Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9Cmo 43/2024

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

Číslo jednací: -25

USNESENÍ

(anonymizovaný opis)

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Holejšovského, Ph.D. a soudců JUDr. Františka Švantnera a JUDr. Ing. Dušana Hrabánka ve věci

navrhovatele: [osobní údaje navrhovatele]

sídlem [adresa]

o návrhu na zápis „[anonymizována dvě slova]. [jméno] [anonymizováno]“ do rejstříku ústavů, k odvolání navrhovatele proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 17. ledna 2024 č. j. U 253/RD3/KSUL, Fj 2346/2024/KSUL-16,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 17. ledna 2024 č. j. U 253/RD3/KSUL, Fj 2346/2024/KSUL-16 se potvrzuje ve správném znění: „Návrh na zápis [anonymizována dvě slova]. [jméno] [anonymizováno] do rejstříku ústavů došlý Krajskému soudu v Ústí nad Labem dne 11. 1. 2024 se zamítá.“

Odůvodnění:

1. Dne 11. 1. 2024 došel Krajskému soudu v Ústí nad Labem coby rejstříkovému soudu (dále též jen „soud“ či „rejstříkový soud“) návrh na zápis„ [anonymizována dvě slova]. [jméno] [anonymizováno]“ do rejstříku ústavů, přičemž navrhovatelem byl spolek [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [země] [anonymizováno] [země], z.s. V rámci navrhovaného zápisu navrhl zapsat do spolkového rejstříku mj. název statutárního orgánu s označením: „rektor“ K návrhu doložil „zápis z ustavující schůze správní rady [anonymizována dvě slova]. [jméno] [anonymizováno]“ ze dne 11. 1. 2024, u přítomných na ustavující schůzi správní rady ze dne 11. 1. 2024, souhlas s umístěním sídla u, čestná prohlášení, včetně souhlasu se zápisem do veřejného rejstříku zapisovaných osob, statut u z 11. 1. 2024 a „zakládací u zapsaného u [anonymizována dvě slova]. [jméno] [anonymizováno]“ ze dne 11. 1. 2024 (dále též jen „zakládací listina“ či zakladatelské právní jednání“).

2. V záhlaví označeným usnesením rejstříkový soud rozhodl tak, že „Návrh se zamítá.“ Soud své rozhodnutí odůvodnil tím, že zakládací nebyla datována a nebyla opatřena podpisem zakladatele. V zakládací ě [anonymizována dvě slova]. [jméno] [anonymizováno] nebyl určen první statutární orgán u, kterého navrhovatel požaduje zapsat do rejstříku ústavů. Povinnost uvedení ředitele v zakladatelském právním jednání vyplývá z obecných ustanovení o právnických osobách, konkrétně z o. z. Z uvedeného ustanovení vyplývá, že zakladatelské právní jednání určí též, kdo jsou první členové statutárního orgánu. Jelikož bylo soudem zjištěno, že nedošlo k řádnému založení u, neboť zakládací neobsahuje veškeré zákonem dané náležitosti, které musí obsahovat, nevyzýval soud navrhovatele na doložení dalších listin o zapisovaných skutečnostech a návrh na zápis u [anonymizována dvě slova]. [jméno] [anonymizováno] zamítnul.

3. Proti usnesení soudu prvního stupně podal navrhovatel včasné odvolání. Odvolatel namítl, že zakládací je řádně datovaná dnem 11. 1. 2024 a řádně podepsána statutárním orgánem zakladatele u [anonymizována čtyři slova] [země], [anonymizováno] s tím, že zákon neurčuje, že musí být podpis ověřen, stačí pouze podpis. Zároveň v zakládající ě jsou řádně označené osoby, které tvoří správní radu u, které mají být zapsány do rejstříku u. Taktéž zakládací jasně vymezuje obligatorní ustanovení o řediteli u, kde z pohledu zakladatele je tato statutární osoba uvedena jako „rektor ústavu“, z důvodu, že zákon neurčuje jednoznačně, že statutární orgán u musí být uveden pod názvem „ředitel ústavu“. Zde, je na libovůli zakladatele, jak nazve statutární orgán u. Dále byl doložen zápis z první ustanovující schůze „základní listinou“ jmenované správní rady, kterou svolal zakladatel u, na základě zakládací y, kde jsou členové správní rady doloženi a uvedeni. Správní rada následně zvolila předsedu správní rady a ředitele dle „zakládací listiny“ rektora u a jejich jména jsou řádně v zápisu uvedena a všechny osoby zapisované do rejstříku zároveň soudu doložily svůj souhlas se zápisem do rejstříku u. Doklady byly součásti' předloženého návrhu. V samotné zakládací ě, která vznikla před právním aktem volby prvního ředitele-rektora, tudíž nemůže být ještě uvedeno jméno zapisované osoby, která se stane statutárním orgánem u, v zakládací ě u. Tato skutečnost je dokládána až zápisem z první schůze správní rady. Dále odvolatel brojil proti tomu, že v případě nedostatku právních náležitosti nebyl vyzván k možnému doplnění, jak ukládá zákon a bylo hned přistoupeno k zamítnuti našeho návrhu. Z odvolání vyplynul požadavek, aby návrhu na zápis u do rejstříku ústavů bylo vyhověno.

4. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

5. Dle § 123 o. z. „Zakladatelské právní jednání určí …. též, kdo jsou první členové statutárního orgánu.“ (odst. 1), „Pro zakladatelské právní jednání se vyžaduje písemná forma.“ (odst. 2).

6. Dle „Ústav se zakládá zakládací u nebo pořízením pro případ smrti. Zakladatelské právní jednání obsahuje alespoň a) název u a jeho sídlo, b) účel u vymezením předmětu jeho činnosti, popřípadě i předmět jeho podnikání, c) údaj o výši vkladu, popřípadě o jeho nepeněžitém předmětu, d) počet členů správní rady i jména a bydliště jejích prvních členů a e) podrobnosti o vnitřní organizaci u, nevyhradí-li se její úprava statutu u.“, (odst. 1),„ Zřídí-li zakladatelské právní jednání dozorčí radu, uvedou se v něm počet členů dozorčí rady a jména i bydliště jejích prvních členů.“ (odst. 2).

7. Pro posouzení věci bylo stěžejní vyřešit otázku, které náležitosti zakladatelského právního jednání u u jsou obligatorními, tedy takovými, bez nichž k řádnému založení u nedojde. Při systematickém výkladu se studuje umístění rozebírané právní normy v textu právního předpisu. V je pod nadpisem „Ustavení a vznik právnické osoby“ zařazeno ustanovení o. z., v němž jsou uvedeny obecné náležitosti každého zakladatelského právního jednání, přičemž další povinné náležitosti zakladatelského právního jednání jsou speciálně stanoveny pro jednotlivé formy právnických osob. Není-li tedy ve výčtu obsahových náležitostí zakladatelského právního jednání speciálně pro ústav v o. z. uvedeno jako obligatorní náležitost určení prvních členů statutárního orgánu u, vyplývá obligatornost této náležitosti pro zakladatelské právní jednání u u z obecného ustanovení o právnických osobách, tedy z věta první o. z. Ustanovení o. z. proto nelze vykládat jinak, než ve spojení s o. z. Tento závěr lze učinit i při aplikaci logického výkladu - argumentum a minori ad maius (od menšího k většímu, tzn. platí-li něco pro méně významnou skutečnost, pak to platí i pro skutečnost významnější) na ustanovení o. z. a o. z. (zda určení prvních členů statutárního orgánu u je obligatorní náležitostí zakladatelského právního jednání - zakládací y). Je-li totiž speciálně pro ústav stanovena v o. z. coby obligatorní náležitost zakladatelského právní jednání uvedení jmen (a bydliště) prvních členů správní rady, tím spíše je obligatorní náležitostí určení prvních členů statutárního orgánu u, coby orgánu statutárního - neméně důležitého, oprávněného jednat za ústav navenek. Postrádalo by ostatně logiku, aby u ostatních právnických osob byla tato náležitost obligatorní a u u by zákon pro zakladatelské právní jednání tuto náležitost nestanovoval. Ke shodnému právnímu závěru ostatně dospěla i odborná komentářová literatura - srov. komentář k in. Lavický, P. a kol. I. Obecná část ( - 654). Komentář. 2.vydání. Praha: C.H.Beck, 2022: „Ačkoliv nestanoví výslovně povinnost určit v zakladatelském právním jednání, kdo je prvním členem statutárního orgánu u, tj. jeho ředitelem, tato obligatorní obsahová náležitost vyplývá z obecného ustanovení , které obecně pro právnické osoby stanoví, že zakladatelské právní jednání určí alespoň to, „kdo jsou první členové statutárního orgánu“.

8. Ustanovení o. z. ve spojení s o. z. tedy představuje minimální katalog obligatorních (povinných) náležitostí - tedy minimálních zákonných obligatorních náležitostí zakladatelského právního jednání (jímž je zakládací ) směřujícího k založení u coby právnické osoby. Z uvedeného vyplývá, že určení prvních členů statutárního orgánu u je obligatorní náležitostí zakládací y coby zakladatelského právního jednání.

9. Dle z. v. r. „Návrh na zápis založeného u do rejstříku ústavů podává zakladatel; není-li to možné a neurčil-li zakladatel něco jiného, podá návrh na zápis jménem u jeho ředitel nebo jiná osoba v působnosti statutárního orgánu.“ V citovaném ustanovení uvedená možnost, že návrh na prvozápis u do rejstříku ústavů podá jeho „budoucí“ statutární orgán, svědčí o nutnosti uvedení prvního člena statutárního orgánu v zakládací ě.

10. V daném případě navrhovatelem doložená zakládací neobsahuje uvedenou obligatorní náležitost. Platí, že nedošlo-li k přijetí zakládací y u v jejím minimálním obligatorním obsahu pro absenci části tohoto obsahu, pak právní jednání neexistuje (teorie práva říká, že je to právní jednání jenom zdánlivé /jde o ne-jednání, zvané také non negotium/). Právní jednání představující přijetí zakládací y bez jedné z jejích obligatorních náležitostí, tedy bez určení prvních členů statutárního orgánu u, je proto neexistentní. Nedošlo tudíž k založení u, přitom to je předpokladem pro vznik u - jeho zápis do rejstříku ústavů. To je samo o sobě důvodem pro zamítnutí návrhu na zápis předmětného u do rejstříku ústavů bez dalšího.

11. Namítá-li odvolatel, že v samotné zakládací ě (která dle něj vznikla před právním aktem volby prvního ředitele-rektora) nemůže být ještě uvedeno jméno prvního ředitele - rektora coby statutárního orgánu, neboť toho volila až následně správní rada, tak přehlíží, že ohledně další obligatorní náležitosti zakládací y - uvedení prvních členů správní rady takový problém zakladatel evidentně neměl, když jsou v zakladatelském právním jednání výslovně (dokonce vytučněně) uvedeni. Především pak odvolatel přehlíží, že sice dle o. z. správní rada volí i odvolává ředitele,…. ale tato pravomoc správní rady se týká až vzniklého (tzn. do rejstříku ústavů pravomocně zapsaného u), tedy existujícího u. Existence správní rady - a tím pádem i její pravomoc rozhodovat o volbě ředitele coby statutárního orgánu u, je totiž spojena až s existencí - tedy vznikem u. Jelikož správní rada neexistuje u založeného - tedy dosud neexistujícího u, nemůže z logiky věci existovat u neexistujícího orgánu jakákoliv pravomoc, tedy ani pravomoc volit statutární orgán.

12. Namítl-li odvolatel, „že v případě nedostatku právních náležitosti nebyl vyzván k možnému doplnění, jak ukládá zákon a bylo hned přistoupeno k zamítnuti našeho návrhu.“, tak odvolací soud k tomu uvádí následující. Ve smyslu § 90 odst. 1 z. v. r. nebyl-li návrh na zápis odmítnut podle § 86 z. v. r., rejstříkový soud zkoumá, zda údaje o skutečnostech, které se do veřejného rejstříku zapisují, vyplývají z listin, které mají být k návrhu doloženy. V daném případě z doložených listin (navrhovatelem doloženého zakladatelského právního jednání - doložené zakládací y u) nevyplývá splnění zákonných předpokladů pro navržený zápis „[anonymizována dvě slova]. [jméno] [anonymizováno]“ do rejstříku ústavů. Nevyplývá z nich, že ústav byl řádně založen - zakládací je neexistentní a stejně tak rozhodnutí ustavující schůze o volbě statutárního orgánu. Takový závěr ohledně věcného posouzení návrhu je důvodem pro zamítnutí návrhu bez dalšího. Odvolatelem požadovaná výzva rejstříkového soudu by byla na místě např. tehdy, kdyby zakládací u u navrhovatel vůbec nepředložil. Neučinil-li by tak ani po řádné výzvě, byl by to důvod k odmítnutí návrhu. Návrh na zápis do veřejného rejstříku vedeného soudy se odmítá, není-li navrhovatelem tvrzená rozhodná skutečnost doložena, zatímco se návrh zamítá, nevyplývá-li z navrhovatelem doložených listin existence rozhodné skutečnosti, jež by opodstatňovala zápis do příslušného veřejného rejstříku.

13. Dle o. z. „Ředitel je statutárním orgánem u. Statut může pro tento orgán zvolit i jiné označení, pokud tím nevzbudí klamný dojem o jeho povaze.“ Dle , o vysokých školách, „V čele veřejné vysoké školy je rektor“ Dle téhož zákona „Rektora jmenuje a odvolává na návrh akademického senátu veřejné vysoké školy prezident republiky….“

14. V zakládací ě uvedené označení statutárního orgánu „rektor“ je dle názoru odvolacího soudu způsobilé vzbudit ve třetích osobách klamný dojem o povaze celé právnické osoby. V zákoně je počítáno s označením statutárního orgánu u jako s ředitelem - viz o. z., byť zákon připouští i možnost zvolit si jiné označení. To však pouze za podmínky, že tím nevzbudí klamný dojem o jeho povaze. V daném případě tato podmínka splněna není minimálně proto, že k zápisu navržený ústav není veřejnou vysokou školou. Lze tedy shrnout, že označení statutárního orgánu v zakládací ě je v rozporu se zákonem.

15. Jako jedinou důvodnou odvolací námitku shledal odvolací soud, že předložená zakládací byla vlastnoručně podepsána osobou: [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení] [příjmení], [anonymizováno]., [anonymizováno], [titul] a byla datována - dnem 11. 1. 2024. Uvedené však nemůže nic změnit na výše přijatých závěrech.

16. Odvolacímu soudu z výše uvedených důvodů nezbylo, než usnesení soudu prvního stupně podle potvrdit jako věcně správné, avšak ve správném znění.

Poučení:

Proti tomuto usnesení je dovolání přípustné jen za podmínek ; lze je podat do dvou měsíců od doručení tohoto usnesení k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu prvního stupně.

Praha 21. března 2024

JUDr. Josef Holejšovský Ph.D.

předseda senátu