Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

24 Cdo 2336/2000

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Novém Jičíně rozsudkem ze dne 7.9.l998, čj. l6 C l02/96-ll6, zamítl žalobu, jíž se žalobkyně domáhala podle ustanovení , o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „"), určení, že na ni přechází vlastnické právo k blíže specifikovaným nemovitostem v katastrálním území H.

Krajský soud v Ostravě k odvolání žalobkyně i žalovaných formálně změnil rozsudek soudu prvního stupně, ve skutečnosti však jej potvrdil v upřesněném znění. Po zhodnocení dokazování před soudy obou stupňů dospěl k závěru, že žaloba není důvodná ani po upřesnění petitu správným označením pozemků, které jsou předmětem tohoto sporu. Ustanovení § 8 odst. 1 zákona o půdě nebylo naplněno zejména proto, že současný vlastník nemovitostí, žalovaný E. B., není ve věci pasivně legitimován, protože předmětné nemovitosti na něj nebyly převedeny státem, ale fyzickou osobou H. V., k níž není ve vztahu osoby blízké. Rovněž žalovaní F. V. a L. A., jako právní nástupci původně žalované H. V., nejsou pasivně legitimováni, neboť ke dni účinnosti zákona o půdě nebyla původní žalovaná H. V. již vlastnicí předmětných nemovitostí. S ohledem na uvedená zjištění se pak odvolací soud nezabýval splněním dalších podmínek pro vyhovění nároku žalobkyně, stanovených v § 8 odst. 1 zákona o půdě.

Rozsudek odvolacího soudu, který nabyl právní moci dne 7.6.2000, napadla žalobkyně dovoláním, jehož přípustnost opírá o ustanovení Odvolacímu soudu vytýká, že věc neposoudil z hlediska porušení tehdejších právních předpisů podle zákona o půdě. Navrhuje zrušení rozsudku odvolacího soudu i soudu prvního stupně a vrácení věci k novému rozhodnutí.

K dovolání se podáním ze dne 6.9.2000 vyslovili 2. a 3. žalovaní. Považují dovolání za nedůvodné a poukazují na to, že není rozhodující, jak odvolací soud formuloval výrok svého rozsudku, ale zda okolnosti významné pro rozhodnutí ve věci byly posouzeny oběma soudy rozdílně, takže práva a povinnosti stanovená účastníkům jsou podle závěrů těchto rozsudků odlišná. V daném případě nejsou uvedené podmínky dovolání splněny, a proto navrhují, aby dovolací soud dovolání odmítl. Dodávají, že vzhledem k tomu, že nejsou v dané věci pasivně legitimováni, považují za bezpředmětné se k dalším okolnostem vyjadřovat.

Dovolání splňuje náležitosti stanovené v , když důvody vyplývající z obsahu dovolání by bylo možno podřadit pod ustanovení Nejsou však splněny podmínky pro jeho věcné vyřízení.

Podle ustanovení je dovolání přípustné jen v případech stanovených zákonem. Přípustnost dovolání je pak upravena v ustanoveních až Vady řízení ve smyslu ustanovení , které vždy zakládají přípustnost dovolání, nebyly dovolacím soudem zjištěny, ani dovolatelkou uplatněny.

Přípustnost dovolání nelze dovodit z ustanovení § 238 odst. 1, protože napadeným rozsudkem odvolacího soudu byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, který ve věci rozhodl pouze jednou. V dané věci odvolací soud pouze formálně, v zájmu upřesnění výroku, označil svůj rozsudek jako měnící, ale ve skutečnosti jde o rozsudek potvrzující rozhodnutí soudu prvního stupně. Pro posouzení toho, zda je rozsudek odvolacího soudu rozsudkem měnícím ve smyslu ustanovení , není totiž rozhodující, jak jej odvolací soud označil, ale jak ve vztahu k rozhodnutí soudu prvního stupně vymezil obsah posuzovaného právního vztahu účastníků, případně zda práva a povinnosti účastníků stanovil oproti rozhodnutí soudu prvního stupně odlišně. V daném případě nestanovil odvolací soud práva a povinnosti účastníků odlišně od soudu prvního stupně, protože návrh žalobkyně rovněž zamítl.

V úvahu nepřipadá ani přípustnost dovolání podle ustanovení a odst. 2 , protože odvolací soud nevyslovil přípustnost dovolání proti svému rozsudku, a žalobkyně ani nenavrhla, aby dovolání bylo připuštěno.

Nezbylo proto než dovolání odmítnout jako nepřípustné (dst. 4, ).

Dovolatelka zavinila, že dovolání muselo být odmítnuto, a byla jí proto uložena povinnost k náhradě nákladů řízení, jež vznikly 2. a 3. žalovaným (, , , věty prvé per analogiam), a to za jeden úkon právní služby jejich právního zástupce, tj. za vyjádření k dovolání. Podle advokátního tarifu (vyhl. č. l77/l996 Sb.) činí odměna u jednoho z nich 500,- Kč, po krácení o 20 % při zastoupení dvou účastníků tedy 400,- Kč pro každého z nich, a náhrada hotových výdajů činí 75,- Kč. Celkem tedy činí náklady jednoho zastoupeného 475,- Kč. Ve vztahu k prvému žalovanému žalobkyni tato povinnost uložena nebyla, protože tomuto žalovanému nevznikly prokazatelné náklady dovolacího řízení.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 22. listopadu 2000

JUDr. Ema B a r e š o v á

předsedkyně senátu