Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 2155/2001

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 25. listopadu 1999, čj. -84, potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 (dále „soud prvního stupně“) ze dne 13. května 1999, čj. -65, kterým bylo určeno, „že vlastníkem rodinného domu č. p. 898 v P., zapsaném u Katastrálního úřadu P., na LV č. 841, je žalobce“. Dále rozhodl o nákladech řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podává žalovaná dovolání, jehož přípustnost opírá o ustanovení odst. l písm. f/ a g/ ve znění před novelou provedenou dále jen „OSŘ“ a uplatňuje dovolací důvody ve smyslu , b/ a c/ . Namítá, že jí soud prvního stupně znemožnil realizaci jejích procesních práv, když nevyhověl její písemné omluvě z 5. 5. 1999, kterou se ze závažných pracovních důvodů omlouvala z jednání konaného 13. 5. 1999, a žádala o odročení jednání. Tak jí bylo znemožněno podat návrh na doplnění dokazování a učinit závěrečný návrh. Nebylo-li vyhověno její žádosti o odročení jednání, které učinila osm dní předem, došlo k vadě v řízení ve smyslu odst. l písm. f/ . Dodává, že řízení u soudu prvního stupně vedla nejprve JUDr. Z. D., která vydala usnesení o ustanovení znalce, později Mgr. Z. R., který vydal rozsudek ve věci samé a ke změně soudce došlo bez sdělení důvodů žalované. Takto byla odňata svému zákonnému soudci a došlo k vadě řízení ve smyslu odst. l písm. g/ . Vznáší též námitky k průběhu dokazování. Navrhuje, aby dovolací soud zrušil rozsudky obou soudů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

K dovolání podává vyjádření žalobce s výhradami ke všem námitkám dovolatelky a s názorem, že není dán ani jeden z uplatněných dovolacích důvodů. Navrhuje, aby dovolací soud dovolání zamítl.

Nejvyšší soud jako soud dovolací projednal a rozhodl o dovolání podle , , ve znění před novelou provedenou (dále jen „ “) a dospěl k závěru, že dovolání není přípustné.

Dovolací soud prostřednictvím soudu prvního stupně a dožádaného Obvodního soudu pro Prahu 5 provedl dokazování k prokázání dovolacích důvodů, uvedených v a g) . Žalovaná v podání z 5. 5. 1999, které došlo soudu prvního stupě téhož dne, uvedla: „Vzhledem k tomu, že se z naléhavých pracovních důvodů nemohu účastnit jednání u soudu dne 13. 5. ve 12 hod. prosím o omluvu mé nepřítomnosti a odročení jednání na jiný termín.„ Předseda senátu poté při zahájení jednání dne 13. května 1999 konstatoval „omluvu žalované“, žádostí o odročení jednání se nezabýval. Z kopie y označené jako „dovolenka“ ( ) a z výpovědi nadřízené pracovnice žalované MUDr. H. M. bylo zjištěno, že žalovaná žádala o poskytnutí dovolené na den 13. května 1999, zaměstnavatel jí však nevyhověl a dovolenou na tento den neposkytl.

Z vyjádření předsedy Obvodního soudu JUDr. L. N. bylo zjištěno, že věc sp. zn. příslušela původně do oddělení 39 C a byla přidělena Mgr. Z. R. Ten byl 1. 1. 1998 převeden na trestí úsek a 1. 3. 1998 byla agenda z odd. přidělena jiným soudcům z civilního úseku, předmětná věc pak byla přidělena JUDr. D. 1. 10. 1998 se Mgr. R. vrátil do odd. a opět převzal věci, které byly dříve rozděleny mezi jiné soudce. Vyjádření předsedy soudu je v souladu s rozvrhy práce na příslušné období, které byly provedeny k důkazu.

Podle je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí, pokud v řízení došlo k vadám v tomto ustanovení vyjmenovaným.

Podle je dovolání přípustné proti rozhodnutí odvolacího soudu, jestliže účastníku řízení byla v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem.

Odnětím možnosti jednat před soudem se rozumí takový postup soudu, jímž soud znemožnil účastníku realizaci těch procesních práv, která mu přiznává (např. právo účastnit se jednání, činit přednesy apod.). Podle konstantní judikatury dovolacího soudu dovolací důvod, uvedený v není dán, jestliže možnost učinit procesní úkony, kterou účastníku odňal nesprávným postupem soud prvního stupně, mu byla poskytnuta v odvolacím řízení (např. rozsudek ze dne 9. září 1998, sp. zn. , publikovaný v Právních rozhledech č. 1/1999, rozsudek ze dne 12. května 1998, sp. zn. , publikovaný v Soudní judikatuře č. 17/1998) .

Nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání, ani nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat v nepřítomnosti takového účastníka; přihlédne přitom k obsahu spisu a dosud provedeným důkazům ( ). Z citovaného ustanovení vyplývá, že soud nemůže věc projednat v nepřítomnosti účastníka, který z důležitého důvodu požádal o odročení jednání.

Jestliže soud prvního stupně věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované, která z důležitého pracovního důvodu požádala o odročení jednání, aniž o včas uplatněné žádosti o odročení jednání z důležitého důvodu rozhodl, porušil . Tuto vadu bylo možno napravit v odvolacím řízení; tam žalovaná mohla přednést návrhy na doplnění dokazování, shrnout své návrhy a vyjádřit se k dokazování i k právní stránce věci. Proto dovolací důvod, uvedený v , není dán.

Změny v osobě předsedy senátu v řízení před soudem prvního stupně byly provedeny z organizačních důvodů v souladu s rozvrhem práce tohoto soudu. Proto nemají za následek existenci dovolacího důvodu podle .

Rozhodnutí odvolacího soudu v dané věci nabylo právní moci 25. 1. 2000. V podáním z 3. 10. 2001, které bylo doručeno soudu 5. 10. 2001, vznáší žalobkyně námitku podjatosti předsedy senátu soudu prvního stupně Mgr. Z. R. Důvody, pro které byla námitka vznesena, se týkaly skutečností, které podle obsahu námitky měly nastat až po pravomocném skončení věci, tedy v průběhu dovolacího řízení, ve kterém ovšem jmenovaný soudce nemohl rozhodovat. Ze spisu nevyplývá, že by tu byly skutečnosti, které by měly za následek podjatost Mgr. Zdeňka Rychnovského v řízení před soudem prvního stupně; pokud jde o skutečnosti, nastalé až po pravomocném skončení věci, jsou z hlediska dovolacího přezkumu rozhodnutí nevýznamné. Proto dovolací soud nemohl dojít k závěru, že by Mgr. R. ve věci rozhodoval jako vyloučený soudce a že by tu tak byl dovolací důvod, uvedený v , který postihuje případy, kdy ve věci rozhodoval vyloučený soudce.

Je tedy zřejmé, že dovolání není přípustné. Proto nezbylo, než je odmítnout [ ve spojení s ].

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanoveními , , a , neboť neúspěšná žalovaná nemá právo na náhradu těchto nákladů a žalobci přísluší jejich náhrada ve výši 2.300,- Kč. Ta je dána ve smyslu části dvanácté, hlavy I, bodu 10 a , , , a k) a (advokátní tarif) odměnou advokáta za sepsání vyjádření k dovolání za žalobce a za účast u jednání soudu prvního stupně 21. 6. 2001, 18. 2. 2002 a 18. 4. 2002, tedy za čtyři úkony právní služby částkou 2.000,- Kč a paušální náhradou jeho hotových výdajů ve čtyřech případech po 75,- Kč ve výši 300,- Kč, tedy celkovou částkou 2.300,- Kč.

Nesplní-li žalovaná dobrovolně, co jí ukládá toto rozhodnutí, může žalobce podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 20. května 2002

JUDr. Jiří Spáčil, CSc., v.r.

předseda senátu