Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 1721/26

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Milanem Hulmákem o ústavní stížnosti stěžovatelky Ing. Ludmily Kotěšovcové, zastoupené Mgr. Filipem Němcem, advokátem, sídlem Opletalova 1535/4, Praha 1, proti výroku I usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 25. února 2026 č. j. 29 Co 320/2024-670, za účasti Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci, jako účastníka řízení, a 1. Ing. Hany Klimešové, 2. Bohuslavy Tóthové, 3. Tamary Křídlové, 4. Ing. Michala Klimeše, 5. Ing. Milana Klimeše, 6. Terezy Hájkové, 7. Ing. Martina Klimeše, 8. Ing. Kateřiny Čápové a 9. Radky Šitrové, jako vedlejších účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Ústavní stížností podle písm. d) y (dále jen " ") a , o Ústavním soudu, stěžovatelka napadla v záhlaví uvedený výrok usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci (dále jen " ") z důvodu porušení jejího práva na soudní ochranu podle y a d (dále jen " ") a práv podle a y.

2. Z obsahu ústavní stížnosti a jejích příloh se podává, že stěžovatelka se domáhala u Okresního soudu v České Lípě (dále jen "okresní soud") především určení, že část vedlejších účastníků nejsou dědici a že konkrétní nemovitost byla ke dni smrti zůstavitelky v jejím vlastnictví. Stěžovatelka navrhla v průběhu řízení několikrát změnu žaloby (podání ze dne 4. 3. 2021, 2. 11. 2021, 26. 3. 2024). Okresní soud svým rozsudkem ze dne 22. 4. 2024 č. j. žalobu zamítl. Zároveň ve výroku IV rozhodl, že se změna žaloby podáními stěžovatelky nepřipouští. Stěžovatelka napadla rozsudek v celém rozsahu odvoláním. ústavní stížností napadeným výrokem I usnesení rozhodl tak, že se odvolání žalobkyně proti výroku IV rozsudku okresního soudu odmítá. Důvodem byla nepřípustnost odvolání proti usnesení, kterým nebyla připuštěna změna žaloby [ ]. Z úřední činnosti Ústavní soud zjistil, že napadené usnesení bylo doručeno právnímu zástupci stěžovatelky dne 1. 3. 2026. O vlastním meritu rozhodl až dalším samostatným rozhodnutím.

3. Stěžovatelka v ústavní stížnosti zpochybňuje vyloučení přezkumu usnesení o nepřipuštění změny žaloby ze soudní kontroly. Soud se vůbec nevěnoval důvodům nepřipuštění změny žaloby. Stěžovatelce nebyla dána příležitost odstranit eventuální vady svých podání.

4. S ohledem na obsah ústavní stížnosti, zejména a) výslovné označení I. výroku napadeného usnesení krajského soudu jako výroku napadeného ústavní stížností (bod I ústavní stížnosti), b) argumentaci, která se týká pouze výroku I napadeného usnesení (bod IV ústavní stížnosti), posoudil Ústavní soud stížnost jako směřující pouze proti danému výroku (přestože navržený výrok rozhodnutí toto omezení nemá).

5. Dříve než přistoupí Ústavní soud k meritornímu posouzení ústavní stížnosti, musí posoudit naplnění procesních předpokladů. Ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje ( ). V daném případě stěžovatelka měla možnost napadnout dané usnesení žalobou pro zmatečnost podle . Žádné mimořádné důvody odůvodňující přezkum bez vyčerpání opravných prostředků Ústavní soud neshledává, ostatně stěžovatelka je ani netvrdí [ ].

6. I kdyby byla ústavní stížnost přípustná, byla by opožděná. Napadené usnesení bylo doručeno stěžovatelce 1. 3. 2026. Ústavní stížnost byla podána dne 21. 6. 2026. Lhůta k podání ústavní stížnosti činí podle dva měsíce od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovatelce k ochraně jejího práva poskytuje.

7. Samotné rozhodnutí o nepřipuštění změny žaloby napadeno nebylo. Ostatně stěžovatelka sama upozorňuje na usnesení ze dne 8. 12. 2020

sp. zn.

vycházející ze stanoviska pléna ze dne 15. 11. 2016 sp. zn. (ST 43/83 SbNU 933). V něm jsou popsány možnosti obrany proti tomuto procesnímu rozhodnutí, mj. i napadením rozhodnutí ve věci samé.

8. Vzhledem k výše uvedenému Ústavní soud soudcem zpravodajem mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení odmítl ústavní stížnost jako návrh nepřípustný podle .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně 8. července 2026

Milan Hulmák v. r.

soudce zpravodaj