Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 2066/2001

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Rezkové a soudců JUDr. Františka Baláka a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobkyň: A) M. Z., zastoupené advokátem, a B) M. Z., proti žalované M. V., zastoupené advokátem, o vydržení vlastnického práva k pozemku, o vydržení věcného břemene chůze, průchodu, vjezdu a průjezdu a o určení povinnosti katastrálního úřadu v Č. B. provést změnu zaměření pozemkových parcel a zápis věcného břemene, vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně A) proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 27. listopadu 2000, č. j. -313, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Okresního soudu v Českých Budějovicích (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 21. června 2000, č. j. -263, rozhodl, že „řízení o povinnosti Katastrálního úřadu v Č. B. provést změnu zaměření pozemkových parcel parc. č. 2661/5, 2661/3 a 2909/2 nacházející se v obci a katastrálním území K. Ú. a o jeho povinnosti provést zápis věcného břemene se zastavuje“ (výrok I). Dále zamítl žalobu, „aby soud rozhodl, že žalobkyně A) - jen ta byla žalobkyní před soudem prvního stupně, vydržela vlastnické právo k pozemku parc. č. 2661/5 v obci a katastrální území K. Ú. v rozsahu vlastnických hranic uvedených na mapě pozemkového katastru a ohlašovacího listu z roku 1936“ (výrok II) a „aby soud rozhodl, že žalobkyně A) vydržela věcné břemeno chůze, průchodu, vjezdu a průjezdu vázající se k pozemkové parcele parc. č. 2909/2 (cesta) v obci a katastrální území K. Ú.“ (výrok III) a rozhodl o nákladech řízení a soudním poplatku.

Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 27. listopadu 2000, č. j. -313, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v napadených výrocích. Rozhodl také o nákladech odvolacího řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně A) dovolání, jehož přípustnost opírá o , , ve znění po novele provedené , a uplatňuje dovolací důvody podle , b) tohoto novelizovaného . Podle obsahu dovolání navrhla (žalobkyně nejsou v postavení nerozlučných společnic), aby dovolací soud napadené rozhodnutí ve vztahu mezi ní a žalovanou zrušil a vrátil věc odvolacímu soudu v tomto rozsahu k dalšímu řízení.

Žalovaná se k dovolání nevyjádřila.

Podle bodu 17. hlavy první části dvanácté , dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. Bylo-li napadené rozhodnutí vydáno po řízení provedeném podle dosavadních předpisů, Nejvyšší soud jako soud dovolací projednal dovolání a rozhodl o něm podle , , ve znění před novelou provedenou (dále jen „ ”).

Nejvyšší soud po zjištění, že dovolání bylo podáno včas řádně zastoupeným účastníkem řízení ( , ), nejprve zkoumal, zda jde o odvolání přípustné.

Dovolání není přípustné.

Podle lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu je vždy přípustné, jestliže řízení trpí vadami taxativně vypočtenými v (s výjimkou rozsudků uvedených v odst. 2), které způsobují tzv. zmatečnost rozhodnutí (řízení). V posuzovaném případě dovolatelka takovéto vady nenamítala a ani z obsahu spisu se jejich existence nepodává.

Je-li dovoláním napaden potvrzující rozsudek odvolacího soudu, zbývá posoudit jeho přípustnost z pohledu ustanovení a .

Dovolání proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu je přípustné podle pouze za podmínky, že byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl jinak než v dřívějším rozsudku proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil (s výjimkou rozsudků uvedených v odst. 2 tohoto ustanovení). O takovýto případ v dané věci nejde.

Dovolání je dále přípustné proti rozsudku odvolacího soudu ve věci samé, jímž bylo rozhodnutí soudu prvního stupně potvrzeno, jestliže odvolací soud (na návrh nebo i bez návrhu stran) ve výroku rozsudku vyslovil, že dovolání je přípustné, protože jde o rozhodnutí po právní stránce zásadního významu ( ). Takový výrok však rozsudek odvolacího soudu neobsahuje.

Ani podle přípustnost dovolání nepřichází v úvahu. Podle tohoto ustanovení, nevyhoví-li odvolací soud návrhu účastníka na vyslovení přípustnosti dovolání, který byl učiněn nejpozději před vyhlášením potvrzujícího rozsudku, je dovolání podané tímto účastníkem přípustné, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadané rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam. Žalobkyně totiž nenavrhla, aby odvolací soud přípustnost dovolání vyslovil.

Za této procesní situace, kdy nelze dovodit přípustnost dovolání podle žádného v úvahu přicházejícího ustanovení , dovolacímu soudu nezbylo, než dovolání žalobkyně jako nepřípustné odmítnout [ , ], aniž se mohl věcně zabývat dovolacími námitkami tak, jak byly v dovolání uplatněny.

Výrok o nákladech dovolacího řízení vyplývá z toho, že žalovaná byla úspěšná a příslušela by jí proto podle , , a náhrada těchto nákladů. Žádné náklady jí však nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 31. ledna 2002

JUDr. Marie Rezková,v.r.

předsedkyně senátu