Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Odo 548/2001

NEJVYŠŠÍ SOUD

ČESKÉ REPUBLIKY

- 45

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 6.772,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám zástupce žalované JUDr. J. V.

O d ů v o d n ě n í :

Vrchní soud v Praze shora označeným rozsudkem potvrdil rozsudek ze dne 19. ledna 2000, čj. - 17, kterým Krajský obchodní soud v Praze zamítl žalobu na zaplacení částky 148.542,- Kč s příslušenstvím a přiznal žalované náhradu nákladů řízení proti žalobci, dále rozhodl o náhradě nákladů dovolacího řízení a zamítl návrh žalobce na připuštění dovolání.

Při posouzení žalobního nároku na vydání bezdůvodného obohacení, spočívajícího v záloze zaplacené žalobcem žalované na cenu osobního automobilu, se odvolací soud ztotožnil se skutkovými i právními závěry soudu prvního stupně o tom, že kupní smlouva o koupi automobilu ze dne 9. prosince 1998 byla platně sjednána, když obsahovala podpisy žalobce i pracovníka žalované, a její znění nevzbuzuje pochybnosti o subjektech, mezi kterými byla uzavřena. Odtud uzavřel, že žalované vznikl nárok na odstupné dle bodu 2.3.6. smlouvy, takže žalovanou částku není povinna vrátit.

Žalobce podal proti rozsudku odvolacího soudu dovolání, jehož přípustnost dovozoval z ust. (dále jen „ “) ve znění účinném do 31. prosince 2000, s tím, že je dán dovolací důvod uvedený v ust. Odvolacímu soudu vytýkal, že nesprávně posoudil platnost kupní smlouvy, neboť jak prodávající tak i kupující byli ve smlouvě nedostatečně označeni svými obchodními jmény, přičemž u podpisu osoby jednající za prodávajícího není připojen plný název právnické osoby, pod nímž je zapsána v obchodním rejstříku. Otázku, jaké jsou nezbytné náležitosti označení a podpisu účastníků smlouvy pro vznik perfektního právního úkonu, považuje dovolatel za zásadního právního významu. Proto navrhl, aby dovolací soud napadený rozsudek zrušil a vrátil věc odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Žalovaná ve vyjádření především poukázala na nepřípustnost dovolání. Proto žádala, aby Nejvyšší soud dovolání odmítl a přiznal jí náhradu nákladů dovolacího řízení.

Podle bodu 17., hlavy I., části dvanácté , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tj. podle ve znění účinném před 1. lednem 2001). O takový případ jde i v této věci, jelikož odvolací soud věc ve shodě s bodem 15., hlavy I., části dvanácté rovněž projednal podle dosavadního znění , jak výslovně zmínil v důvodech rozsudku.

Podle ust. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Dovolání není přípustné.

Jak plyne z ust. , nevyhoví-li odvolací soud návrhu účastníka na vyslovení přípustnosti dovolání, který byl učiněn nejpozději před vyhlášením potvrzujícího rozsudku nebo před vyhlášením (vydáním) usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, je dovolání podané tímto účastníkem přípustné, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam.

Rozhodnutí odvolacího soudu musí mít zásadní význam po právní stránce především z hlediska rozhodovací činnosti soudů vůbec (co do obecného dopadu na případy obdobné povahy). Z tohoto pohledu má zásadní význam zpravidla tehdy, jestliže řeší právní otázku, která judikaturou vyšších soudů nebyla vyřešena nebo jejíž výklad se v judikatuře těchto soudů dosud neustálil (vyšší soudy ji při svém rozhodování řeší rozdílně, takže nelze hovořit o ustálené judikatuře), nebo jestliže dovolací soud posoudil určitou právní otázku jinak, než je řešena v konstantní judikatuře vyšších soudů, tedy představuje i v tomto směru odlišné (nové) řešení této právní otázky (srov. též usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 27/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Právní závěr odvolacího soudu o náležitostech smlouvy co do identifikace jejích účastníků je v souladu s konstantní judikaturou vyšších soudů, podle níž nepřesné označení účastníka v právním úkonu nečiní právní úkon neplatným, pokud lze z celého obsahu právního úkonu jeho výkladem, popřípadě objasněním skutkových okolností, za nichž byl právní úkon učiněn, zjistit, kdo byl účastníkem smlouvy (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10.dubna 1997, sp. zn. , uveřejněný v časopise Soudní judikatura č. 6, ročník 1998, pod číslem 46).

Rovněž v otázce náležitostí podpisu osoby jednající za právnickou osobu (o kterém dovolatel tvrdí, že vedle podpisu jednající osoby musí obsahovat též plný název právnické osoby) neshledal Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zásadně významným po právní stránce, neboť odpověď na ni obsahuje ustanovení až 5 .

Jiné důvody přípustnosti dovolání Nejvyšší soud neshledal a dovolatel je ani netvrdil. Tento závěr s sebou nese konečné posouzení podaného dovolání jako nepřípustného.

Nejvyšší soud proto podle a dovolání odmítl jako nepřípustné.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením věty prvé (per analogiam), a , neboť žalobce, z procesního hlediska zavinil (tím, že podal nepřípustné dovolání), že dovolání bylo odmítnuto.

Náklady dovolacího řízení vzniklé žalované sestávají z paušální sazby odměny za zastupování advokátem ve výši 6.697,50 Kč, určené podle ust. , , , , a vyhl. č. ve znění vyhl. č. , a z paušální sazby 75,- Kč za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) podle ust. vyhl. č. ve znění pozdějších předpisů.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný navrhnout výkon rozhodnutí.

V Brně 12. prosince 2001

JUDr. Zdeněk Krčmář, v.r.

předseda senátu