Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Tvo 129/2001

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Napadeným usnesením Vrchního soudu v Praze byla vazba obžalovaného V. K. v trestní věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. prodloužena podle § 71 odst. 3 tr. ř. do 1. 12. 2001.

Proti usnesení vrchního soudu padal obžalovaný ve lhůtě stanovené v § 143 odst. 1 tr. ř. stížnost.

Obžalovaný V. K. namítl nedůvodnou zdlouhavost zejména přípravného řízení. Podle názoru obžalovaného však není s největším urychlením postupováno ani v řízení před soudem. Obžalovaný ve své stížnosti vyjádřil dále přesvědčení, že vzhledem ke skutečnosti, že se již delší dobu zdržuje na území České republiky nemohou být dány důvody vazby ve smyslu § 67 odst. 1 písm. a) tr. ř. Dále poukázal na to, že podle něj, nebylo dostatečně přihlédnuto ke znění § 67 odst. 2 tr. ř., pokud soud vazbu prodloužil. Závěrem své stížnosti navrhl, aby Nejvyšší soud napadené usnesení Vrchního soudu v Praze zrušil a vzhledem k tomu, že pominuly vazební důvody propustil ho z vazby na svobodu.

Nejvyšší soud přezkoumal podle § 147 odst. 1 tr. ř. správnost výroku napadeného usnesení i řízení, které mu předcházelo, a dospěl k následujícímu závěru.

Naposledy byla vazba obžalovaného a spoluobžalovaných V. B. a S. G. prodloužena usnesením Vrchního soudu v Praze dne 15. 3. 2001, sp. zn. ve spojení s usnesením Nejvyššího soudu ze dne 4. 4. 2001, sp. zn. , kdy podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. byly stížnosti obžalovaných zamítnuty a obžalovaní ponecháni ve vazbě z důvodu uvedeného v § 67 odst. 1 písm. a) tr. ř.

Nejvyšší soud ve svém usnesení ze dne 4. 4. 2001, sp. zn. , velmi podrobně rozvedl, které skutečnosti jej vedly k závěru, že prodloužení vazby obžalovaného bylo důvodné. Předně je nutno se zmínit o tom, že Nejvyšší soud dospěl k závěru, že trestní stíhání obžalovaného nemohlo být skončeno ve lhůtě dvou roků zejména pro obtížnost věci. Nejvyšší soud již vůbec nepřihlížel ke zmínce o „zatíženosti soudců“ a poukázal na to, že tato otázka spadá do výlučné sféry organizace výkonu soudnictví a jí nelze odůvodňovat prodloužení vazby. Z výše uvedeného rozhodnutí je nezbytné také připomenout znění § 71 odst. 1 tr. ř., podle něhož orgány činné v trestním řízení jsou povinny vyřizovat vazební věci přednostně s největším urychlením.

Obviněný V. K. je na podkladě podané obžaloby stíhán (spolu s dalšími třemi obžalovanými) pro účastenství na trestném činu podvodu podle § 10 odst. 1 písm. c) tr. zák, § 250 odst. 1, odst. 4 tr. zák. Po rozhodnutí Nejvyšším soudem dne 4. 4. 2001, sp. zn. , kdy se věc nacházela ve stadiu před nařízením hlavního líčení, došlo dne 21. 5. 2001 k nařízení hlavního líčení. Hlavní líčení pak probíhala ve dnech 9. až 12. 7. 2001, kdy hlavní líčení bylo odročeno na 9. až 12. 10. 2001 za účelem vyžádání písemných dokladů, ev. výslechu tlumočníka J. B. a svědka K.

Z výše uvedeného je zřejmé, že od posledního prodloužení vazby obžalovaného je postupováno v této trestní věci v souladu s ustanovením § 71 odst. 1 tr.ř., a dosud nedošlo v této fázi řízení k nedůvodným průtahům. Vzhledem k tomu, že vazební důvody a řízení před orgány přípravného řízení bylo předmětem přezkumu Nejvyšším soudem dne 4. 4. 2001, sp. zn. , nebylo k námitce obžalovaného ohledně průtahů v přípravném řízení přihlíženo, neboť tyto nebyly shledány ani v předchozím řízení. V současné fázi řízení průtahy shledány nebyly. Ve lhůtě od konání posledního hlavního líčení byl podán návrh na prodloužení vazby obžalovaného, ale i spoluobžalovaných, o těchto bylo rozhodnuto Vrchním soudem, stejně jako o jejich žádostech resp. stížnostech proti rozhodnutím o propuštění z vazby na svobodu.

Obžalovaný V. K. je ve vazbě od 29. 4. 1999 z důvodu uvedených v § 67 odst. 1 písm. a), b) tr. ř. Naposledy bylo o vazebních důvodech rozhodnuto Nejvyšším soudem dne 4. 4. 2001, sp. zn. , kdy u obžalovaného byl shledán důvod vazby uvedený v § 67 odst. 1 písm. a) tr. ř. Uvedený vazební důvod je dán i v současné fázi řízení. Nejvyšší soud v této části odkazuje na podrobné zdůvodnění předmětného usnesení a předcházející usnesení Nejvyššího soudu (). Ve lhůtě uvedené v § 71 odst. 6 tr. ř. požádal předseda senátu vrchního soudu o prodloužení vazby obžalovaného.

Nejvyšší soud se ztotožnil se závěrem, ke kterému dospěl Vrchní soud v Praze, že trestní stíhání obžalovaného nemohlo být skončeno ani ve lhůtě prodloužené vazby vzhledem k obtížnosti věci, která se stala základním důvodem pro její prodloužení. V souvislosti s důvody, pro které byla vazba obžalovaného prodloužena je však nutno upozornit, že s ohledem na znění ustanovení § 71 odst. 1 tr. ř. ve spojení s dalšímu ustanoveními tr. řádu (např. § 2 odst. 5), by další prodloužení vazby obžalovaného s odůvodněním, že vyžadované písemnosti a dokumenty nebyly do doby prodloužené vazby doručeny, naráželo na problematiku průtahů, byť ne přímo zaviněných soudem.

Nejvyšší soud se ztotožnil rovněž s názorem Vrchního soudu v Praze v tom, že propuštěním obžalovaného z vazby na svobodu hrozí, že bude zmařeno nebo podstatně ztíženo dosažení účelu trestního řízení.

Doba, na kterou Vrchní soud v Praze prodloužil vazbu obžalovaného, se jeví jako nezbytně nutná jednak vzhledem k povaze projednávané věci, jejímu rozsahu a komplikovanosti, jednak vzhledem ke stadiu, v němž se trestní stíhání obžalovaného v současné době nachází. Opětovně poukazuje Nejvyšší soud na ustanovení § 71 odst. 1 tr. ř. a z něj plynoucí povinnosti orgánů činných v trestním řízení a dále na skutečnost shora uvedenou, mající vztah k důvodům, pro které byla vazba obžalovaného opětovně prodloužena.

Nejvyšší soud se nezabýval skutkovými a procesními námitkami, kterými obžalovaný polemizoval o důvodnosti a zákonnosti samotného obvinění a následného trestního stíhání. V řízení o prodloužení vazby nelze meritorně řešit otázku viny obžalovaného, neboť v tomto řízení je třeba zodpovědět výhradně otázku, zda existuje důvodné podezření ze spáchání trestného činu (srov. čl. 5 odst. 1 písm. c) Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod), zda je dán některý ze zákonných vazebních důvodů a zda jsou splněny zákonné důvody pro prodloužení lhůty vazby ve smyslu § 71 odst. 3 tr. ř.

Ze všech shora uvedených důvodů Nejvyšší soud shledal, že i nadále trvá u obžalovaného V. K. důvod vazby uvedený v § 67 odst. 1 písm. a) tr. ř. a že další trvání vazby obžalovaného je plně v souladu s ustanovením § 71 odst. 3 tr. ř., a proto stížnost obžalovaného jako nedůvodnou podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.

V Brně dne 5. září 2001

Předseda senátu:

JUDr. Jan Engelmann