Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 2944/2000

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Děčíně (dále "soud prvního stupně") rozsudkem ze dne 29. dubna 1997, čj. -26, vypořádal bezpodílové spoluvlastnictví účastníků tak, že do vlastnictví žalobkyně přikázal barevný televizor zn. Goldstar, ledničku zn. Calex, koberec Kovral velký a čtyři podlahové předložky, do vlastnictví žalovaného přikázal radiomagnetofon, konferenční stolek skleněný, koberec modrý, koberec a běhoun kuchyňský červený, skleněnou soupravu modrou - 6 číší a 2 dózy a osobní auto VAZ SPZ DCD 36-08. Žalovanému uložil, aby žalobkyni na vyrovnání podílu zaplatil částku 50.000,- Kč. Dále rozhodl o zaplacení soudního poplatku a nákladech řízení.

K odvolání žalovaného Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 9. března 1998, čj. -34, výše uvedený rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení s tím, že z rozsudku soudu prvního stupně není zřetelné, jakým způsobem soud prvního stupně dospěl ke konkrétním částkám výnosu z podnikatelské činnosti žalovaného a jak je vypořádal, zda a jak byla při vypořádání zohledněna hodnota movitých věcí (část zařízení prodejny), které obdržel žalovaný za trvání manželství z vypořádání podnikatelské činnosti s E. M., a kolik činila pohledávka z tohoto vypořádání ke dni zániku bezpodílového spoluvlastnictví účastníků. Za málo přesvědčivý považoval odvolací soud závěr soudu prvního stupně o odchýlení se od zachování parity podílů účastníků. Početní chyby nebo neúplnost či nepřesnost rozsudku soudu prvního stupně spatřoval pokud jde o hodnoty věcí přikázaných účastníkům. Odvolací soud však nevyslovil žádný právní názor, jímž by byl soud prvního stupně vázán.

Okresní soud v Děčíně rozsudkem ze dne 20. října 1998, čj. -48, vypořádal "společné jmění" účastníků tak, že do vlastnictví žalobkyně přikázal barevný televizor Gold Star, ledničku zn. Calex, koberec Kovral velký a čtyři podlahové předložky, žalovanému přikázal radiomagnetofon, konferenční stolek skleněný, koberec modrý, koberec a běhoun kuchyňský červený, skleněnou soupravu modrou, osobní auto VAZ SPZ DCD 36 - 08, koberec a peněžitou pohledávku ve výši 127.206,- Kč vůči E. M., bytem ve Š. Žalovanému uložil, aby žalobkyni zaplatit na vypořádání podílu částku 63.578,- Kč. Dále rozhodl o soudním poplatku a náhradě nákladů řízení.

Krajský soud v Ústí nad Labem jako soud odvolací shora v záhlaví tohoto usnesení označeným rozsudkem k odvolání žalovaného rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání z důvodů, že v řízení došlo k vadě uvedené v a že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci ( a d/ ). K prvému dovolacímu důvodu namítá, že v řízení vedeném u Okresního soudu v Děčíně pod sp. zn. vyšlo najevo, že dcera žalobkyně M. K. je pracovnicí Okresního soudu v Děčíně. Na tuto skutečnost upozornil soud po výslechu této svědkyně, ale soud jeho námitku přešel, ačkoliv podle jeho názoru bylo namístě přikázání věci jinému soudu podle Tato skutečnost ovlivnila rozhodování soudu i průběh řízení. Navrhl, aby dovolací soud zrušil rozsudek odvolacího soudu i soudu prvního stupně a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Žalobkyně se k dovolání nevyjádřila.

Podle bodu 17. hlavy první části dvanácté (Přechodná a závěrečná ustanovení) , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. před 1. 1. 2001) nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. Bylo-li napadené rozhodnutí vydáno dne 28. června 2000, Nejvyšší soud jako soud dovolací dovolání projednal a rozhodl o něm podle , , ve znění před novelou provedenou (dále jen "").

Dovolání v posuzované věci není přípustné.

Podle odst. l lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Proti rozsudku odvolacího soudu, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, je dovolání přípustné za naplnění předpokladů uvedených v 238 odst. 1 písm. b) anebo v a 2

Podle odst. l písm. b) je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl jinak než v dřívějším rozsudku proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil.

Pokud jde o možnost přípustnosti podle posledně citovaného ustanovení, pak právním názorem soudu v tomto ustanovení uvedeným se rozumí názor na právní posouzení věci, tedy názor na to, jaký právní předpis má být aplikován, popř. jak má být právní názor vyložen. Právním názorem soudu nejsou pokyny k doplnění důkazního řízení, popř. odstranění nedostatků týkajících se dokazování, jestliže je rozhodnutí soudu prvního stupně zrušeno pro neúplnost skutkových zjištění. Z toho vyplývá, že mezi pozdějším rozhodnutím soudu prvního stupně a závazným právním názorem soudu, který předchozí rozsudek soudu prvního stupně zrušil, musí být příčinná souvislost potud, že právě tento právní názor měl za následek jiné rozhodnutí soudu prvního stupně. Předpoklad přípustnosti dovolání podle není v dané věci naplněn, neboť zrušující usnesení odvolacího soudu neobsahuje žádný závazný právní názor odvolacího soudu.

Podle odst. l je dovolání přípustné proti rozsudku nebo usnesení odvolacího soudu ve věci samé, jímž bylo rozhodnutí soudu prvního stupně potvrzeno, jestliže odvolací soud ve výroku rozhodnutí vyslovil, že dovolání je přípustné, protože jde o rozhodnutí po právní stránce zásadního významu. To se v dané věci nestalo.

Podle je dovolání přípustné tehdy, nevyhoví-li odvolací soud návrhu účastníka na vyslovení přípustnosti dovolání, který byl učiněn nejpozději před vyhlášením potvrzujícího rozsudku nebo před vyhlášením (vydáním) usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam. Ani tato situace v řízení nenastala, když žalovaný návrh na připuštění dovolání nevznesl.

Proti rozhodnutí odvolacího soudu je dovolání přípustné též tehdy, trpí-li řízení některou z vad taxativně vyjmenovaných v V dovolání se žalovaný dovolává vady uvedené v

Předně je třeba připomenout, že přípustnost dovolání podle není založena již tím, že dovolatel některý z tam uvedených důvodů tvrdí, ale je dána jen tehdy, když rozhodnutí vadou uvedenou v tomto ustanovení skutečně trpí. Tak tomu však v dané věci není.

Podle je dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu přípustné, mimo jiné jestliže rozhodoval vyloučený soudce.

Podle jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům lze mít pochybnost o jejich nepodjatosti.

Podle nemůže-li příslušný soud o věci jednat, protože jeho soudci jsou vyloučeni (), musí být věc přikázána jinému soudu téhož stupně.

Podle věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti.

Skutečnost, že dcera žalobkyně je pracovnicí Okresního soudu v Děčíně, není důvodem postupu podle , neboť předpokladem postupu podle tohoto ustanovení jsou okolnosti umožňující hospodárnější a rychlejší či po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než podle zákona příslušným soudem. V úvahu by v tomto případě mohlo přicházet přikázání věci jinému soudu podle , podle kterého nemůže-li příslušný soud o věci jednat, protože jeho soudci jsou vyloučeni (), musí být věc přikázána jinému soudu téhož stupně. Návrh na vyloučení soudců soudu prvního stupně z projednávání a rozhodování v této věci žalovaný nevznesl. K tomu srov. nález Ústavního soudu sp. zn. , publikovaný pod č. 97 ve Sbírce nálezů ÚS, svazek 6, str. 201. Skutečnost, že dcera žalobkyně, která se řízení neúčastní, pracuje u soudu, který věc projednal a rozhodl v prvním stupni, rovněž není sama o sobě důvodem k vyloučení soudců tohoto soudu z projednávání a rozhodování věci.

Z uvedeného je zřejmé, že přípustnost dovolání nelze opřít ani o Dovolací soud neshledal ani žádnou jinou z vad uvedených v ustanovení , ke kterým přihlíží z úřední povinnosti ( ).

Dovolací soud proto podle a odst. l písm. c) dovolání žalovaného jako nepřípustné odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je dán tím, že žalobkyni, která byla v dovolacím řízení úspěšná, žádné náklady nevznikly (, , a ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 5. února 2001

JUDr. František B a l á k

předseda senátu