Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 53/2002

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 6. prosince 2000, čj. -60, potvrdil rozsudek Okresního soudu Praha - západ (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 11. prosince 1995, čj. -13, ve výroku, kterým bylo určeno, „že vlastníkem domu čp. 34 a stavební parcely č. kat. 37 v kat. území L. u L., v obci L., okres P., je žalobce“ a ve výroku, kterým rozhodl o nákladech řízení. Dále rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podává žalovaná dovolání a uplatňuje dovolací důvody ve smyslu (správně odst. 3) písm. c) a d) (dále jen „OSŘ“) před novelou provedenou Navrhuje, aby dovolací soud zrušil rozsudky soudu prvního stupně i soudu odvolacího a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Ve vyjádření k dovolání žalobkyně poukazuje na to, že dovolatelka uvádí skutečnosti namítané již v odvolání a tvrzené v průběhu řízení, s nimiž se odvolací soud vypořádal, a vyslovuje nesouhlas s novými tvrzeními žalované a jejími právními názory v dovolání uvedenými. Navrhuje, aby dovolací soud dovolání zamítl.

Podle části dvanácté, hlavy I, bodu 17 , kterým se mění , dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu vydanému přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydanému po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projedná a rozhodne podle dosavadních právních předpisů. Protože rozhodnutí odvolacího soudu bylo v daném případě vydáno po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, Nejvyšší soud jako soud dovolací projednal dovolání a rozhodl o něm podle ve znění před novelou provedenou

Nejvyšší soud po zjištění, že dovolání bylo podáno včas oprávněným a řádně zastoupeným účastníkem řízení (, ) nejprve zkoumal, zda jde o dovolání přípustné.

Podle lze dovoláním napadnout pravomocné rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Podle je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, pokud v řízení došlo k vadám v tomto ustanovení uvedeným. Takovou vadu žalobkyně nenamítala a dovolacím soudem nebyla zjištěna.

Dovolání proti rozsudku odvolacího soudu v dané věci není však přípustné ani podle , který stanoví, že dovolání je přípustné proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu, kterým soud prvního stupně rozhodl jinak než v dřívějším rozsudku, protože byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil. V daném případě tyto podmínky splněny nebyly, když potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu žádné jeho zrušující usnesení nepředcházelo.

Dovolání není přípustné ani podle , neboť odvolací soud ve výroku svého potvrzujícího rozsudku přípustnost dovolání nevyslovil.

Zbývá tedy přípustnost dovolání podle , podle něhož nevyhoví-li odvolací soud návrhu účastníka řízení na vyslovení přípustnosti dovolání, který byl učiněn nejpozději před vyhlášením potvrzujícího rozsudku, je dovolání podané tímto účastníkem přípustné, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam. Protože žalobkyně vyslovení přípustnosti dovolání za podmínek shora uvedených nenavrhla, není přípustnost dovolání dána ani podle .

Nejvyšší soud proto dovolání jako nepřípustné podle , odmítl.

Žalovaná podle , odst. l, a má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Protože ve vyjádření k dovolání se nezabývala přípustností dovolání a jeho odmítnutí pro nepřípustnost nenamítla, není náklad vynaložený na vyjádření nákladem účelným. Proto dovolací soud nepřiznal jinak úspěšné žalované právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 5. 2. 2002

JUDr. Jiří Spáčil, CSc., v. r.

předseda senátu