Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 61/2026

28 Cdo 61/2026-406

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a soudců Mgr. Petra Krause a Mgr. Zdeňka Sajdla ve věci žalobkyně AQUATECHNIK Moravia, s.r.o. v likvidaci, IČ 026 88 379, se sídlem v Praze 2, Karlovo náměstí 290/16, zastoupené Mgr. Annou Morávkovou, advokátkou se sídlem ve Zlíně, Školní 3362/11, proti žalovanému městu Dubňany, IČ 002 84 882, se sídlem v Dubňanech, náměstí 15. dubna 1149, zastoupenémuJUDr. Radkou Chlebcovou, Ph.D., advokátkou se sídlem v Praze 5, Astlova 3205/1, o 930.970,18 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 17. března 2025, č. j. -373, takto:

I. Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

1. Obvodní soud pro Prahu 2 usnesením ze dne 12. 12. 2024, č. j. -366, neprominul žalobkyni zmeškání lhůty k zaplacení soudního poplatku za odvolání. Soud neshledal omluvitelným důvodem ve smyslu , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), skutečnost, že žalobkyně omylem uvedla do platebního příkazu nesprávné číslo účtu, pročež nedošlo k včasné úhradě soudního poplatku za odvolání, což vedlo k zastavení řízení.

2. Městský soud v Praze usnesením ze dne 17. 3. 2025, č. j. -373, k odvolání žalobkyně rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil. Přitakal plně názoru obvodního soudu, jehož procesní postup označil za zcela korektní. V odvolání akcentované skutečnosti nepovažoval za podřaditelné pod „zmeškání z omluvitelného důvodu“.

3. Proti rozhodnutí městského soudu brojí žalobkyně dovoláním, majíc je za přípustné ve smyslu , neboť se odvolací soud dle jejího mínění při aplikaci odchýlil od usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. . Soudům obou stupňů vytýká nedostatečné zkoumání omluvitelného důvodu zmeškání lhůty k zaplacení soudního poplatku, jenž může spočívat též ve skutečnostech zaviněných účastníkem řízení, a nesprávné vyhodnocení konkrétních individuálních okolností projednávaného případu. Zdůrazňuje svou vůli uhradit soudní poplatek včas, k čemuž nedošlo toliko pro neuvedení pomlčky za prvními čtyřmi číslicemi čísla účtu soudu. Současně připomíná, že je zcela v dispozici účastníka, kdy v rámci stanovené lhůty přistoupí k realizaci daného úkonu, pročež je irelevantní soudy akcentovaný okamžik, v němž se rozhodla soudní poplatek uhradit. Pro vylíčené žádá zrušení napadeného rozhodnutí odvolacího soudu a vrácení mu věci k dalšímu řízení.

4. Při rozhodování o dovolání bylo postupováno podle ve znění pozdějších předpisů.

5. Nejvyšší soud se jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání bylo podáno řádně a včas, osobou k tomu oprávněnou a zastoupenou dle , zabýval jeho přípustností.

6. Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

7. Dovolání však přípustným není.

8. Dle , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “) nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží (odst. 1). Zjistí-li odvolací soud poté, co mu byla věc předložena k rozhodnutí o odvolání, že nebyl zaplacen poplatek splatný podáním odvolání, vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může odvolací soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty odvolací soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží. Obdobně se postupuje při řízení před dovolacím soudem (odst. 2).

9. Ve smyslu nestanoví-li tento zákon lhůtu k provedení úkonu, určí ji, jestliže je to třeba, předseda senátu. Lhůtu, kterou určil, může předseda senátu též prodloužit.

10. Podle soud promine zmeškání lhůty, jestliže účastník nebo jeho zástupce ji zmeškal z omluvitelného důvodu, a byl proto vyloučen z úkonu, který mu přísluší. Návrh je třeba podat do patnácti dnů po odpadnutí překážky a je s ním třeba spojit i zmeškaný úkon.

11. Judikatura Nejvyššího soudu se ustáleně hlásí k názoru, že lhůta ve smyslu a 2 je propadnou soudcovskou lhůtou podle procesní povahy, již může předseda senátu prodloužit jen před jejím uplynutím, a to na návrh účastníka (podaný ve lhůtě) či bez návrhu ( , věta druhá, a a 2 ), případně lze negativnímu následku zastavení řízení zabránit postupem podle včasným (ve lhůtě podaným) sdělením okolností, které osvědčují nebezpečí z prodlení, a doložením, že bez své viny nemohl účastník poplatek dosud zaplatit. Není tudíž možné uvažovat o prominutí zmeškání zmíněné lhůty podle (k tomu viz zejména usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 2020, sp. zn. , ve spojení s nálezem Ústavního soudu ze dne 21. 4. 2020, sp. zn. , a dále např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2022, sp. zn. , ze dne 13. 8. 2023, sp. zn. , anebo ze dne 27. 8. 2025, sp. zn. ). V citovaných rozhodnutích Nejvyšší soud mimo jiné připomíná, že již samotná povinnost soudů vyzvat poplatníka k úhradě splatného soudního poplatku je do jisté míry beneficiem, jelikož poplatková povinnost je jednoznačně určena zákonem a poplatníkovi v zásadě nic nebrání, aby ji řádně splnil již při podání žaloby. Pokud tak neučiní, a to dokonce ani v dodatečné (náhradní) propadné lhůtě poskytnuté soudem, je zastavení řízení logickým a ústavně konformním důsledkem jeho pasivity (krom výše jmenovaných viz též usnesení Ústavního soudu ze dne 20. 6. 2018, sp. zn. , a ze dne 26. 6. 2018, sp. zn. ).

12. S vědomím shora uvedeného lze tedy stěží přisvědčit dovolatelce stran rozporu negativního rozhodnutí odvolacího soudu o návrhu na prominutí zmeškání lhůty k zaplacení soudního poplatku s judikaturou dovolacího, potažmo Ústavního, soudu. Na výsledném (ve vztahu k žalobkyni nepříznivém) vyznění rozhodnutí pak ničeho nezmění, zabývaly-li se soudy již poněkud zbytně případnou existencí omluvitelných důvodů zmeškání lhůty. Namítaný rozpor pak zjevně nelze shledat ani ve vztahu k dovolatelkou konkrétně citovanému usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 6. 2016, sp. zn. , v němž vyjádřené závěry se týkaly lhůty k podání odporu proti platebnímu rozkazu (resp. prominutí jejího zmeškání), přičemž omluvitelným důvodem ve smyslu mělo být úmrtí blízké osoby účastníka a s tím související jeho psychický stav. Odkaz na zmíněné rozhodnutí je tak v kontextu nyní řešené kauzy (lišící se charakterem lhůty i nesouměřitelností okolností, jež zmeškání přivodily) nutné považovat za nepřípadný.

13. K samotným námitkám dovolatelky ohledně naplnění omluvitelného důvodu sluší se zcela nad rámec shora vylíčeného poznamenat, že ani skutečnost spočívající v pochybení účastníka v čísle účtu soudu není podle konstantní judikatury zpravidla s to zvrátit nepříznivé procesní důsledky tímto způsobem zapříčiněného zastavení řízení (k tomu viz namátkou usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 10. 2021, sp. zn. , a ze dne 24. 3. 2025, sp. zn. ).

14. Z uvedeného je zjevné, že na předmětné dovolání není možné pohlížet jako na přípustné, pročež bylo Nejvyšším soudem ve smyslu odmítnuto.

15. O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle , věty první, , , části věty před středníkem, a s tím, že žalobkyně, jejíž dovolání bylo odmítnuto, nemá na náhradu nákladů řízení právo a žalovanému v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Poučení: Proti tomuto usnesenínení opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 27. 7. 2026

JUDr. Jan Eliáš, Ph.D. předseda senátu