Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Odo 550/2001

U S N E S E N Í

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Českých Budějovicích shora označeným rozsudkem potvrdil rozsudek ze dne 31. července 1997, č.j. -37, kterým Okresní soud v Českém Krumlově uložil žalovanému povinnost vyklidit nemovitosti, a to obloukovou halu bez čísla popisného stojící na pozemkové parcele č. 138 a pozemkovou parcelu č. 4/31- ostatní v k.ú. H. v obci V., okres Č. a vyklizené odevzdat do 15 dnů od právní moci rozsudku navrhovateli a zavázal žalovaného k náhradě nákladů řízení žalobci. Současně odvolací soud rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Proto oběma rozsudkům podal žalovaný dovolání ze dne 4. května 1998, které postupně doplňoval řadou dalších podání. Soudům obou stupňů vytýkal nesprávné skutkové i právní posouzení svých námitek, přičemž důvodnost svého dovolání opíral též o ustanovení , f) a g) ( , ve znění pozdějších předpisů, dále jen „ “). Nedostatek pravomoci soudu spatřoval v tom, že o věci rozhodoval v prvním stupni věcně nepříslušný soud, odnětí možnosti jednat před soudem dovozoval z toho, že se soud nezabýval jeho vzájemným návrhem. Konečně dovolatel tvrdil, že ve věci rozhodoval vyloučený soudce, přičemž o jeho námitce podjatosti podané soudu prvního stupně v prosinci 1997, nebylo dosud rozhodnuto. Proto dovolatel navrhl, aby dovolací soud rozhodnutí soudů obou stupňů zrušil.

Podle bodu 17., hlavy I, části dvanácté , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tj. podle ve znění účinném před 1. lednem 2001).

Dovolatel svým podáním výslovně napadl i usnesení soudu prvního stupně. Dovolání je ve smyslu ustanovení § 236 odst. 1 o. s. ř mimořádným opravným prostředkem, kterým lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu. Z uvedeného vyplývá, že dovoláním rozhodnutí soudu prvního stupně úspěšně napadnout nelze. Opravným prostředkem pro přezkoumání rozhodnutí soudu prvního stupně je podle odvolání, pokud to zákon nevylučuje; proto také neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti takovému rozhodnutí. Jelikož nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, Nejvyšší soud řízení o „dovolání“ proti rozhodnutí soudu prvního stupně, které touto vadou trpí, podle ustanovení zastavil (shodně srov. např. důvody usnesení Nejvyššího soudu uveřejněného pod číslem 10/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Dovolání proti rozsudku odvolacího soudu pak není přípustné.

Podle § 236 odst. 1 o. s. ř dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Dovolání směřující proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu je přípustné pouze v případech taxativně vymezených v , a Protože přípustnost dovolání odvolací soud ve výroku svého rozsudku nevyslovil, protože žalovaný návrh na vyslovení přípustnosti dovolání nepodal a protože rozsudku soudu prvního stupně nepředcházel jeho dřívější rozsudek, není dovolání přípustné podle ustanovení a 2 a Zbývalo proto posoudit přípustnost dovolání podle , jehož ustanovení pod písmeny a), f) a g) se žalovaný dovolával.

Na rozdíl od věcné příslušnosti soudů, vymezující okruh působnosti mezi jednotlivými druhy soudů, se soudní pravomocí rozumí souhrn oprávnění k výkonu soudnictví, která zákon přiznává soudům jako orgánům státu (na rozdíl od oprávnění přiznaných jiným státním orgánům), přičemž občanskoprávní‚ (civilní) pravomoc soudu zákon vymezuje v , podle kterého v občanském soudním řízení projednávají a rozhodují soudy věci, které vyplývají z občanskoprávních, pracovních, rodinných, družstevních, jakož i z obchodních vztahů (včetně vtahů podnikatelských a hospodářských), pokud je podle zákona neprojednávají a nerozhodují o nich jiné orgány. Jiné věci projednávají a rozhodují soudy v občanském soudním řízení, jen stanoví-li to zákon. O tom, že ve smyslu tohoto ustanovení je dána pravomoc soudů projednat žalobu o vyklizení nemovitosti a rozhodnout o ni, nepochybuje ani dovolatel, který zřejmě zaměňuje příslušnost a pravomoc soudů, když nedostatek pravomoci mylně dovozuje z tvrzené věcné nepříslušnosti soudu prvního stupně. Vadou uvedenou v proto řízení před soudy obou stupňů netrpí.

Aby existence zmatečnostních vad uvedených v § 237 odst. 1 o. s .ř. [včetně vady spočívající v tom, že nesprávným postupem soudů byla účastníků řízení odňata možnost jednat před soudem (písmeno f)] mohla založit přípustnost dovolání, musí být těmito vadami postiženo řízení ve věci, ve které bylo dovoláním napadené rozhodnutí vydáno, nikoli ve věci jiné, která v tomto řízení projednána a rozhodnuta nebyla, tedy v daném případě ve věci vzájemného návrhu žalovaného. V této souvislosti je třeba uvést, že stejné námitky vznesl žalovaný v dalším dovolání, které podal proti usnesení ze dne 31. července 2000, č.j. -226, kterým odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně zde dne 13. března 2000, č.j. -147 o zastavení řízení o vzájemném návrhu žalovaného. O tomto dovolání žalovaného Nejvyšší soud rozhodne v samostatném rozhodnutí.

Okolnosti svědčící o poměru soudce k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům, pro které by bylo možno mít pochybnost o jeho podjatosti (srov. ), se ze spisu nepodávají a dovolatel je ani nijak nevymezil. Navíc podání z prosince 1997, ve kterém měl žalovaný namítat podjatost soudce, se ve spisu nenachází a z řady dalších podání žalovaného, založených ve spise, skutečnosti, pro něž by bylo možno pochybovat o podjatosti soudce, nevyplývají.

Protože ani jiné zmatečnostní vady se ze spisu nepodávají, Nejvyšší soud uzavřel, že dovolání proto rozsudku odvolacího soudu není přípustné ani podle

Tento závěr sebou nese konečné posouzení podaného dovolání proti rozsudku odvolacího soudu jako nepřípustného. Nejvyšší soud proto podle a dovolání žalovaného proti rozsudku odvolacího soudu odmítl jako nepřípustné.

Žalovaný procesně zavinil, že dovolání proti rozsudku odvolacího soudu bylo odmítnuto, resp. řízení o jeho dovolání proti rozsudku soudu prvního stupně zastaveno, žalobci však v souvislosti s dovolacím řízením náklady nevznikly. Této procesní situaci odpovídá výrok o nákladech dovolacího řízení odůvodněný ustanovením věty prvé (z části per analogiam), a

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 4. dubna 2002

JUDr. Ing. Jan Hušek, v.r.

předseda senátu