Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 2170/2001

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Ostravě rozsudkem ze dne 23. 8. 2000, č. j. -114, zamítl žalobu na zaplacení částky 2.000.000,- Kč s příslušenstvím a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

K odvolání žalobce Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 28. 5. 2001, č. j. -134, změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 2.000.000,- Kč s příslušenstvím a náklady řízení před soudem prvního stupně ve výši 89.980,- Kč, a uložil žalované zaplatit žalobci náklady odvolacího řízení ve výši 10.325,- Kč.

Proti tomuto rozsudku podala žalovaná dovolání, které odůvodňuje podle ustanovení (zřejmě ve znění účinném od 1. 1. 2001) tím, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Namítá, že žalobci nevzniklo právo na pojistné plnění, neboť při tzv. prosté krádeži nebyla překonána překážka chránící věc před odcizením a v řízení nebylo prokázáno, že syn žalobce byl skutečným pachatelem krádeže. Žalovaná navrhuje, aby dovolací soud napadený rozsudek zrušil a vrátil věc odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Žalobce ve svém vyjádření navrhl, aby dovolání bylo zamítnuto jako opožděné, neboť bylo podáno po uplynutí jednoměsíční dovolací lhůty, která se řídí úpravou účinného do 31. 12. 2000.

Podle ustanovení části dvanácté, hlavy I, bodu 17. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (1. 1. 2001) nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů.

Vzhledem k tomu, že dovoláním napadený rozsudek odvolacího soudu byl vydán dne 28. 5. 2001, avšak po řízení provedeném podle ve znění účinném před novelou provedenou (rozsudek soudu prvního stupně byl vydán dne 23. 8. 2000, tedy před účinností ), Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) dovolání projednal a rozhodl o něm podle dosavadních předpisů (tj. podle ve znění účinném před 1. 1. 2001 - dále jen „“), a to včetně vymezení běhu lhůty k podání dovolání. Po přezkoumání věci dospěl k závěru, že dovolání bylo podáno opožděně.

Podle věty první účastník může podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Podle věty druhé je lhůta zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu.

Podle do běhu lhůty se nezapočítává den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty; to neplatí, jde-li o lhůtu určenou podle hodin. Podle věty první a druhé lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let se končí uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty, a není-li ho v měsíci, posledním dnem měsíce. Připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.

V posuzovaném případě byl rozsudek odvolacího soudu doručen právní zástupkyni žalobce dne 26. 6. 2001 a žalované dne 11. 7. 2001. Dnem 11. 7. 2001 také napadený rozsudek nabyl právní moci a dovolání proti němu bylo možno podat ve lhůtě jednoho měsíce, to znamená nejpozději v pondělí dne 13. 8. 2001. Žalovaná však dovolání podala osobně na podatelně Okresního soudu v Ostravě až dne 30. 8. 2001, tedy již po uplynutí zákonem stanovené lhůty, jejíž zmeškání nelze prominout ( věta prvá ); proto bylo podle ustanovení věty první a dovolání odmítnuto, aniž se dovolací soud mohl zabývat jeho důvodností.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, , a věty první před středníkem ve znění účinném od 1. 1. 2001 (ustanovení části dvanácté, Hlavy I, bodu 10. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony); s ohledem na výsledek dovolacího řízení má žalobce právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, které sestávají z odměny za zastoupení advokátem. Výše odměny byla vypočtena z peněžité částky, jež byla předmětem dovolacího řízení (2.000.000,- Kč), podle a ve znění , sazba byla snížena o 50% podle a citované vyhlášky (dovolání bylo odmítnuto) s přihlédnutím k hornímu limitu sazby odměny a o dalších 50% podle věty první citované vyhlášky (byl učiněn pouze 1 úkon - vyjádření k dovolání); žalobci kromě toho náleží paušální částka náhrady hotových výdajů ve výši 75,- Kč podle § l3 odst. 3 (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. 4. 2001, sp. zn. , publikované pod č. 70 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2000).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 17. ledna 2002

JUDr. Petr Vojtek,v.r.

předseda senátu