Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 1596/26

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Tomášem Langáškem o ústavní stížnosti stěžovatele Mgr. Václava Voříška, advokáta, proti následujícím usnesením Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 8. dubna 2026 č. j. 34 EXE 152/2026-136 a ze dne 7. dubna 2026 č.j. 34 EXE 152/2026-102, za účasti Obvodního soudu pro Prahu 6, jako účastníka řízení, a Asociace pro poskytování právní ochrany z. s., jako vedlejšího účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Stěžovatel se ústavní stížností domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí s tvrzením, že jimi bylo porušeno jeho ústavně zaručené právo na "řádné exekuční řízení".

2. Ze stížnosti vyplývá, že stěžovatel brojí proti rozhodnutí o námitce podjatosti soudního exekutora, který byl pověřen vedením exekuce na majetek stěžovatele (v záhlaví označené usnesení ze dne 8. 4. 2026). Podle stěžovatele měl Obvodní soud pro Prahu 6 (dále jen "obvodní soud") správně rozhodnout o vyloučení soudního exekutora Mgr. Martina Bartoše, jelikož ten působil v době, kdy probíhalo nalézací řízení ve věci, v advokátní kanceláři zastupující oprávněnou (protistranu v nalézacím řízení).

3. Stěžovatel dále brojí proti rozhodnutí obvodního soudu o námitkách stěžovatele proti příkazu k úhradě nákladů exekuce (v záhlaví označené usnesení ze dne 7. 4. 2026). Tuto námitku odůvodnil pouze tím, že příkaz k úhradě nákladů exekuce byl nesprávně vydán na začátku exekuce, nikoliv na jejím konci.

4. Než přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je Ústavní soud povinen zkoumat, zda ústavní stížnost splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou dány podmínky jejího projednání stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

5. Ústavní stížností lze napadnout především konečná a pravomocná rozhodnutí. Dle ustálené judikatury Ústavního soudu není rozhodnutí o námitce podjatosti soudního exekutora konečným rozhodnutím ve věci a ústavní stížnost proti takovému rozhodnutí není přípustná (např. usnesení

sp. zn.

ze dne 12. 8. 2016 či

sp. zn.

ze dne 3. 11. 2020). Přestože proti samotnému rozhodnutí o námitkách podjatosti není přípustné odvolání, zákon předvídá další opravné prostředky, kterými může stěžovatel brojit proti případnému rozhodnutí vydanému podjatým soudním exekutorem. Teprve po jejich vyčerpání se může domáhat zásahu Ústavního soudu (cit. usnesení

sp. zn.

, bod 8).

6. Co se týče stěžovatelovy námitky ohledně nesprávného příkazu k úhradě nákladů exekuce, tu stěžovatel uplatnil až v doplnění ústavní stížnosti (včetně označení napadeného usnesení ze dne 7. 4. 2026), ke kterému byl vyzván v reakci na podání blanketní ústavní stížnosti, která původně směřovala pouze proti usnesení o zamítnutí námitky podjatosti soudního exekutora. V rozporu s , o Ústavním soudu, však nepřiložil kopii nově napadeného usnesení a dále ani blíže neuvedl, v čem konkrétně mělo zasáhnout do jeho základních práv. Ústavní soud stěžovatele dále nevyzýval k doplnění stížnosti ve vztahu k tomuto novému návrhu a v jeho rozsahu ústavní stížnost odmítl pro neodstranění vad (krom toho je ústavní stížnost proti němu, vznesená až v rámci doplnění ústavní stížnosti dne 1. 7. 2026, zřejmě opožděná). Stěžovatel již proti napadenému usnesení v minulosti ústavní stížností brojil, přičemž Ústavní soud pro stejné vady jako nyní stížnost odmítl (usnesení

sp. zn.

ze dne 23. 6. 2026). Zároveň byl stěžovatel již mnohokrát poučen o náležitosti ústavní stížnosti (srov. usnesení

sp. zn.

,

,

či

) a přesto zvolil postup nesplňující předepsané náležitosti, ačkoli je sám právním profesionálem. Není nevyhnutelnou podmínkou, aby se mu poučení s výzvou dostávalo vždy pro každý individuální návrh (usnesení

sp. zn.

).

7. Z výše uvedených důvodů Ústavní soud mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl ústavní stížnost zčásti pro nepřípustnost podle , zčásti pro neodstranění vad podle .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 13. července 2026

Tomáš Langášek v. r.

soudce zpravodaj