Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 97/2020

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl soudcem Mgr Michalem Tománkem ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce

sídlem adresa žalobkyně

zastoupený advokátkou titul. jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalované: osobní údaje žalované

bytem adresa žalované

o zaplacení částky 3 398 Kč s příslušenstvím

takto:

Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 2.792 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 4.292 Kč od 22. 10. 2019 do 20. 12. 2019 ve výši 70,34 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 10% ročně z částky 3.792 Kč od 21. 12. 2019 do 31. 1. 2020 ve výši 44,24 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 10% ročně z částky 3.292 Kč od 1. 2. 2020 do 2. 3. 2020 ve výši 28,35 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 10% ročně

z částky 2.792 Kč od 3. 3. 2020 do zaplacení, částku ve výši 606,42 Kč, úrok z úvěru ve výši 102,73% ročně za poskytnutí úvěru z částky 2.546,14 Kč od 22. 10. 2019 do 20. 12. 2019 ve výši 412,80 Kč, úrok z úvěru ve výši 102,73 % ročně z částky 2.494 Kč od 21. 12. 2019 do 31. 1. 2020 ve výši 283,08 Kč, úrok z úvěru ve výši 102,73 % ročně z částky 1.994 Kč od

1. 2. 2020 do 2. 3. 2020 ve výši 167,09 Kč, úrok z úvěru ve výši 102,73 % ročně z částky 1.494 Kč od 3. 3. 2020 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 22. 10. 2019 dosáhne částky ve výši 21.556 Kč a náhradu nákladů řízení ve výši

1.489 Kč, a to vše v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 500 Kč splatných vždy do každého 25. dne příslušného kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž nabude právní moci tento rozsudek, a to pod tíhou ztráty výhody splátek.

Odůvodnění:

Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 2.792 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 4.292 Kč od 22. 10. 2019 do 20. 12. 2019 ve výši 70,34 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 10% ročně z částky 3.792 Kč od 21. 12. 2019 do 31. 1. 2020 ve výši 44,24 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 10% ročně z částky 3.292 Kč od 1. 2. 2020 do 2. 3. 2020 ve výši 28,35 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 10% ročně z částky 2.792 Kč od 3. 3. 2020 do zaplacení, částku ve výši 606,42 Kč, úrok z úvěru ve výši 102,73% ročně za poskytnutí úvěru z částky 2.546,14 Kč od 22. 10. 2019 do 20. 12. 2019 ve výši 412,80 Kč, úrok z úvěru ve výši 102,73 % ročně z částky 2.494 Kč od 21. 12. 2019 do 31. 1. 2020 ve výši 283,08 Kč, úrok z úvěru ve výši 102,73 % ročně z částky 1.994 Kč od 1. 2. 2020 do 2. 3. 2020 ve výši 167,09 Kč, úrok z úvěru ve výši 102,73 % ročně z částky 1.494 Kč od 3. 3. 2020 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 22. 10. 2019 dosáhne částky ve výši 21.556 Kč a náhradu nákladů řízení ve výši 1.489 Kč, a to vše v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 500 Kč splatných vždy do každého 25. dne příslušného kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž nabude právní moci tento rozsudek, a to pod tíhou ztráty výhody splátek.

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 26. 8. 2020 domáhal po žalované zaplacení částky ve výši 2.792 Kč spolu s příslušenstvím představovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částek dlužné jistiny od 22. 10. 2019 do zaplacení, smluvním úrokem z úvěru ve výši 102,73 % ročně z částek odpovídajících dlužné jistině poskytnutého úroku od 22. 10. 2019 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 22. 10. 2019 dosáhne částky ve výši 21.556 Kč a smluvní pokuty ve výši 606,42 Kč. K odůvodnění žaloby zejména uvedl, že s žalovanou uzavřel smlouvu o úvěru ze dne 24. 11. 2017 číslo (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě byl žalované poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 9.000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a sjednaný úrok za poskytnutí úvěru ve výši 167,96 % ročně splatit v 18 měsíčních splátkách ve výši 998 Kč splatných vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem lednem 2018 podle sjednaného splátkového kalendáře, který byl nedílnou přílohou oznámení žalobce o schválení úvěru a kde bylo také uvedeno, že při rozložení splátek měla žalovaná v rámci splátkového kalendáře povoleno nehrazení splátek od data 15. 5. 2019 do 15. 7. 2019 včetně a rovněž i v období 15. 1. 2019, kdy tedy celkem bylo takto počítáno s 22 splátkami s ohledem na prodloužení splácení úvěru, kdy RPSN pak činila 47,82 %. Pro případ prodlení žalované se splátkami úvěru bylo sjednáno právo žalobce na zaplacení smluvní pokuty ve výši 249 Kč za každou splátku, u které se žalovaná ocitne v prodlení o délce 30 dnů ve smyslu bodu 6.1. Smlouvy, přičemž žalovaná nehradila řádně splátky úvěru a ocitla se v prodlení déle jak 30 dnů u každé této splátky s tím, že v každém jednotlivém případě byla smluvní pokuta za každou opožděnou splátku úvěru splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobce na její zaplacení a celkově tak žalobci vzniklo právo na smluvní pokutu ve výši 498 Kč, kdy žalovaná byla v prodlení s úhradou splátek číslo. V důsledku tohoto prodlení žalované žalobci dále vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované podle bodu 6.2. Smlouvy v celkové výši 800 Kč, kdy mohl žalobce požadovat

200 Kč za každou splátku, u které se žalovaná ocitla v prodlení o délce 15 dnů. Tato náhrada nákladů byla pak v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobce na její zaplacení. V důsledku prodlení žalované došlo k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem 6.3. Smlouvy. Podle tohoto bodu Smlouvy platilo, že pokud se žalovaná ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 65 dnů, dochází tímto dnem k zesplatnění celého úvěru. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou splátek číslo v souladu se Smlouvou došlo k datu 20. 10. 2019 k zesplatnění celého úvěru. Mezi účastníky pak bylo podle bodu 6.4. Smlouvy ujednáno, že se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru,

s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem 4.292 Kč byla žalovaná povinna uhradit žalobci nejpozději v den zesplatnění úvěru. Dále bylo sjednáno, že žalobce je oprávněn požadovat, aby mu žalovaná v případě prodlení s hrazením nové jistiny úvěru platila úroky z prodlení

v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. Před zesplatněním úvěru byla přitom žalovaná vyzvána k úhradě dané dlužné splátky a byla jí poskytnuta k tomu lhůta alespoň 30 dnů. Žalobce pak měl i nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně v případě, že by se žalovaná dostala do prodlení s úhradou nově vzniklé výše jistiny. Tedy žalobce mohl požadovat smluvní pokutu od 22. 10. 2019 ve výši 0,1 % denně až do zaplacení jistiny. Žalovaná ničeho neuhradila a žalobce tak byl nucen se domáhat svého práva podáním této žaloby.

2. Žalované byla žaloba doručena do vlastních rukou dne 23. 11. 2020 ve smyslu , , v platném a účinném znění, (dále jen ). Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila tak, že uznala nárok žalobce, avšak uvedla, že s ohledem na její současnou ekonomickou situaci není schopná uhradit nárok uplatněný žalobou v jedné platbě a požádala o možnost splátkového kalendáře ve výši 500 Kč.

3. Žalobce se pak k tomuto vyjádřil s tím, že souhlasí se splátkovým kalendářem a stanovením splátek ve výši 800 Kč měsíčně a navrhl soudu, aby tento rozhodl rozsudkem pro uznání bez nutnosti nařízení jednání.

4. Podle platí, že uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Uzná-li žalovaný nárok proti němu žalobou uplatněný jen zčásti, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání, jen navrhne-li to žalobce. Podle odst. 2 téhož ustanovení pak dále platí, že rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír ( a 2 ). V odst. 4 uvedeného ustanovení pak zákonodárce dále stanovil, že jen pro vydání rozsudku pro uznání nemusí být nařízeno jednání.

5. Soud se musel nutně zabývat povahou učiněného projevu ze strany žalované, přičemž nemohlo být pochyb o tom, že žalovaná vyslovila souhlas s podanou žalobou a rovněž projevila ochotu dluh uhradit, a to ve sjednaných splátkách. Nemohlo tak být žádných pochyb o významu tohoto projevu žalované. Podle totiž mohou účastníci provádět své úkony jakoukoli formou, pokud zákon pro některé úkony nepředepisuje určitou formu. Podle každý úkon posuzuje soud podle jeho obsahu, i když je úkon nesprávně označen.

6. Uznáním nároku podle se rozumí procesní úkon žalovaného/žalované (tedy úkon adresovaný soudu), který může být učiněn v jakékoli přípustné formě (srov.

odst. 2 ) a z jehož obsahu jednoznačně vyplývá, že žalovaný žalobní nárok zcela,

z části, nebo v jeho základu uznává. Není přitom rozhodující, zda a jak je takový procesní úkon označen a zda uznání nároků je vyjádřeno právě tímto slovním spojením. Procesní úkon, jímž žalovaný nepochybně projevuje nejen vědomost o svém dluhu, vyplývajícím ze žalobního nároku, ale i vůli (ochotu) nárok nepodmíněně uspokojit, je třeba vždy považovat za uznání nároku s účinky podle . (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25.4.2002 sp.zn. ) Taktomu bylo i v tomto případě, kdy žalovaná uznala svůj dluh a projevila jednoznačnou vůli jej uhradit. Procesní úkon žalované bylo třeba posoudit jako uznání nároku ve smyslu .

7. Pro úplnost soud dále pouze ve vztahu k učiněným závěrům shora uvádí, že by se příčilo zásadě rychlosti a soustředěnosti řízení, pokud by výkladem příslušných ustanovení

( a ) měla být omezována účinnost těch procesních institutů, které byly do procesního práva inkorporovány právě za účelem zjednodušení a zrychlení občanského soudního řízení. Ustanovení o možnosti vydat rozsudek pro uznání

( ) k těmto institutům zajisté patří, přičemž z uvedeného důvodu již nebylo třeba, aby soud vymezil hmotněprávní základ (podmínky) na základě nichž by věc rozhodoval.

8. Hovoří-li totiž ustanovení o náležitostech odůvodnění rozsudku pro uznání nebo rozsudku pro zmeškání, zmiňuje výslovně pouze předmět řízení (popis čeho se žalobce po žalovaném domáhá a proč, tj. vymezení skutku) a stručný výklad důvodů pro postup podle , pro které soud rozhodl rozsudkem pro uznání nebo rozsudkem pro zmeškání (tj. zdůvodnění, že došlo ke splnění podmínek). Skutkové okolnosti vylíčené v žalobě musí být podřaditelné pod příslušná ustanovení právních norem (je totiž nutné zvažovat, zda nejde o věc, v níž nelze uzavřít smír), není však třeba tvrzené skutkové okolnosti v rozsudku pro uznání podřazovat pod příslušnou právní normu, neboť soud není povolán posuzovat důvodnost či oprávněnost žalobního návrhu. (srovnej např. rozsudek NS ČR ze dne 27.3.2013 sp.zn. )

9. Soud tak vyhověl v plném rozsahu podané žalobě s ohledem na uznání ze strany žalované, kdy zároveň také rozhodoval o náhradě nákladů řízení. O povinnosti k náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle . Soud aplikoval při stanovení odměny vyhl. č. , ve znění účinném od 1. 7. 2014, a to s ohledem ke skutečnosti, že v případě žalobce došly naplnění právě podmínky zde uváděné, tedy jedná se o návrh podaný na ustáleném vzoru (respektive shodně podávaná žaloba ve více případech, kde dochází pouze k obměně konkrétních částek, lhůt apod.), uplatněný opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení

(viz níže). Plně úspěšnému žalobci tak přiznal náhradu veškerých nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva spočívající v zaplaceném soudním poplatku v částce

1.000 Kč a v nákladech právního zastoupení zahrnující odměnu advokáta za jeden úkon právní služby ve výši 200 Kč, když celkově byla sazba odměny přiznána za 3 úkony právní služby tj. 600 Kč ( vyhl. č. , ve znění účinném od 1. 7. 2014), paušální náhradu hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby po

100 Kč, tj. 300 Kč (, d), a vyhl. č. , ve znění účinném od 1. 7. 2014) a DPH ve výši 21 % tj. 189 Kč Celkem tedy náhrada nákladů řízení činila částku ve výši 1.489 Kč Lhůta k plnění byla stanovena v souladu

s  věta za středníkem . Úhrada nákladů řízení i dlužné jistiny

s příslušenstvím byla tedy stanovena v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 500 Kč, kdy splátky byly stanoveny pod tíhou ztráty výhody splátek, což znamená, že dluh se stane splatným, respektive se může stát splatným v závislosti na vůli žalobce v okamžiku, kdy by se žalovaná opozdila byť s jedinou splátkou dluhu. Soud pak musel zdůraznit, že se mu jevilo vhodné vyhovět ve vztahu ke stanovení výše splátek žalované, neboť účelem je jistě to, aby žalovaná žalobci uhradila dlužné částky, a jistě pak takto stanovená výše splátek nebude znamenat zásadní zásah do práv žalobce, kdy soud musel zohlednit sdělení žalované o jejích ekonomických možnostech a současné situaci.

10. Soud pro úplnost pak musel dodat, že si je vědom, že postavení žalobce je odrazem jeho ekonomické aktivity v případě poskytování úvěrů, kdy je nucen se následně domáhat, a to i soudní cestou, úhrady dlužných částek z rizikových úvěrů, přičemž se jedná o větší množství uplatňovaných nároků u v podstatě všech okresních soudů v rámci České republiky. Stejně tak je naprosto zřejmé, že úvěrových produktů žalobce poskytuje více, avšak důvodem pro podání žaloby je vždy téměř identická situace způsobená neschopností klientů žalobce dostát svým závazkům, kdy však soudu je i z jeho úřední činnosti známo, že obsahově se fakticky podávané žaloby žalobcem nijak výrazně neliší, přičemž v zásadě ve větší míře se jedná o žaloby se shodným či v podstatných bodech podobným skutkovým základem pouze s určitými rozdíly v uváděných částkách apod. Z tohoto lze dovodit, že dochází u žalobce pouze v podstatě k „ drobným úpravám“ žaloby ve vztahu k úvěrové smlouvě, výši dluhu, přičemž i v takových žalobách je třeba spatřovat to, že se opakuje stejná argumentace v rámci žalobních tvrzení. Podle názoru soudu pak takový stav odpovídá právě § 14b AT. Ostatně i sám Ústavní soud se k aplikaci § 14b AT vyjádřil ve svých četných rozhodnutích (např. ze dne 4. 8. 2015, ze dne 25. 5. 2015), kdy aplikaci tohoto ustanovení primárně ponechal právě obecným soudům, přičemž zdůraznil, že při řádném odůvodnění postupu obecným soudem se nemůže jednat o zásah do základních práv účastníka řízení, přičemž neshledal aplikaci

§ 14b AT za protiústavní.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Uherském Hradišti, a to ve lhůtě patnácti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení. Odvolání lze podat pouze pro vady spočívající v tom, že nebyly splněny podmínky řízení, rozhodoval věcně nepříslušný soud prvního stupně, rozhodnutí soudu prvního stupně vydal vyloučený soudce nebo soud prvního stupně byl nesprávně obsazen, případně že existují skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.