Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 843/2000

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Pardubicích rozsudkem ze dne 28.9.1998, čj. -190, zamítl návrh žalobce, aby soud podle ustanovení , o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), vyslovil přechod vlastnického práva žalované k domu čp. 11 ve V. na žalobce.

Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 26.10.1999, čj. -208, změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že vlastnické právo k domu čp. 11 ve V., zapsanému na listu vlastnictví č. 3 pro obec a katastrální území V., přechází na žalobce. Odvolací soud uzavřel, že právní předchůdce žalobce, zemřelý J. Č., nar. 8.3.1919, byl oprávněnou osobou podle ustanovení § 4 odst. 1 zákona o půdě, neboť jeho nemovitosti přešly na stát způsobem předpokládaným v ustanovení § 6 odst. 1 písm. a) citovaného zákona, tj. na základě výroku o propadnutí majetku. Kupní smlouvou ze dne 27.4.1964 N 288/74, registrovanou pod R I 9/64 dne 3.5.1964, byly uvedené nemovitosti převedeny do bezpodílového spoluvlastnictví manželů J. a B. H. za kupní cenu 12.604,30 Kč., tj. podle odvolacího soudu za cenu nižší, než cenu odpovídající tehdy platným cenovým předpisům, zjištěnou na základě znaleckého posudku.

Rozsudek odvolacího soudu napadla žalovaná prostřednictvím své právní zástupkyně dovoláním ze dne 19.1.2000, které bylo podáno na poštu dne 23.1.2000. V něm vyjadřuje nesouhlas se závěrem odvolacího soudu, a to zejména s tím, že bylo povinností účastníků kupní smlouvy, aby předložili kupní smlouvu k registraci včas, tedy před datem 1.5.1964, a okolnosti týkající se doby registrace smlouvy považuje pro daný případ za irelevantní. V době registrace kupní smlouvy nebránil československému státu žádný předpis, aby prodal nemovitost za jinou cenu, než byla cena odhadní. Manželům H. byla nemovitost nabídnuta proto, že byla v havarijním stavu, a nabyvatelé skýtali záruku, že bude brzy opravena. Dovolatelka dále připomněla, že ač měl odstranit některé majetkové křivdy, v tomto případě byla spáchána křivda na žalované, která se svým manželem koupila nemovitost v dobré víře od státu, za cenu státem určenou, s tím, že je právně vše v pořádku. Nemovitost pak prošla značnou rekonstrukcí, aby byla vůbec obyvatelná. Navrhla zrušení rozsudku odvolacího soudu.

Podle části dvanácté, hlavy první, bodu 17 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů, tj. podle ve znění účinném před 1.1.2001. Rozhodoval-li odvolací soud (v souladu s ustanovením části dvanácté, hlavy první, bodu 15 ) podle dosavadních předpisů, musel i Nejvyšší soud projednat dovolání a rozhodnout o něm podle ve znění účinném do 31.12.2000. Projednáním a rozhodnutím o dovolání podle dosavadních právních předpisů se přitom rozumí i posuzování včasnosti dovolání, včetně vymezení běhu lhůty k jeho podání (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19.4.2001, sp.zn. , které bude uveřejněno pod poř.č. 70 v sešitu 10/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Dovolací soud dospěl k závěru, že dovolání nelze věcně projednat. Podle ustanovení lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Podle ustanovení může účastník podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu. Zmeškání lhůty k podání dovolání nelze podle výslovného ustanovení prominout.

Dovolací soud zjistil z doručenky, založené ve spisu, že písemné vyhotovení rozsudku bylo v souladu s ustanovením a doručeno právní zástupkyni žalované dne 12.12.1999 resp. 13.12.1999, neboť poslední den lhůty k vyzvednutí zásilky na poště připadl na neděli. V daném případě nabyl tedy rozsudek odvolacího soudu, proti němuž dovolání směřuje, právní moci dne 13.12.1999, nikoli dne 23.12.1999, kdy si právní zástupkyně žalované vyzvedla zásilku na poště, a jak je nesprávně uvedeno v doložce právní moci. Dovolání proti tomuto rozsudku bylo dáno k poštovní přepravě dne 23.1.2000, tedy po uplynutí zákonné lhůty k dovolání. Právní zástupkyně žalované byla dne 15.10.2001 vyzvána, aby dovolacímu soudu sdělila, z čeho usuzuje, že dovolání bylo podáno včas. Písemnou výzvu dne 27.10.2001 převzala, ale nijak na ni nereagovala. Zmeškání lhůty k podání dovolání nelze podle výslovného ustanovení věta první prominout, proto muselo být odmítnuto jako opožděné podle ustanovení , a .

Dovolací soud proto opožděně podané dovolání odmítl podle ustanovení a .

Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením , a věta první ; žalovaná, která opožděným podáním zavinila jeho odmítnutí byla by podle povinna k náhradě nákladů žalobce, tomu však v souvislosti s dovolacím řízením prokazatelné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 19. prosince 2001

JUDr. Ema B a r e š o v á , v.r.

předsedkyně senátu