Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 1800/99

U S N E S E N Í

Odůvodnění:

Okresní soud v Pardubicích rozsudkem ze dne 11. března 1997, č. j. -26, žalovanou zavázal k zaplacení částky 634,10 Kč jako úroků z prodlení z jistiny žalobci přiznané již v jiném soudním řízení a ve zbytku žalobu zamítl.

Krajský soud shora označeným usnesením rozsudek okresního soudu v napadené části - s odůvodněním, že existence pravomocného rozhodnutí o jistině, jejíž osud příslušenství sdílí, představuje pro řízení o úrocích z prodlení (jichž se podle něj nelze domáhat samostatně) překážku věci pravomocně rozhodnuté - změnil tak, že řízení podle ustanovení (dále též jen „ \") zastavil.

Pravomocné usnesení odvolacího soudu napadl žalobce, zastoupen advokátem, včasným dovoláním (č. l. 52), jehož přípustnost dovozoval ze závěru, že „...soud I. stupně rozhodl zásadně jinak, než soud II. stupně\", a jímž se domáhal vydání rozhodnutí, kterým Nejvyšší soud po zaujetí závazného právního názoru k existenci či neexistenci jeho nároku na úroky z prodlení (a v kladném případě jejich výši) rozhodnutí soudů obou stupňů zruší a věc vrátí okresnímu soudu k dalšímu řízení. V nesprávném posouzení jeho nároku, vzniklého podle něj v důsledku přiznání odškodnění pouze v penězích namísto v „zúročitelných dluhopisech, jak určuje restituční zákon\", žalobce spatřoval naplnění dovolacího důvodu podle ustanovení

Nejvyšší soud se zabýval nejprve otázkou přípustnosti dovolání a v tomto směru dospěl k závěru, že dovolání přípustné je, byť nikoli proto, že (jak se mylně domnívá žalobce) by usnesení odvolacího soudu bylo rozhodnutím měnícím. Jestliže totiž odvolací soud dovodil neodstranitelný nedostatek podmínky řízení, spočívající v existenci tzv. překážky věci rozsouzené (rei iudicatae), a jestliže proto řízení zastavil, měl tak učinit nikoli změnou rozsudku soudu prvního stupně, nýbrž za jeho současného zrušení podle ustanovení ; v tomto směru je tedy jeho rozhodnutí v rozporu se zákonem. Bylo-li ovšem řízení (v konečném důsledku) pro uvedený nedostatek podmínky řízení zastaveno, je dovolání (i když formálně jde - namísto správného usnesení podle odst. 2 - o usnesení měnící) přípustné, a to podle ustanovení

Dovolání je také důvodné.

Z úřední povinnosti ( ) dovolací soud posuzuje pouze vady řízení vyjmenované v ustanovení a - je-li dovolání přípustné - jiné vady, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci ( ); jinak je vázán uplatněnými dovolacími důvody včetně toho, jak je dovolatel obsahově vymezil. Vady vyjmenované v ustanovení v dovolání namítány nejsou a z obsahu spisu nevyplývají.

Jinak tomu však je u tzv. vad jiných. Jestliže totiž odvolací soud řízení pro nedostatek podmínek nezastavil za současného zrušení rozsudku soudu prvního stupně, nýbrž formou jeho změny, je jeho rozhodnutí v rozporu s ustanoveními odst. 2 a a řízení tak bylo zatíženo vadou, jež mohla mít - a v daném případě měla - za následek nesprávné rozhodnutí ve věci podle (srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu z 30. června 1999, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 10, ročník 1999, pod poř. č. 106).

Kromě toho je ovšem naplněn i dovolací důvod podle ustanovení V právní teorii (srov. např. učebnici Československého občanského práva, svazek I, Orbis Praha 1974, str. 284, nebo učebnici Občanského práva hmotného, svazek I, Codex Praha 1995, str. 147) ani v soudní praxi (viz. např. rozsudek Nejvyššího soudu z 26. září 1997, sp. zn. , uveřejněný v časopise Právní rozhledy č. 6, ročník 1998, str. 331) není - a nebylo - pochyb o tom, že příslušenství věci je samo věcí v právním smyslu, a že tedy lze činit právní úkony (a tudíž i vést samostatná řízení) týkající se pouze jeho, přičemž na uvedeném závěru nic nemůže změnit pravidlo, že příslušenství sdílí osud věci (v daném případě pohledávky) samotné.

Zastává-li odvolací soud názor, že příslušenství pohledávky se nelze domáhat v samostatném řízení, a že tudíž „spjatost\" úroků z prodlení s pohledávkou (o níž samotné již bylo pravomocně rozhodnuto) je důvodem k zastavení řízení pro překážku věci rozsouzené, je jeho právní posouzení věci nesprávné.

Protože řízení je postiženo vadou, jež měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci ( ), a protože napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci ( ), Nejvyšší soud je - aniž nařídil jednání ( věta první ) - usnesením zrušil ( věta za středníkem, odst. 5 ) a věc podle věty první odvolacímu soudu vrátil k dalšímu řízení.

Právní názor dovolacího soudu je pro odvolací soud závazný ( věta druhá ).

V novém rozhodnutí bude znovu rozhodnuto o nákladech řízení včetně nákladů řízení dovolacího ( věta třetí ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 29. listopadu 2000

JUDr. Vladimír M i k u š e k , v. r.

předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Dana Rozmahelová