Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Pl.ÚS 16/26

Ústavní soud rozhodl v plénu složeném z předsedy soudu Josefa Baxy a soudkyň a soudců Michala Bartoně, Lucie Dolanské Bányaiové, Milana Hulmáka, Veroniky Křesťanové, Zdeňka Kühna, Tomáše Langáška, Jiřího Přibáně, Kateřiny Ronovské, Dity Řepkové, Martina Smolka, Jana Svatoně, Jana Wintra a Daniely Zemanové ve věci návrhu prezidenta republiky na rozhodnutí o sporu o rozsah kompetencí vztahujících se k účasti prezidenta republiky na summitech Organizace Severoatlantické smlouvy, za účasti vlády, ministra zahraničních věcí a Ministerstva zahraničních věcí, jako účastníků řízení, o návrhu vlády na vyloučení soudce Pavla Šámala z projednání a rozhodování věci, takto:

Soudce Pavel Šámal není vyloučen z projednávání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. .

Odůvodnění:

1. Prezident republiky podal dne 22. 6. 2026 k Ústavnímu soudu návrh na rozhodnutí o sporu o rozsah kompetencí podle písm. k) y vztahujících se k účasti prezidenta republiky na summitech Organizace Severoatlantické smlouvy.

2. Vláda ve svém vyjádření navrhla, aby byl soudce zpravodaj Pavel Šámal vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci. Uvádí, že soudce zpravodaj doručil návrh prezidenta republiky vládě s výzvou k vyjádření až dne 25. 6. 2026, přestože již dne 23. 6. 2026 žádal předsedu vlády, aby mu k tomuto návrhu zaslal usnesení vlády č. 401/2026 a podkladové materiály, a přestože již dne 24. 6. 2026 Ústavní soud k návrhu prezidenta republiky rozhodl o nařízení předběžného opatření.

3. Podle vlády soudce zpravodaj tímto postupem porušil svou povinnost neprodleně doručit návrh ostatním účastníkům s výzvou k vyjádření podle a právo vlády se vyjádřit k návrhu podle . Jelikož vláda nedostala možnost vyjádřit se k návrhu prezidenta republiky na nařízení předběžného opatření, bylo porušeno její právo na spravedlivý proces. Přestože jednání soudce zpravodaje mohlo být opomenutím, s ohledem na jeho závažný dopad je podle vlády namístě rozhodnout o jeho vyloučení.

4. Soudce zpravodaj Pavel Šámal ve vyjádření k návrhu vlády podle uvedl, že se necítí být podjatý a nemá žádný vztah k věci, k účastníkům řízení ani k jejich zástupcům. Vláda podle něj opírá námitku podjatosti výhradně o jeho dosavadní postup v řízení, avšak tyto skutečnosti podle judikatury Ústavního soudu nejsou důvodem pro vyloučení soudce. Postup v řízení byl navíc koordinován v plénu, které zohlednilo naléhavost věci. Vláda jako kolektivní orgán by zjevně nemohla být schopná se v řádu desítek hodin vyjádřit k návrhu na předběžné opatření. Uzavírá, že jeho postup i postup pléna byl vědomý a odůvodněný.

5. Podle je soudce Ústavního soudu vyloučen z projednání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti.

6. Nestrannost soudce se zkoumá ze subjektivního i objektivního hlediska. V rámci tzv. subjektivního testu se zjišťuje, jaké je osobní přesvědčení či zaujetí soudce v daném případě, tedy jeho vnitřní psychický vztah k věci, účastníkům a jejich zástupcům. V rámci objektivního testu se zkoumá, zda existují skutečnosti, které mohou vzbuzovat legitimní pochybnost o nestrannosti soudce. Jde tedy o objektivní úvahu, zda s ohledem na okolnosti věci může vyvstat racionálně opodstatněná obava, že by soudce podjatý mohl být (usnesení ze dne 20. 9. 2022

sp. zn.

, body 21 až 24 a tam citovaná rozhodnutí).

7. I v řízení před Ústavním soudem ovšem podle ustálené judikatury platí, že důvodem pro vyloučení soudce "nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech" ( ve spojení s ; viz např. usnesení ze dne 8. 10. 2009

sp. zn.

; ze dne 2. 12. 2010

sp. zn.

; ze dne 6. 1. 2026

sp. zn.

či ze dne 27. 5. 2026

sp. zn.

).

8. Jde o pravidlo, které se uplatňuje v každém soudním řízení v České republice. Je výslovně zakotveno pro občanská soudní řízení ( , podrobněji usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 5. 2018 sen. zn. ) a pro soudní řízení správní ( věta poslední ). Ustálená judikatura trestních soudů ho pak dovozuje i pro trestní řízení (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 9. 2010 sp. zn. ; usnesení ze dne 31. 5. 2023 sp. zn. , bod 64; usnesení ze dne 26. 2. 2025 sp. zn. , bod 33).

9. Toto pravidlo má své opodstatnění. Námitka podjatosti totiž nemá sloužit účastníkům řízení k tomu, aby se domohli přezkumu zákonnosti postupu soudce, jehož podjatost namítají. Soud při posuzování námitky podjatosti nepřezkoumává zákonnost postupu soudce, nýbrž výlučně to, zda ho lze považovat za nestranného ze subjektivního i objektivního hlediska (bod 6 výše).

10. V posuzovaném případě vláda navrhla vyloučit soudce zpravodaje z projednávání a rozhodování věci jakožto podjatého kvůli tomu, v jakém okamžiku vládě zaslal výzvu k vyjádření, tedy výlučně kvůli jeho postupu v řízení. V žádném soudním řízení v České republice ale nelze soudce označit za podjatého jen kvůli jeho postupu v řízení. Toto pravidlo se ustáleně uplatňuje i v řízení před Ústavním soudem a není důvod z něj nyní činit výjimku; platí tedy i pro vládu. Vláda tudíž namítá podjatost soudce zpravodaje z důvodu, který podle právní úpravy a judikatury nemůže vést k vyloučení soudce.

11. Nic z tvrzení vlády pak nesvědčí o tom, že by soudce zpravodaj byl ve věci osobně zaujatý (subjektivní hledisko). Vláda ani nepoukázala na žádné další okolnosti, které by mohly vzbuzovat legitimní pochybnost o nestrannosti soudce zpravodaje (objektivní hledisko). Nezbývá tak než uzavřít, že vládou vznesená námitka podjatosti není důvodná.

12. Z těchto důvodů plénum Ústavního soudu podle rozhodlo, že soudce Pavel Šámal není vyloučen z projednání a rozhodování věci vedené pod

sp. zn.

.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 2. září 2026

Josef Baxa v. r.

předseda Ústavního soudu