Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
No categories available
9 Cmo 43/2024-25
Vrchní soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Holejšovského, Ph.D. a soudců JUDr. Františka Švantnera a JUDr. Ing. Dušana Hrabánka ve věci
navrhovatele: Jméno navrhovatele., IČO IČO navrhovatele
sídlem Adresa navrhovatele
o návrhu na zápis „Anonymizováno.“ do rejstříku ústavů, k odvolání navrhovatele proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 17. ledna 2024 č. j. U 253/RD3/KSUL, Fj 2346/2024/KSUL-16,
takto:
Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 17. ledna 2024 č. j. U 253/RD3/KSUL, Fj 2346/2024/KSUL-16 se potvrzuje ve správném znění: „Návrh na zápis Anonymizováno. do rejstříku ústavů došlý Krajskému soudu v Ústí nad Labem dne 11. 1. 2024 se zamítá.“
Odůvodnění:
Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 17. ledna 2024 č. j. U 253/RD3/KSUL, Fj 2346/2024/KSUL-16 se potvrzuje ve správném znění: „Návrh na zápis , Anonymizováno, . do rejstříku ústavů došlý Krajskému soudu v Ústí nad Labem dne 11. 1. 2024 se zamítá.“
1. Dne 11. 1. 2024 došel Krajskému soudu v Ústí nad Labem coby rejstříkovému soudu (dále též jen „soud“ či „rejstříkový soud“) návrh na zápis „Anonymizováno.“ do rejstříku ústavů, přičemž navrhovatelem byl spolek Jméno navrhovatele. V rámci navrhovaného zápisu navrhl zapsat do spolkového rejstříku mj. název statutárního orgánu s označením: „rektor“ K návrhu doložil „zápis z ustavující schůze správní rady Anonymizováno.“ ze dne 11. 1. 2024, listin u přítomných na ustavující schůzi správní rady ze dne 11. 1. 2024, souhlas s umístěním sídla ústav u, čestná prohlášení, včetně souhlasu se zápisem do veřejného rejstříku zapisovaných osob, statut ústav u z 11. 1. 2024 a „zakládací listin u zapsaného ústav u Anonymizováno.“ ze dne 11. 1. 2024 (dále též jen „zakládací listina“ či zakladatelské právní jednání“).
2. V záhlaví označeným usnesením rejstříkový soud rozhodl tak, že „Návrh se zamítá.“ Soud své rozhodnutí odůvodnil tím, že zakládací listin listina nebyla datována a nebyla opatřena podpisem zakladatele. V zakládací listin ě Anonymizováno. nebyl určen první statutární orgán ústav u, kterého navrhovatel požaduje zapsat do rejstříku ústavů. Povinnost uvedení ředitele v zakladatelském právním jednání vyplývá z obecných ustanovení o právnických osobách, konkrétně z § 123 odst. 1 o. z. Z uvedeného ustanovení vyplývá, že zakladatelské právní jednání určí též, kdo jsou první členové statutárního orgánu. Jelikož bylo soudem zjištěno, že nedošlo k řádnému založení ústav u, neboť zakládací listin listina neobsahuje veškeré zákonem dané náležitosti, které musí obsahovat, nevyzýval soud navrhovatele na doložení dalších listin o zapisovaných skutečnostech a návrh na zápis ústav u Anonymizováno. zamítnul.
3. Proti usnesení soudu prvního stupně podal navrhovatel včasné odvolání. Odvolatel namítl, že zakládací listin listina je řádně datovaná dnem 11. 1. 2024 a řádně podepsána statutárním orgánem zakladatele ústav u Anonymizováno. s tím, že zákon neurčuje, že musí být podpis ověřen, stačí pouze podpis. Zároveň v zakládající listin ě jsou řádně označené osoby, které tvoří správní radu ústav u, které mají být zapsány do rejstříku ústav u. Taktéž zakládací listin listina jasně vymezuje obligatorní ustanovení o řediteli ústav u, kde z pohledu zakladatele je tato statutární osoba uvedena jako „rektor ústavu“, z důvodu, že zákon neurčuje jednoznačně, že statutární orgán ústav u musí být uveden pod názvem „ředitel ústavu“. Zde, je na libovůli zakladatele, jak nazve statutární orgán ústav u. Dále byl doložen zápis z první ustanovující schůze „základní listinou“ jmenované správní rady, kterou svolal zakladatel ústav u, na základě zakládací listin y, kde jsou členové správní rady doloženi a uvedeni. Správní rada následně zvolila předsedu správní rady a ředitele dle „zakládací listiny“ rektora ústav u a jejich jména jsou řádně v zápisu uvedena a všechny osoby zapisované do rejstříku zároveň soudu doložily svůj souhlas se zápisem do rejstříku ústav u. Doklady byly součásti' předloženého návrhu. V samotné zakládací listin ě, která vznikla před právním aktem volby prvního ředitele-rektora, tudíž nemůže být ještě uvedeno jméno zapisované osoby, která se stane statutárním orgánem ústav u, v zakládací listin ě ústav u. Tato skutečnost je dokládána až zápisem z první schůze správní rady. Dále odvolatel brojil proti tomu, že v případě nedostatku právních náležitosti nebyl vyzván k možnému doplnění, jak ukládá zákon a bylo hned přistoupeno k zamítnuti našeho návrhu. Z odvolání vyplynul požadavek, aby návrhu na zápis ústav u do rejstříku ústavů bylo vyhověno.
4. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.
5. Dle § 123 o. z. „Zakladatelské právní jednání určí …. též, kdo jsou první členové statutárního orgánu.“ (odst. 1), „Pro zakladatelské právní jednání se vyžaduje písemná forma.“ (odst. 2).
6. Dle § 405 „Ústav se zakládá zakládací listino u nebo pořízením pro případ smrti. Zakladatelské právní jednání obsahuje alespoň a) název ústav u a jeho sídlo, b) účel ústav u vymezením předmětu jeho činnosti, popřípadě i předmět jeho podnikání, c) údaj o výši vkladu, popřípadě o jeho nepeněžitém předmětu, d) počet členů správní rady i jména a bydliště jejích prvních členů a e) podrobnosti o vnitřní organizaci ústav u, nevyhradí-li se její úprava statutu ústav u.“, (odst. 1), „Zřídíli zakladatelské právní jednání dozorčí radu, uvedou se v něm počet členů dozorčí rady a jména i bydliště jejích prvních členů.“ (odst. 2).
7. Pro posouzení věci bylo stěžejní vyřešit otázku, které náležitosti zakladatelského právního jednání u ústav u jsou obligatorními, tedy takovými, bez nichž k řádnému založení ústav u nedojde. Při systematickém výkladu se studuje umístění rozebírané právní normy v textu právního předpisu. V občanském zákoníku je pod nadpisem „Ustavení a vznik právnické osoby“ zařazeno ustanovení § 123 o. z., v němž jsou uvedeny obecné náležitosti každého zakladatelského právního jednání, přičemž další povinné náležitosti zakladatelského právního jednání jsou speciálně stanoveny pro jednotlivé formy právnických osob. Není-li tedy ve výčtu obsahových náležitostí zakladatelského právního jednání speciálně pro ústav v § 405 o. z. uvedeno jako obligatorní náležitost určení prvních členů statutárního orgánu ústav u, vyplývá obligatornost této náležitosti pro zakladatelské právní jednání u ústav u z obecného ustanovení o právnických osobách, tedy z § 123 odst. 1 věta první o. z. Ustanovení § 405 o. z. proto nelze vykládat jinak, než ve spojení s § 123 o. z. Tento závěr lze učinit i při aplikaci logického výkladu - argumentum a minori ad maius (od menšího k většímu, tzn. platí-li něco pro méně významnou skutečnost, pak to platí i pro skutečnost významnější) na ustanovení § 405 o. z. a § 123 odst. 1 o. z. (zda určení prvních členů statutárního orgánu ústav u je obligatorní náležitostí zakladatelského právního jednání - zakládací listin y). Je-li totiž speciálně pro ústav stanovena v § 405 odst. 1 písm. d) o. z. coby obligatorní náležitost zakladatelského právní jednání uvedení jmen (a bydliště) prvních členů správní rady, tím spíše je obligatorní náležitostí určení prvních členů statutárního orgánu ústav u, coby orgánu statutárního - neméně důležitého, oprávněného jednat za ústav navenek. Postrádalo by ostatně logiku, aby u ostatních právnických osob byla tato náležitost obligatorní a u ústav u by zákon pro zakladatelské právní jednání tuto náležitost nestanovoval. Ke shodnému právnímu závěru ostatně dospěla i odborná komentářová literatura - srov. komentář k § 405 in. Lavický, P. a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 303 654). Komentář. 2.vydání. Praha: C.H.Beck, 2022: „Ačkoliv § 405 nestanoví výslovně povinnost určit v zakladatelském právním jednání, kdo je prvním členem statutárního orgánu ústav u, tj. jeho ředitelem, tato obligatorní obsahová náležitost vyplývá z obecného ustanovení § 123 odst. 1 , které obecně pro právnické osoby stanoví, že zakladatelské právní jednání určí alespoň to, „kdo jsou první členové statutárního orgánu“.
8. Ustanovení § 405 o. z. ve spojení s § 123 o. z. tedy představuje minimální katalog obligatorních (povinných) náležitostí - tedy minimálních zákonných obligatorních náležitostí zakladatelského právního jednání (jímž je zakládací listin listina ) směřujícího k založení ústav u coby právnické osoby. Z uvedeného vyplývá, že určení prvních členů statutárního orgánu ústav u je obligatorní náležitostí zakládací listin y coby zakladatelského právního jednání.
9. Dle § 36 z. v. r. „Návrh na zápis založeného ústav u do rejstříku ústavů podává zakladatel; není-li to možné a neurčil-li zakladatel něco jiného, podá návrh na zápis jménem ústav u jeho ředitel nebo jiná osoba v působnosti statutárního orgánu.“ V citovaném ustanovení uvedená možnost, že návrh na prvozápis ústav u do rejstříku ústavů podá jeho „budoucí“ statutární orgán, svědčí o nutnosti uvedení prvního člena statutárního orgánu v zakládací listin ě.
10. V daném případě navrhovatelem doložená zakládací listin listina neobsahuje uvedenou obligatorní náležitost. Platí, že nedošlo-li k přijetí zakládací listin y ústav u v jejím minimálním obligatorním obsahu pro absenci části tohoto obsahu, pak právní jednání neexistuje (teorie práva říká, že je to právní jednání jenom zdánlivé /jde o ne-jednání, zvané také non negotium/). Právní jednání představující přijetí zakládací listin y bez jedné z jejích obligatorních náležitostí, tedy bez určení prvních členů statutárního orgánu ústav u, je proto neexistentní. Nedošlo tudíž k založení ústav u, přitom to je předpokladem pro vznik ústav u - jeho zápis do rejstříku ústavů. To je samo o sobě důvodem pro zamítnutí návrhu na zápis předmětného ústav u do rejstříku ústavů bez dalšího.
11. Namítá-li odvolatel, že v samotné zakládací listin ě (která dle něj vznikla před právním aktem volby prvního ředitele-rektora) nemůže být ještě uvedeno jméno prvního ředitele - rektora coby statutárního orgánu, neboť toho volila až následně správní rada, tak přehlíží, že ohledně další obligatorní náležitosti zakládací listin y - uvedení prvních členů správní rady takový problém zakladatel evidentně neměl, když jsou v zakladatelském právním jednání výslovně (dokonce vytučněně) uvedeni. Především pak odvolatel přehlíží, že sice dle § 410 o. z. správní rada volí i odvolává ředitele,…. ale tato pravomoc správní rady se týká až vzniklého (tzn. do rejstříku ústavů pravomocně zapsaného ústav u), tedy existujícího ústav u. Existence správní rady - a tím pádem i její pravomoc rozhodovat o volbě ředitele coby statutárního orgánu ústav u, je totiž spojena až s existencí - tedy vznikem ústav u. Jelikož správní rada neexistuje u založeného - tedy dosud neexistujícího ústav u, nemůže z logiky věci existovat u neexistujícího orgánu jakákoliv pravomoc, tedy ani pravomoc volit statutární orgán.
12. Namítl-li odvolatel, „že v případě nedostatku právních náležitosti nebyl vyzván k možnému doplnění, jak ukládá zákon a bylo hned přistoupeno k zamítnuti našeho návrhu.“, tak odvolací soud k tomu uvádí následující. Ve smyslu § 90 odst. 1 z. v. r. nebyl-li návrh na zápis odmítnut podle § 86 z. v. r., rejstříkový soud zkoumá, zda údaje o skutečnostech, které se do veřejného rejstříku zapisují, vyplývají z listin, které mají být k návrhu doloženy. V daném případě z doložených listin (navrhovatelem doloženého zakladatelského právního jednání - doložené zakládací listin y ústav u) nevyplývá splnění zákonných předpokladů pro navržený zápis „Anonymizováno.“ do rejstříku ústavů. Nevyplývá z nich, že ústav byl řádně založen - zakládací listin listina je neexistentní a stejně tak rozhodnutí ustavující schůze o volbě statutárního orgánu. Takový závěr ohledně věcného posouzení návrhu je důvodem pro zamítnutí návrhu bez dalšího. Odvolatelem požadovaná výzva rejstříkového soudu by byla na místě např. tehdy, kdyby zakládací listin u ústav u navrhovatel vůbec nepředložil. Neučinil-li by tak ani po řádné výzvě, byl by to důvod k odmítnutí návrhu. Návrh na zápis do veřejného rejstříku vedeného soudy se odmítá, není-li navrhovatelem tvrzená rozhodná skutečnost doložena, zatímco se návrh zamítá, nevyplývá-li z navrhovatelem doložených listin existence rozhodné skutečnosti, jež by opodstatňovala zápis do příslušného veřejného rejstříku.
13. Dle § 408 odst. 1 o. z. „Ředitel je statutárním orgánem ústav u. Statut může pro tento orgán zvolit i jiné označení, pokud tím nevzbudí klamný dojem o jeho povaze.“ Dle § 10 odst. 1 zákona č. 111/1998 Sb. , o vysokých školách, „V čele veřejné vysoké školy je rektor“ Dle § 10 odst. 2 téhož zákona „Rektora jmenuje a odvolává na návrh akademického senátu veřejné vysoké školy prezident republiky….“
14. V zakládací listin ě uvedené označení statutárního orgánu „rektor“ je dle názoru odvolacího soudu způsobilé vzbudit ve třetích osobách klamný dojem o povaze celé právnické osoby. V zákoně je počítáno s označením statutárního orgánu ústav u jako s ředitelem - viz § 408 o. z., byť zákon připouští i možnost zvolit si jiné označení. To však pouze za podmínky, že tím nevzbudí klamný dojem o jeho povaze. V daném případě tato podmínka splněna není minimálně proto, že k zápisu navržený ústav není veřejnou vysokou školou. Lze tedy shrnout, že označení statutárního orgánu v zakládací listin ě je v rozporu se zákonem.
15. Jako jedinou důvodnou odvolací námitku shledal odvolací soud, že předložená zakládací listin listina byla vlastnoručně podepsána osobou: právnická osoba. a byla datována - dnem 11. 1. 2024. Uvedené však nemůže nic změnit na výše přijatých závěrech.
16. Odvolacímu soudu z výše uvedených důvodů nezbylo, než usnesení soudu prvního stupně podle § 219 o. s. ř. o. s. ř. potvrdit jako věcně správné, avšak ve správném znění.
Poučení:
Proti tomuto usnesení je dovolání přípustné jen za podmínek § 237 o. s. ř. o. s. ř. ; lze je podat do dvou měsíců od doručení tohoto usnesení k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu prvního stupně.