlouvy o zápůjčce číslo soud zjistil, že žalovaný a právní předchůdce žalobce uzavřeli smlouvu o zápůjčce, na základě které při podpisu smlouvy žalovaný převzal částku částka s tím, že žalovaný se zavázal vrátit částka (tj. jistinu navýšenou o poplatek v celkové výši částka, představující úroky ve výši částka, administrativní poplatek ve výši částka, poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši částka a poplatek za pojištění ve výši částka), a to v pravidelných 58 týdenních splátkách po částka. Ve smluvních podmínkách si žalovaný a právní předchůdce žalobce ujednali pevnou úrokovou sazbu po celou sjednanou dobu trvání smluv o zápůjčce ve výši 23,72 % ročně. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, kterou uzavřel žalobce s právním předchůdcem žalobce dne datum a z příslušné přílohy soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobce, o čemž byl žalovaný vyrozuměn s upozorněním, že celková výše pohledávky činila částka bez příslušenství. K úhradě dluhu byl žalovaný vyzván i právním zástupcem žalobce před podáním žaloby. Z nijak nerozporovaného tvrzení žalobce soud zjistil, že žalovaný na zápůjčku uhradil celkem částka.
5. příjmení mezi účastníky řízení posoudil soud v souladu s § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , dle právní úpravy účinné v době vzniku závazkového vztahu. Pokud jde tedy o předmětnou zápůjčku, postupoval soud podle zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , konkrétně dle § číslo, § číslo odst. 1 věta prvá, § číslo věta prvá, § 547 , § 580 odst. 1 , § 513 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku .
6. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
7. Podle § 2392 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.
8. Podle § 1813 věta prvá zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele.
9. Podle § 547 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.
10. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
11. Podle § 513 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.
12. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
13. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o zápůjčce, kdy na základě zápůjčky předchůdce žalobce zapůjčil žalovanému částku ve výši částka v hotovosti při podpisu smlouvy a žalovaná se zavázala zaplatit úroky ve výši částka, administrativní poplatek ve výši částka, poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši částka a poplatek za pojištění ve výši částka.
14. Soud posuzoval přiměřenost ujednaných podmínek a dospěl k následujícímu závěru. Sjednaný úrok v částce částka, tedy ve výši 14 % z jistiny zápůjčky, lze považovat za souladný s dostupnou judikaturou Nejvyššího soudu ČR, a tedy za platně sjednaný.
15. Pokud jde o ujednané poplatky za administrativní činnost, za hotovostní inkaso splátek a za pojištění v celkové výši částka, tedy ve výši 62,90 % z jistiny zápůjčky, má soud za to, že fakticky těmito poplatky, jejichž důvodnost žalobce nijak neprokázal, žalobce, resp. jeho právní předchůdce skrytě a nepřiměřeně navýšil smluvené úroky na cca 76,90 % z jistiny v případě smlouvy o zápůjčce. Nejvyšší soud přitom opakovaně dovodil, že při sjednávání úroků z peněžité půjčky jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřené úroky bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něj obtížné; nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. (viz. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 , či ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. 33 Odo 236/2005 , či jeho usnesení ze dne 21. 8. 2014, sp. zn. 33 Cdo 212/2014 , rozhodnutí dostupná na webová adresa). S ohledem na uvedené posoudil soud ujednání smlouvy o poplatku za administrativní činnost, za hotovostní inkaso splátek a za pojištění, jako ujednání v rozporu s dobrými mravy a jsou tedy absolutně neplatná podle ustanovení § číslo věta prvá a § 547 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku . Takto sjednaná výše úplaty se stala pro žalovaného hrubě nevýhodná a byla sjednána v rozporu s dobrými mravy. To však neznamená, že smlouva o zápůjčce je neplatné jako celek, neboť soud má za to, že výše uvedená smluvní ujednání lze v souladu s § 576 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , oddělit od ostatního obsahu smlouvy.
16. Platby v částce částka, které žalovaný v rámci splátek uhradil na zápůjčku, soud započetl na příslušenství dluhu, tedy na smluvní úrok ve výši částka a ve zbylé částce částka na jistinu zápůjčky ve výši částka a uložil žalovanému uhradit žalobci částku ve výši částka s úrokem z prodlení v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku . Soud přiznal žalobci v souladu s uplatněným nárokem úrok ve výši 23,72 % ročně z částky částka od datum, tj. jak žalobce požadoval ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky do zaplacení, a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum, tj. od marného uplynutí týdenní lhůty po úhradě poslední splátky žalovaným, do zaplacení. S ohledem na nepřiznání poplatků uvedených shora a tedy s ohledem na jiný způsob započítání plateb žalované, nepropočítával soud výši úroků k datum, ale tyto přiznal od prodlení žalovaného v procentní výši. Výši úroku z prodlení stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. jako třídenní. Ve zbývající části, co do částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a dále s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, soud žalobu z důvodu rozporu s dobrými mravy dle § 580 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , zamítnul.
17. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l za použití § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť úspěch a neúspěch obou účastníků řízení byl přibližně obdobný.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení prostřednictvím Okresního soudu v Příbrami, ke Krajskému soudu v Praze, který bude o odvolání rozhodovat, a to písemně s odůvodněním ve dvojím vyhotovení.
Pokud by povinný dobrovolně nesplnil povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, má oprávněný právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (dle ustanovení § 251 o. s. ř. o. s. ř. ) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem návrh na nařízení exekuce (dle zákona č. 120/2001 Sb. ).