Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 470/2000

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 27. října 1999, č.j. -43, potvrdil usnesení Okresního soudu v Domažlicích ze dne 12. července 1999, č.j. -30, jímž byl zamítnut návrh na povolení obnovy řízení vedeného u téhož soudu pod sp. zn. . Odvolací soud - ve shodě se soudem prvního stupně - uzavřel, že důvody pro povolení obnovy řízení stanovené v , b/ , , ve znění pozdějších předpisů, (dále též jen „\"), nejsou dány a navíc byl návrh podán opožděně ( ).

Rozhodnutí odvolacího soudu napadl žalobce (zastoupen advokátem) včasným dovoláním, opíraje jeho přípustnost o ustanovení (správně odst. 1 písm. f/) (tím, že vydal potvrzující usnesení, aniž nařídil jednání a vyslechl žalobce, odňal odvolací soud dovolateli možnost jednat před soudem) a ohlašuje dovolací důvody podle ustanovení (správně odst. 3/) písm. a/ a d/ Právní posouzení věci odvolacím soudem - pokud jde o důvodnost a včasnost návrhu na obnovu řízení - dovolatel považuje za nesprávné. Obnovy řízení se domáhal na základě skutečnosti, že o rozporu mezi transformačním projektem, který byl předložen soudu prvního stupně, a transformačním projektem, který je v evidenci listin obchodního rejstříku, se dozvěděl z usnesení Okresního státního zastupitelství v D. ze dne 14. dubna 1999, podle nějž žalovaný jednal v rozporu s ; podal-li návrh na obnovu řízení dne 5. května 1999 (s žádostí o předložení kompletního transformačního projektu včetně příloh jako důkazů, jichž v původním řízení nemohl bez své viny použít), lhůta podle byla zachována.

Podle části dvanácté, hlavy první, bodu 17. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (to jest podle ve znění účinném do 31. 12. 2000).

Dovolání není přípustné.

Podle dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravuje především ustanovení O žádný z případů v tomto ustanovení zmíněných však ve věci nejde (a žalobce se jich ani nedovolává). Použitelnost není dána proto, že usnesení odvolacího soudu není měnící, nýbrž potvrzující, a napadené rozhodnutí přitom nelze podřadit ani odstavci 1 písmenům b/ až f/ citovaného ustanovení. Podle ustanovení není dovolání přípustné již proto, že rozhodnutí o povolení obnovy řízení, popřípadě rozhodnutí, jímž se návrh na obnovu řízení zamítá ( ), a tedy ani usnesení odvolacího soudu, kterým bylo takové usnesení soudu prvního stupně potvrzeno, není rozhodnutím ve věci samé (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 12. 1997, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 10/1998 pod číslem 61).

Protože dovolání není přípustné podle ani podle , zbývá posoudit, zda je dána jeho přípustnost podle ustanovení Toto ustanovení spojuje přípustnost dovolání proti každému rozhodnutí odvolacího soudu (s výjimkami zakotvenými v odstavci druhém) s takovými hrubými vadami řízení, které činí rozhodnutí odvolacího soudu zmatečným. Přípustnost dovolání však není založena již tím, že dovolatel příslušnou vadu řízení tvrdí, ale až zjištěním, že řízení takovou vadou skutečně trpí.

Podle ustanovení je dovolání přípustné, jestliže účastníku řízení byla v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem.

Odnětím možnosti jednat před soudem je takový postup soudu, jímž znemožnil účastníku řízení realizaci těch procesních práv, která mu zákon přiznává. Za „postup soudu v průběhu řízení\" je ovšem možno považovat jen činnost, která vydání konečného soudního rozhodnutí předchází, nikoli vlastní rozhodovací akt soudu, který má za úkol průběh řízení zhodnotit (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 1996, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 4/1998 pod číslem 27, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 1997, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 6/1998 pod číslem 49).

Hodnotící úsudek odvolacího soudu projevený v dovoláním napadeném rozhodnutí (že odvolání proti usnesení, jímž byl zamítnut návrh na obnovu řízení, není důvodné) tudíž - ve smyslu výše řečeného - nesprávným postupem soudu „v průběhu řízení\" být nemůže (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 1999, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura 4/2000 pod číslem 45).

Neopodstatněná je rovněž námitka spojující odnětí možnosti jednat před soudem s tím, že odvolací soud rozhodl, aniž nařídil jednání a vyslechl žalobce.

Podle ustanovení jednání (u odvolacího soudu) není třeba nařizovat, jestliže odvolání směřuje proti usnesení. Bylo-li tedy předmětem odvolacího přezkumu rozhodnutí mající formu usnesení, rozhodl odvolací soud, jenž neprováděl dokazování, bez jednání v souladu se zákonem. Je pojmově vyloučeno, aby postupem soudu, který je v souladu s (není tudíž „nesprávný\"), byla účastníku odňata možnost jednat před soudem (srov. shodně usnesení Ústavního soudu ze dne 9. 11. 2000, sp. zn. ).

Z uvedeného je zřejmé, že v dovolání tvrzené podmínky přípustnosti nejsou naplněny, přičemž z obsahu spisu se existence jiné z vad vypočtených v nepodává; Nejvyšší soud proto bez nařízení jednání ( ) - aniž se mohl zabývat jeho důvodností z pohledu uplatněného dovolacího důvodu podle - dovolání jako nepřípustné podle a odmítl.

Dovolatel dovoláním úspěšný nebyl, ve smyslu ustanovení , a má tudíž povinnost nahradit žalovanému náklady dovolacího řízení; protože však žalovanému žádné náklady v tomto stadiu řízení nevznikly, platí, že na jejich náhradu nemá právo žádný z účastníků.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 26. dubna 2001

JUDr. Pavel K r b e k , v. r.

předseda senátu