Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 270/2002

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud - vázán právním názorem odvolacího soudu, který jeho dřívější rozhodnutí zrušil - usnesením ze dne 15. května 2001, č. j. -48, zamítl návrh žalobců na povolení obnovy řízení vedeného pod sp. zn. (výrok I.), žalobce zavázal k náhradě nákladů řízení prvního žalovaného (výrok II.) a dále rozhodl, že ve vztahu mezi žalobci a druhým žalovaným nemá právo na náhradu nákladů řízení žádný z účastníků (výrok III.).

Krajský soud (výrokem I. svého rozhodnutí) usnesení okresního soudu k odvolání žalovaných ve výrocích I. a III. potvrdil, a ve výroku II. změnil tak, že náhradu nákladů prvostupňového řízení stanovenou okresním soudem částkou 6 300.- Kč určil částkou 2 300 Kč, a dále (výrokem II. svého rozhodnutí) rozhodl o nákladech odvolacího řízení, a to tak, že na jejich náhradu nemá právo žádný z účastníků; ve svém rozhodnutí se ztotožnil s názorem soudu prvního stupně, že bylo-li původní řízení zastaveno, tedy skončeno usnesením nikoli ve věci samé, obnovu povolit nelze.

Pravomocné usnesení odvolacího soudu žalobci napadli v jeho výroku I. včasným dovoláním, jehož přípustnost dovozují z ustanovení ve spojení ustanovením , c) v nyní účinném znění, a jímž namítají nesprávné právní posouzení věci ve smyslu ustanovení tohoto předpisu. Za otázku po právní stránce zásadního významu (s odůvodněním, že jde o restituční záležitost týkající se „široké škály občanů“, navíc „dosud zřejmě soudy neřešenou z hlediska ochrany práv občanů…“, kteří se v důsledku opakovaných zastavování řízení nikdy nedomohli rozhodnutí ve věci samé) považují především tu, zda usnesení, jímž bylo řízení zastaveno, zejména stalo-li se tak „z formálních důvodů“, je rozhodnutím ve věci samé. Jelikož „zůstali bez východiska v nepřekročitelném kruhu procesních předpisů“, dovolatelé sami takové usnesení za „fakticky negativní rozhodnutí ve věci samé“ považují.

Podle části dvanácté (Přechodná a závěrečná ustanovení), hlavy I (Přechodná ustanovení k části první), bodu 17. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. Jelikož napadené rozhodnutí bylo vydáno po řízení provedeném podle dosavadních předpisů (viz bod 16. přechodných a závěrečných ustanovení), Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm - oproti očekávání dovolatelů - podle , , ve znění účinném před novelizací provedenou , tj. účinném do dne 31. prosince 2000 (dále jen „ ”).

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení , a O žádný z případů v těchto ustanoveních zmíněných však ve věci nejde.

Ustanovení spojuje přípustnost dovolání proti každému rozhodnutí odvolacího soudu (s výjimkami zakotvenými v odstavci druhém) s vadami řízení a rozhodnutí, které činí rozhodnutí odvolacího soudu zmatečným, a k nimž je dovolací soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti ( ). Takové vady namítány nejsou a z obsahu spisu nevyplývají.

Přípustnost dovolání nelze dovodit ani z ustanovení , jelikož napadené rozhodnutí není usnesením měnícím, nýbrž potvrzujícím, a nelze je podřadit ani případům vyjmenovaným v odstavci 1 pod písmeny b/ - f/ tohoto ustanovení (a tedy ani pod jeho písmenem d/, jelikož sice jde o usnesení potvrzující, nikoli však takové, jímž by bylo potvrzeno usnesení o zastavení řízení pro nedostatek pravomoci soudu).

Použitelnost ustanovení není dána již proto, že rozhodnutí o povolení (případně nepovolení) obnovy řízení, a tedy ani usnesení odvolacího soudu, jímž bylo takové rozhodnutí soudu prvního stupně potvrzeno, není rozhodnutím ve věci samé (srov. usnesení Nejvyššího soudu z 2. prosince 1997, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 10, ročník 1998, pod poř. č. 61). Návrh na připuštění dovolání (předpokládaný ustanovením ) navíc ani nebyl podán.

Dovolání v části směřující výslovně proti té části napadeného usnesení , v níž odvolací soud změnil a potvrdil výroky soudu prvního stupně o nákladech řízení, je nepřípustné, jelikož rozhodnutí o nákladech řízení (jež má vždy povahu usnesení) rovněž není rozhodnutím ve věci samé ( ); přípustnost dovolání proti tomuto výroku je navíc vyloučena speciálním ustanovením věty za středníkem

Protože dovolání není v dané věci přípustné podle žádného z výše uvedených ustanovení, Nejvyšší soud je - aniž se mohl zabývat zkoumáním jeho důvodnosti - bez jednání ( věta první ) podle ustanovení věty první, odst. 5 části věty za středníkem a usnesením odmítl.

Žalobci z procesního hlediska zavinili, že dovolání bylo odmítnuto, žalovaným prokazatelné náklady tohoto řízení (podle obsahu spisu) nevznikly; této procesní situaci odpovídá ve smyslu ustanovení věty první per analogiam, a výrok o tom, že na náhradu nákladů tohoto řízení nemá právo žádný z účastníků.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 17. dubna 2002

JUDr. Vladimír Mikušek, v.r.

předseda senátu