Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 A 9/2026 - 29

4

USNESENÍ

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Marka Bedřicha a soudců JUDr. Jitka Hroudové a JUDr.Vladimíra Gabriela Navrátila ve věci

žalobce: J. K.

bytem X

zastoupený advokátem JUDr. Janem Salmonem

sídlem Revoluční 763/15, Praha 1

proti

žalovanému: Ministerstvo dopravy

sídlem Nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, 110 15 Praha 1

o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu

takto:

I. Řízení se zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci k rukám jeho zástupce JUDr. Jana Salmona, advokáta, na náhradě nákladů řízení 19 405 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.

III. Žalobci se vrací část zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč, který mu bude vyplacen z účtu Městského soudu v Praze do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám jeho zástupce JUDr. Jana Salmona, advokáta. Žalobce se vyzývá, aby do pěti dnů od doručení tohoto usnesení sdělil, na jaký účet mu má být soudní poplatek vrácen.

Odůvodnění:

1. Žalobce se žalobou podanou u Městského soudu v Praze domáhal ochrany proti nečinnosti žalovaného v řízení podle , o svobodném přístupu k informacím („ “). Žalovaného, jakožto povinný subjekt, žádal o poskytnutí žalovaným vydaných rozhodnutí, které byly následně napadeny žalobou za rok 2025. (dle č.j. soudu: 2 A 1/2025- 21, , , , -11, 9 A 39/2025,5 A , , , , , , , , , , , , , , , , -17, - 13, -13, , , , , , , , , , , , , , , ).

2. Na předmětnou žádost reagoval povinný subjekt sdělením ze dne 18. 3. 2026, ve kterém byl žadatel informován o prodloužení lhůty pro vyřízení žádosti o 10 dní z důvodu dle

3. Žalobce byl následně dopisem ze dne 26. 3. 2026 požádán o úhradu nákladů v souladu s ustanovením , věta druhá, ve výši 869 Kč (2,997 hodin práce spojené s vyhledáváním informací x 290 Kč). Žalobce s výší úhrady (resp. s úhradou jako takovou) nesouhlasil. Podal proto proti výši úhrady podle dne 8. 4. 2026 stížnost.

4. Lhůta pro rozhodnutí o stížnosti nadřízenému orgánu dle žalobce uplynula dne 23. 4. 2026, maximálně dne 30. 4. 2026. Ke dni podání žaloby žalovaný ani nadřízený orgán nevydal rozhodnutí o stížnosti a ani nerozhodl o žádosti samotné.

5. Podáním doručeným soudu dne 25. 6. 2026 vzal žalobce žalobu zpět. Uvedl, že tak činí pro pozdější chování žalovaného, resp. jemu nadřízeného orgánu, který po podání žaloby o jeho stížnosti rozhodl. Navrhl, aby soud řízení zastavil a přiznal mu vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení. K návrhu přiložil rozhodnutí ministra dopravy ze dne 6. 5. 2026, č.j. MD-22501/2026-043/3, sp. zn. MD/22501/2026/043, kterým rozhodl o žalobcově stížnosti tak, že výši úhrady nákladů za poskytnutí informace v částce 869 Kč potvrdil. Žalobce uvedl, že na základě tohoto rozhodnutí sdělenou částku uhradil a žalovaný žalobci požadovanou informaci poskytl.

6. Soud řízení usnesením zastaví, vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět [ první věta před středníkem , , „ “].

7. Žalobce vzal žalobu zpět, soud proto řízení zastavil.

8. Výrok o vrácení části soudního poplatku vychází z věty první , o soudních poplatcích, podle nějž soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. Žalobce zaplatil soudní poplatek za podanou žalobu ve výši 2 000 Kč, soud proto rozhodl o vrácení části soudního poplatku ve výši 1 000 Kč.

9. Vzhledem k tomu, že se žalobce domáhá náhrady nákladů řízení, zabýval se soud otázkou, zda jsou splněny zákonem stanovené podmínky pro její přiznání.

10. Podle nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta; vzal-li však navrhovatel podaný návrh zpět pro pozdější chování odpůrce nebo bylo-li řízení zastaveno pro uspokojení navrhovatele, má navrhovatel proti odpůrci právo na náhradu nákladů řízení.

11. Smyslem tohoto ustanovení je přiznat náhradu nákladů řízení žalobci, který podal žalobu důvodně a bere ji zpět, neboť v mezidobí došlo mimo soudní řízení ke změně situace, která fakticky odpovídá tomu, co žalobou požadoval (rozsudek NSS -36 z 21. 12. 2017). Mezi chováním odpůrce a zpětvzetím návrhu na zahájení řízení musí být příčinná souvislost. Toto hodnocení se provádí pouze za účelem posouzení vzniku nároku na náhradu nákladů řízení, nikoliv pro rozhodnutí ve věci samé, tudíž se v podstatě omezuje jen na posouzení, zda návrh nebyl zjevně nedůvodný. Chování žalovaného je třeba hodnotit ve vztahu k předmětu soudního řízení (rozsudek NSS z 2. 7. 2008). V případě nečinnostní žaloby tak jde o to, zda původně nečinný správní orgán vydal požadované rozhodnutí až v důsledku podání nečinnostní žaloby. Nemá však žádný význam, jestli se správní orgán o jejím podání před vydáním rozhodnutí či učinění jiného úkonu dozví (nález Ústavního soudu z 1. 11. 2007).

12. Žalobce podal žádost o poskytnutí informací. Žalovaný žalobce vyzval k úhradě za mimořádné rozsáhlé vyhledávání. Žalobce podal proti výši úhrady dne 8. 4. 2026 stížnost podle Nadřízený orgán byl povinen o stížnosti rozhodnout do 15 dnů ode dne, kdy mu byla předložena ( ). Žalovaný mu stížnost předložil dne 15. 4. 2026. Nadřízený orgán měl tudíž o stížnosti rozhodnout do 30. 4. 2026. To se nestalo. Nadřízený orgán o stížnosti rozhodl až po podání nynější žaloby dne 6. 5. 2026, když žaloba byla u soudu podána dne 5. 5. 2026.

13. Nadřízený orgán tak byl při vyřizování stížnosti proti oznámení o výši úhrady nečinný. NSS se v minulosti již opakovaně zabýval povahou rozhodnutí o stížnosti proti výzvě k úhradě za poskytnutí informací a dospěl k závěru, že se nejedná o rozhodnutí, proti kterému by bylo možné se bránit nečinnostní žalobou ve smyslu (usnesení rozšířeného senátu ze dne 21. 9. 2010, č. j. -90, č. 2164/2011 Sb. NSS; či rozsudek ze dne 15. 11. 2012, č. j. -14). Stížnost podle je třeba považovat za prostředek, který procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k ochraně proti nečinnosti správního orgánu ve smyslu (viz kupř. rozsudek NSS ze dne 27. 5. 2025, č. j. -31). V takovém případě je možné se žalobou podle domáhat vydání rozhodnutí přímo po povinném subjektu (viz již uvedený rozsudek NSS č. j. -14).

14. V souladu s právě citovanými závěry judikatury NSS se tak žalobce v posuzované věci důvodně domáhal ochrany proti nečinnosti přímo vůči žalovanému jako povinnému subjektu, přestože ten (na rozdíl od nadřízeného správního orgánu) fakticky nečinný nebyl. Rovněž pro otázku náhrady nákladů řízení tak je bez významu skutečnost, že žalovaný nečinnost fakticky nezpůsobil, ani neměl žádný nástroj, jak nečinnost nadřízeného orgánu odstranit.

15. Nečinnost žalovaného (resp. nadřízeného orgánu) skončila vydáním označeného rozhodnutí až v průběhu soudního řízení po podání žaloby. S ohledem na výše uvedené je také zcela bez významu, že žalovaný, resp. ministr žalovaného, vydal rozhodnutí o stížnosti pouhý den po podání žaloby, neboť ke dni podání žaloby žalovaný byl nečinný, když nerozhodl ve stanovené lhůtě. Za této situace je v souladu s , aby měl žalobce proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení. Žalobce vzal žalobu zpět pro pozdější chování žalovaného, náhrada nákladů řízení mu tudíž náleží. Náklady řízení jsou tvořeny nevrácenou částí zaplaceného soudního poplatku (1 000 Kč) a odměnou za právní zastupování žalobce podle , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), („vyhláška“). Podle vyhlášky činí výše odměny 4 620 Kč za jeden úkon právní služby. Soud žalobci přiznal odměnu za tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, zpětvzetí žaloby). Dále k nákladům za zastoupení patří i tři režijní paušály po 450 Kč ( vyhlášky). Protože zástupcem žalobce je advokát, který je plátcem DPH, zvyšuje se odměna o částku 3 195 Kč odpovídající této dani (21 % z 15 210 Kč). Celkem tak žalobcovy náklady řízení činí 19 405 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 4. srpna 2026

Mgr. Marek Bedřich, v. r.

předseda senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje H. P.