Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 1741/26

Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Kateřinou Ronovskou o ústavní stížnosti stěžovatele Lukáše Sentla, zastoupeného JUDr. Miroslavem Moltašem, LL.M., advokátem, sídlem Střední 933/10, Hustopeče, proti usnesení Krajského soudu v Brně - pobočky ve Zlíně č. j. -513 ze dne 7. 4. 2026, usnesení Okresního soudu v Uherském Hradišti č. j. -496 ze dne 18. 2. 2026 a rozsudku Okresního soudu v Uherském Hradišti č. j. -420 ze dne 16. 10. 2025, spojené s návrhem na odklad vykonatelnosti těchto rozhodnutí, za účasti Krajského soudu v Brně - pobočky ve Zlíně a Okresního soudu v Uherském Hradišti, jako účastníků řízení, a obchodní společnosti AMBIS vysoká škola, a.s., sídlem Lindnerova 575/1, Praha 8, jako vedlejší účastnice řízení, takto:

Ústavní stížnost a návrhy s ní spojené se odmítají.

Odůvodnění:

1. Stěžovatel se ústavní stížností domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí s tvrzením, že jimi byla porušena jeho základní práva podle , , a d a podle Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, jakož i k porušení práv garantovaných Dodatkového protokolu k Úmluvě. Svou ústavní stížnost stěžovatel spojil s návrhem na odklad napadených rozhodnutí a požádal, aby bylo vedlejšímu účastníkovi uložena povinnost nahradit stěžovateli náklady řízení před Ústavním soudem.

2. V ústavní stížnosti mimo jiné stěžovatel uvedl, že ve věci zároveň podal dovolání, o kterém nebylo dosud pravomocně rozhodnuto.

3. Stěžovatel namítá, že napadenými rozhodnutími došlo k řetězení závažných pochybení obecných soudů, které ve svém důsledku vedly k odepření spravedlnosti. Poukazuje na to, že okresní soud rozhodl v nepřítomnosti stěžovatele i jeho advokáta, přestože byli řádně omluveni. Má za to, že došlo i ke svévolnému opomenutí důkazního návrhu. Současně namítá, že napadené usnesení krajského soudu je výsledkem přepjatého formalismu a porušením principu proporcionality. Zdůrazňuje, že zmeškaná lhůta činila toliko pouhé dva dny, přičemž nevyhovění žádosti o prominutí žádosti o zmeškání lhůty má pro stěžovatele fatální následky.

4. V závěru shrnuje, že těmito svými rozhodnutími obecné soudy porušily stěžovatelova práva vyplývající z a y. Tvrdí, že obecné soudy svým postupem fakticky legitimizovaly a schválily závazek, který nevznikl na základě svobodné, vážné a určité vůle stěžovatele.

5. Dříve, než Ústavní soud může přistoupit k věcnému projednání ústavní stížnosti, musí posoudit, zda jsou splněny procesní podmínky stanovené .

6. Ústavní soud zjistil, že jedna z těchto podmínek není splněna. Stěžovatel dosud nevyčerpal všechny procesní prostředky k ochraně svých práv, a jeho stížnost je proto nepřípustná [ a ].

7. Pojmovým znakem ústavní stížnosti je její subsidiarita. Ústavní soud zasahuje na ochranu ústavně zaručených práv a svobod až tehdy, když ostatní orgány veřejné moci nemají k dispozici prostředky, kterými by mohly případný protiústavní stav napravit. Ochrana ústavnosti totiž není jen úkolem Ústavního soudu, ale i soudů obecných (y). Ústavní soud proto obecně není oprávněn zasahovat do řízení, která teprve probíhají a v nichž stěžovatel ještě nevyčerpal všechny možnosti, jak ochránit svá ústavně zaručená práva a svobody (viz k tomu stanovisko pléna sp. zn. ze dne 7. 2. 2023, body 23 až 25).

8. V nyní řešené věci se stěžovatel domáhá mj. přezkumu usnesení krajského soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení okresního soudu, že se zmeškání lhůty na straně stěžovatele k podání odvolání proti napadenému rozsudku téhož soudu nepromíjí. Jak přitom vyplývá z poučení uvedeného v napadeném usnesení krajského soudu, proti tomuto usnesení lze podat dovolání k Nejvyššímu soudu. Tohoto kroku stěžovatel, jak sám uvedl v ústavní stížnosti, využil.

9. Tato skutečnost je pro posouzení ústavní stížnosti podstatná. Pokud by totiž Ústavní soud přezkoumal napadená rozhodnutí již nyní, nerespektoval by tím subsidiaritu ústavní stížnosti k jiným procesním prostředkům k ochraně práva a nepřímo by tím předjímal výsledek dovolacího řízení. Nic z toho však Ústavnímu soudu nepřísluší (např. usnesení

sp. zn.

ze dne 20. 5. 2025, bod 11,

sp. zn.

ze dne 10. 12. 2024, bod 10, či

sp. zn.

ze dne 13. 5. 2024, bod 13).

10. Soudkyně zpravodajka proto odmítla ústavní stížnost jako nepřípustnou [ a ]. Stěžovatel dosud nevyčerpal všechny procesní prostředky k ochraně svých práv a zároveň nenastaly okolnosti, které by nepřípustnost ústavní stížnosti dokázaly prolomit ( a odst. 2 zákona). O návrhu na odklad vykonatelnosti samostatně nerozhodovala, neboť jde o akcesorický návrh, který sdílí osud ústavní stížnosti, o níž bylo navíc rozhodnuto bez zbytečného odkladu. Obdobný závěr přitom platí i o návrhu na přiznání náhrady nákladů řízení před Ústavním soudem, která taktéž sdílí osud ústavní stížnosti.

11. Ústavní soud dodává, že tímto rozhodnutím neodnímá stěžovateli jeho právo na přístup k Ústavnímu soudu. Stěžovateli nic nebrání podat po skončení řízení před obecnými soudy novou ústavní stížnost. Dvouměsíční lhůta k podání ústavní stížnosti začne běžet až po doručení konečného rozhodnutí v této věci - ať už jím bude rozhodnutí Nejvyššího soudu o jeho dovolání, nebo případně jiné rozhodnutí vydané v navazujícím řízení (usnesení

sp. zn.

ze dne 4. 6. 2025, bod 14,

sp. zn.

ze dne 11. 11. 2024, bod 7,

sp. zn.

ze dne 31. 7. 2024, bod 9,

sp. zn.

ze dne 12. 11. 2025, bod 13).

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 30. června 2026

Kateřina Ronovská v. r.

soudkyně zpravodajka