Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Odo 450/2001

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Vrchní soud v Praze shora označenym rozsudkem potvrdil rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20. prosince 1999, čj. - 174, kterým tento soud zamítl žaloby na zaplacení výše uvedených částek.

Dovoláním datovaným dnem 16. května 2001 a podaným do podatelny soudu prvního stupně dne 18. května 2001 napadla žalobkyně rozsudek odvolacího soudu v celém rozsahu. Přípustnost dovolání spatřovala v naplnění podmínek ustanovení a odst. 2 (dále též jen „ “), s tím, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Navrhla, aby dovolací soud rozsudky soudů obou stupňů zrušil a vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Včasnost dovolání zdůvodňovala poukazem na ustanovení , neboť rozsudek odvolacího soudu neobsahoval poučení o dovolání, o lhůtě k dovolání a ani o soudu, u něhož se podává.

Žalovaná se k dovolání vyjádřila v podání ze dne 4. června 2001. Uvedla, že rozsudek odvolacího soudu byl vydán v souladu s právními předpisy a namítla, že dovolání bylo podáno opožděně.

o Č.k.a. a o změně některých zákonů, byla s účinností ke dni 1. září 2001 zřízena Č.k.a. se sídlem v P., Podle ust. zákona je tato právnická osoba právním nástupcem původní žalobkyně K.b.P., státního peněžního u, která byla ke stejnému dni zrušena. Nejvyšší soud proto jako s dovolatelkou dále jednal s Č.k.a.

Podle bodu 17., hlavy I, části dvanácté , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů, tj. podle ve znění účinném před 1. lednem 2001. O takový případ jde i v této věci, jelikož rozsudek odvolacího soudu byl vydán dne 18. prosince 2000.

Projednáním a rozhodnutím dovolání podle dosavadních právních předpisů ve smyslu bodu 17., hlavy I, části dvanácté se rozumí též posuzování včasnosti dovolání, včetně vymezení běhu lhůty k jeho podání (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. dubna 2001, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 6, ročník 2001, pod číslem 81).

Podle ustanovení ve znění účinném do 31. 12. 2000 účastník může podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Rozsudek odvolacího soudu byl, jak vyplývá z doručenky založené ve spisu na , žalobkyni doručen dne 18. ledna 2001 a téhož dne nabyl právní moci. Ve smyslu ustanovení o. s .ř. připadl konec jednoměsíční lhůty k podání dovolání na neděli 18. února 2001, a proto posledním dnem lhůty byl nejblíže následující pracovní den, tedy pondělí 19. února 2001.

Oproti stávajícímu znění (srov. ) neměl odvolací soud ani povinnost v případě, že dovolání nebylo přípustné ze zákona, poskytnout účastníkům řízení poučení o tomto mimořádném opravném prostředku. Ostatně, i kdyby bylo možné postupovat při absenci poučení o dovolání analogicky podle ustanovení , věty druhé ve znění účinném před 1. lednem 2001, uplynula by lhůta k podání dovolání nejpozději dnem 18. dubna 2001.

Dovolání podané žalobkyní až dne 18. května 2001 je tedy zjevně opožděné. Nejvyšší soud je proto podle ustanovení a písm a) odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení , větu první, (per analogiam) v návaznosti na ustanovení a Žalobkyně z procesního hlediska zavinila, že dovolání bylo odmítnuto, a proto žalované vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení.

Podle bodu 10., hlavy I, části dvanácté , odměna za zastupování advokátem v řízeních v jednom stupni, která byla zahájena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se stanoví podle dosavadních právních předpisů. Jelikož dovolání v této věci došlo soudu dne 18. května 2001 a dovolací řízení tak bylo zahájeno po 1. lednu 2001, určuje se výše odměny za zastupování advokátem podle , kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení a kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „vyhláška“).

Z ustanovení § 2 odst. 1, § 3 odst. 1, § 10 odst. 3, § 14 odst. 1, § 15 a § 17 odst. 1 písm. a) vyhlášky pak vyplývá, že sazba odměny za dovolací řízení v této věci činí (s přihlédnutím k tomu, že peněžitá částka, která je předmětem řízení, převyšuje 170.000,- Kč) 15.000,- Kč. Vzhledem k tomu, že zástupce žalované učinil v dovolacím řízení pouze jediný úkon právní služby (vyjádření k dovolání), snižuje se sazba odměny určená maximální částkou 15.000,- Kč na konečných 7.500,- Kč podle ustanovení § 18 odst. 1, věty první, vyhlášky.

Dále žalované náleží paušální částka náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 75,- Kč na jeden úkon právní služby podle ustanovení (advokátního tarifu) ve znění pozdějších předpisů. Konečná částka přiznané náhrady nákladů dovolacího řízení vzniklých žalované tak činí celkem 7.575,- Kč.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinná, co jí ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná navrhnout výkon rozhodnutí.

V Brně 15. listopadu 2001

JUDr. Zdeněk K r č m á ř, v. r.

předseda senátu