Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 2201/26

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Pavlem Šámalem o ústavní stížnosti stěžovatelky Marty Szabóové, zastoupené JUDr. Miroslavem Černým, advokátem, sídlem Balbínova 224/3, Praha 2 - Vinohrady, proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 18. září 2025 č. j. 24 Co 236/2025-255 a usnesení Okresního soudu Praha-západ ze dne 30. května 2025 č. j. 20 D 978/2022-244, za účasti Krajského soudu v Praze a Okresního soudu Praha-západ, jako účastníků řízení, 1) Jiřího Dudy a 2) Miroslava Horela, jako vedlejších účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Ústavní stížností podle písm. d) y (dále jen " ") se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí, přičemž tvrdí, že jimi byla porušena její základní práva zakotvená v , d, jakož i v Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva") a v Dodatkového protokolu k Úmluvě.

2. Z ústavní stížnosti a z příloh obsažených ve spise se podává, že Krajský soud v Praze (dále jen "krajský soud") usnesením ze dne 18. 9. 2025 č. j. -255 potvrdil usnesení Okresního soudu Praha-západ (dále jen "okresní soud") ze dne 30. 5. 2025 č. j. -244, kterým bylo odmítnuto odvolání stěžovatelky proti usnesení Okresního soudu Praha-západ ze dne 23. 5. 2023 č. j. -106 pro jeho opožděnost.

3. Proti výše uvedenému usnesení krajského soudu podala stěžovatelka dovolání. Usnesením Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2026 č. j. -302 bylo dovolání podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), jako nepřípustné odmítnuto (výrok I.) a dále bylo rozhodnuto o nákladech dovolacího řízení (výrok II.). Nejvyšší soud poukázal na to, že podle proti usnesením, proti nimž je přípustná žaloba pro zmatečnost podle , není dovolání přípustné. Potvrdil-li krajský soud napadeným usnesením uvedené usnesení okresního soudu, jímž bylo rozhodnuto o odmítnutí odvolání stěžovatelky pro jeho opožděnost, není v souladu s proti tomuto rozhodnutí krajského soudu dovolání přípustné. Na tomto závěru nemění nic ani skutečnost, že krajský soud poskytl účastníkům v napadeném usnesení nesprávné poučení o přípustnosti dovolání. Nesprávné poučení přípustnost dovolání nezakládá.

4. Uvedené usnesení Nejvyššího soudu stěžovatelka ústavní stížností nenapadla.

5. Ústavní soud se nejprve zabýval otázkou, zda v předmětné věci jsou splněny všechny procesní předpoklady meritorního posouzení ústavní stížnosti stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), a dospěl k závěru, že tomu tak není.

6. Podle lze ústavní stížnost podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.

7. V souladu s je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje ( ); to neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení ( ).

8. Ústavní soud v řadě svých rozhodnutí (viz např. usnesení ze dne 3. 12. 2003

sp. zn.

, ze dne 21. 12. 2010

sp. zn.

, ze dne 13. 7. 2011

sp. zn.

; všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na https://nalus.usoud.cz) konstatoval, že ústavní stížnost podle písm. d) y představuje subsidiární prostředek ochrany základních práv jednotlivce, který lze uplatnit jen v situaci, kdy v právním řádu neexistují jiné prostředky ochrany práva nebo kdy případný zásah do práv nelze odčinit jiným způsobem ( ). To znamená, že ústavní stížnost lze zpravidla podat pouze tehdy, když navrhovatel ještě před jejím podáním vyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje ( ), nejsou-li dány důvody pro přijetí ústavní stížnosti i bez splnění této podmínky podle .

9. V této souvislosti Ústavní soud poukazuje na a následující ustanovení , ve kterých je upravena jako opravný procesní prostředek žaloba pro zmatečnost. Tento procesní institut koncipovaný jako mimořádný opravný prostředek má sloužit k možnému zrušení pravomocného rozhodnutí soudu, které trpí vadami, které představují porušení základních principů soudního řízení, případně je takovými vadami postiženo řízení, které vydání takového rozhodnutí předcházelo.

10. Podle může účastník žalobou pro zmatečnost napadnout rovněž pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání nebo kterým bylo zastaveno odvolací řízení, jakož i pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání nebo dovolání pro opožděnost.

11. V nyní posuzované věci krajský soud jako soud odvolací potvrdil usnesení okresního soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání stěžovatelky jako opožděné. Jde tedy o procesní situaci předvídanou v , kdy se účastník řízení může bránit proti takovému rozhodnutí prostřednictvím žaloby pro zmatečnost.

12. Byla-li stěžovatelka v nyní posuzované věci přesvědčena, že obecnými soudy byl učiněn vadný závěr o tom, že její odvolání muselo být odmítnuto, měla dosáhnout přezkoumání rozhodnutí krajského soudu v rámci řízení u civilních soudů ještě před podáním ústavní stížnosti prostřednictvím žaloby pro zmatečnost. Ústavní stížnost, jak bylo výše uvedeno, má totiž pouze subsidiární povahu a slouží jako prostředek nápravy eventuálního porušení základních práv a svobod až v případě vyčerpání všech ostatních procesních prostředků k ochraně práv stěžovatelů.

13. V ústavní stížnosti stěžovatelka netvrdí, že by žalobu pro zmatečnost proti shora označenému usnesení krajského soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení okresního soudu o odmítnutí jejího odvolání pro opožděnost, podala, natož že by tento mimořádný opravný prostředek vyčerpala, tj. dosáhla rozhodnutí o něm (viz ). Podle Ústavního soudu jde přitom o procesní prostředek, který stěžovatelka má, resp. měla, v daném případě k ochraně svých práv k dispozici [srov. obdobně stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 16. 12. 2008 sp. zn. (ST 26/51 SbNU 839, č. 79/2009 Sb.)].

14. Tím, že stěžovatelka v předmětné věci žalobu pro zmatečnost nepodala a obrátila se přímo na Ústavní soud, nastala situace, kdy stěžovatelka nevyčerpala všechny procesní prostředky, které jí zákon k ochraně jejího práva poskytuje (srov. obdobně usnesení ze dne 18. 1. 2018

sp. zn.

, usnesení ze dne 16. 1. 2017

sp. zn.

, usnesení ze dne 23. 5. 2023

sp. zn.

nebo usnesení ze dne 13. 6. 2023

sp. zn.

).

15. Na tomto závěru Ústavního soudu nemění nic ani poskytnutí vadného poučení krajským soudem o přípustnosti dovolání proti jeho potvrzujícímu usnesení, které stěžovatelka také podala.

16. Z uvedených důvodů dospěl Ústavní soud v této věci k závěru, že ústavní stížnost je podle nepřípustná, přičemž Ústavní soud neshledal důvod pro aplikaci výjimky z nepřípustnosti ústavní stížnosti podle .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 11. srpna 2026

Pavel Šámal v. r.

soudce zpravodaj