Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)29 A 22/2026 - 25.pdf
PDF · 0 B
No categories available
29 A 22/2026 - 25
2
pokračování 29 A 22/2026
U s n e s e n í
Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Kadaňovou, Ph.D. ve věci
žalobce: X. X., nar. X. X. X, státní příslušnost X.
bytem X.
proti
žalovanému: Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky
sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7
o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem spočívajícím ve vrácení žádosti žalobce o dočasnou ochranu ze dne 20. 5. 2026 jako nepřijatelné
takto:
Návrh na přiznání odkladného účinku žalobě se odmítá.
Odůvodnění:
Žalobce se žalobou podanou dne 25. 5. 2026 ke Krajskému soudu v Plzni a postoupenou dne 19. 6. 2026 Městskému soudu v Praze domáhá ochrany před nezákonným zásahem žalovaného, spočívajícím ve vrácení žádosti ze dne 20. 5. 2026 o dočasnou ochranu jako nepřijatelné, kdy žádost byla u žalovaného podána dle zákona č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění pozdějších předpisů. Žalobce má za to, že žalovaný měl žádost přijmout a vést o ní řádné správní řízení, jak mu ukládá judikatura správních soudů. Jelikož žalovaný takto nepostupoval, dopustil se vůči žalobci nezákonného zásahu. Žalobce požaduje, aby soud určil, že vrácení žádosti bylo nezákonné, a aby žalovanému zakázal pokračovat v porušování práv žalobce a přikázal mu obnovit stav před vrácením žádosti.
Společně se žalobou žalobce navrhuje přiznání odkladného účinku žalobě. Návrh odůvodňuje tím, že nepřiznáním odkladného účinku žalobě žalobci hrozí bezprostřední újma spočívající v potenciální ztrátě možnosti legálního pobytu a v nemožnosti legálně pracovat a zajistit si základní životní potřeby. Vrácení žádosti o dočasnou ochranu představuje nezákonný zásah žalovaného a zároveň přiznání odkladného účinku žalobě není v rozporu s důležitým veřejným zájmem, a naopak jeho nepřiznání by žalobci způsobilo nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám.
Žalovaný se k návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě do 24. 6. 2026 nevyjádřil.
O podaném návrhu soud uvážil takto.
Podle § 73 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Přiznáním odkladného účinku se pozastavují do skončení řízení před soudem účinky napadeného rozhodnutí (§ 73 odst. 3 s. ř. s.).
Z citovaného § 73 s. ř. s. gramatickým výkladem vyplývá, že možnost přiznání odkladného účinku soudem je vázána výlučně na žaloby proti rozhodnutím správních orgánů, tj. na žaloby, o nichž se vede řízení v režimu § 65 a násl. s. ř. s. (část třetí, hlava druhá – zvláštní ustanovení o řízení, díl první s. ř. s.).
Tomuto gramatickému výkladu plně koresponduje i výklad systematický, neboť institut odkladného účinku není (oproti institutu předběžného opatření) upraven v obecných ustanoveních s. ř. s. o řízení ve správním soudnictví (část třetí, hlava první – obecná ustanovení o řízení), nýbrž výlučně ve zvláštních ustanoveních pro řízení o žalobách proti rozhodnutím správních orgánů. Platí tedy, že zatímco institut předběžného opatření je principiálně využitelný pro všechny typy žalob a návrhů ve správním soudnictví, které jsou předvídány v § 4 s. ř. s., institut odkladného účinku nalézá zásadně uplatnění jen v rámci řízení o žalobách proti rozhodnutím správních orgánů, potažmo v řízení o kasační stížnosti proti rozhodnutím soudů o těchto žalobách za použití § 107 odst. 1 s. ř. s.
Uvedený závěr podporuje také skutečnost, že v právní úpravě § 82 a následujících s. ř. s., upravující řízení o ochraně před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu (část třetí, hlava druhá – zvláštní ustanovení o řízení, díl třetí s. ř. s.), není zmíněna možnost aplikace § 73 s. ř. s., a to ani přiměřeně.
Lze doplnit, že možností přiznat odkladný účinek v řízení ve věcech žalob na ochranu před nezákonným zásahem (a proti nečinnosti) se zabýval rozšířený senát NSS v usnesení ze dne 29. 3. 2016, č.j. 4 As 217/2015-182, č. 3415/2016 Sb. NSS. Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že návrh na přiznání odkladného účinku žalobě nemá oporu v právních předpisech a nelze jej shledat přípustným.
Ze všeho uvedeného vyplývá, že žalobcův návrh na přiznání odkladného účinku žalobě je nepřípustný. Vzhledem k tomu jej Městský soud v Praze podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. odmítl, aniž by se jím meritorně zabýval.
Závěrem soud uvádí, že odmítnutí návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě žádným způsobem nepředjímá rozhodnutí soudu ve věci samé.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není podle ust. § 104 odst. 3 písm. c) s. ř. s. kasační stížnost přípustná.
Praha 24. června 2026
JUDr. Hana Kadaňová, Ph.D., v. r.
samosoudkyně
Shodu s prvopisem potvrzuje X. X.