Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 768/26

Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Veronikou Křesťanovou o ústavní stížnosti stěžovatele Mgr. Václava Voříška, advokáta, proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. -644 ze dne 15. ledna 2026 a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 č. j. -622 ze dne 13. října 2025, za účasti Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 6, jako účastníků řízení, a spolku Asociace pro poskytování právní ochrany z. s., sídlem 1. máje 832/16, Olomouc, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Ústavní soud obdržel dne 22. března 2026 stěžovatelovo podání, které stěžovatel omezil na pouhé sdělení, že podává ústavní stížnost proti shora označenému rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 (pouze s přepisem, že je z 15. října 2025) ve znění dalších rozhodnutí. Následující den upřesnil, že napadá i shora označené usnesení Městského soudu v Praze, kterým městský soud odmítl odvolání stěžovatele proti napadenému rozsudku postupem podle , a 211 . Stěžovatele městský soud poučil, že proti usnesení není dovolání přípustné a odkázal k tomu na . Podle tohoto ustanovení není dovolání přípustné proti usnesením, proti nimž je přípustná žaloba pro zmatečnost podle téhož zákona.

2. Dříve, než může Ústavní soud přistoupit k projednání a rozhodnutí věci samé, zjišťuje, zda jsou splněny všechny formální náležitosti a procesní předpoklady jejího meritorního posouzení stanovené . V souzené věci splněny nejsou.

3. Podstatou ústavní stížnosti je její subsidiarita. Subsidiarita ústavní stížnosti se po formální stránce projevuje v požadavku předchozího vyčerpání všech procesních prostředků, které právní řád stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje ( ), a po stránce materiální v požadavku, aby Ústavní soud zasahoval na ochranu ústavně zaručených základních práv a svobod až v okamžiku, kdy ostatní orgány veřejné moci nejsou schopny neústavní stav napravit.

4. Ústavní stížnost je nepřípustná, směřuje-li proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání. Proti takovému rozhodnutí zákon umožňuje podat žalobu pro zmatečnost ( ; ; stanovisko ). Z ústavní stížnosti ani jejích příloh neplyne, že by stěžovatel možnosti podat žalobu pro zmatečnost využil a rozhodnutí o této žalobě napadl. Tím, že se stěžovatel obrátil rovnou na Ústavní soud, nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon poskytuje k ochraně jeho práv ( ). Výjimečné okolnosti vylučující nepřípustnost ústavní stížnosti podle Ústavní soud neshledal.

5. Pro úplnost ke sdělení stěžovatele, že na výzvu Ústavního soudu doplní svou blanketní, a tedy vadnou ústavní stížnost (nesplňující obsahové náležitosti podle ), Ústavní soud dodává, že zde byly dány okolnosti, pro které by stěžovatele k odstranění vad nevyzýval, i kdyby nebyla ústavní stížnost jako v souzené věci nepřípustná. Je tomu tak proto, že stěžovatel by již mnohokrát poučen o náležitostech ústavní stížnosti (srov. usnesení

sp. zn.

,

,

či

), a přesto volí postup, nesplňující předepsané náležitosti, ačkoli je sám právním profesionálem. Není nevyhnutelnou podmínkou, aby se mu poučení s výzvou dostávalo vždy v každém individuálním řízení. V posuzované věci je nepotřeba výzvy dána navíc i tím, že přes vady stížnosti je zřejmá její nepřípustnost.

6. Soudkyně zpravodajka tak postupem podle ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítla jako nepřípustnou.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně 24. března 2026

Veronika Křesťanová v. r.

soudkyně zpravodajka