Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
21 C 52/2026-37
Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Babuškovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované
o 187 877,69 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 187 877,69 Kč a dále
- kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3 021,03 Kč,
- zákonného úroku z prodlení z částky 110 193,79 Kč od 2. 10. 2025 do zaplacení ve výši 11,5 %,
- úroku ve výši 11,5 % ročně z částky 105 080,19 Kč od 2. 10. 2025 do zaplacení,
- úroku ve výši 11,5 % ročně z částky 3 058,60 Kč od 2. 10. 2025 do zaplacení,
- kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 307,68 Kč,
- zákonného úroku z prodlení z částky 77 683,90 Kč od 2. 10. 2025 do zaplacení ve výši 12 %,
- úroku ve výši 10,9 % ročně z částky 74 442,80 Kč od 2. 10. 2025 do zaplacení a
- úroku ve výši 10,9 % ročně z částky 2 141,10 Kč od 2. 10. 2025 do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Žalobkyně je povinna zaplatit státu doplatek soudního poplatku ve výši 1 884 Kč na účet Okresního soudu v adresa do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 187 877,69 Kč a dále- kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3 021,03 Kč,- zákonného úroku z prodlení z částky 110 193,79 Kč od 2. 10. 2025 do zaplacení ve výši 11,5 %,- úroku ve výši 11,5 % ročně z částky 105 080,19 Kč od 2. 10. 2025 do zaplacení,- úroku ve výši 11,5 % ročně z částky 3 058,60 Kč od 2. 10. 2025 do zaplacení,- kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 307,68 Kč,- zákonného úroku z prodlení z částky 77 683,90 Kč od 2. 10. 2025 do zaplacení ve výši 12 %,- úroku ve výši 10,9 % ročně z částky 74 442,80 Kč od 2. 10. 2025 do zaplacení a- úroku ve výši 10,9 % ročně z částky 2 141,10 Kč od 2. 10. 2025 do zaplacení, se zamítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.III. Žalobkyně je povinna zaplatit státu doplatek soudního poplatku ve výši 1 884 Kč na účet Okresního soudu v , adresa, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdce, společnost právnická osoba., uzavřel se žalovanou dne 30. 8. 2016 smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 295.770 Kč vedený na úvěrovém účtu č. č. účtu, a dne 12. 7. 2017 další smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 150.000 Kč vedený na úvěrovém účtu č. č. účtu. Součástí obou smluv byly všeobecné obchodní podmínky právnická osoba. U prvního úvěru byly finanční prostředky převážně použity ke konsolidaci dřívějších závazků žalované vůči společnosti právnická osoba. a právnická osoba., přičemž zbývající část prostředků byla převedena na účet žalované. Druhý úvěr byl žalované vyplacen převodem na její účet č. č. účtu. Žalovaná se zavázala oba úvěry splácet v pravidelných měsíčních splátkách spolu se sjednanými úroky a poplatky.
2. Žalobkyně dále tvrdila, že právní předchůdce před uzavřením obou úvěrových smluv posoudil úvěruschopnost žalované v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru, a to na základě údajů poskytnutých žalovanou o jejích příjmových, majetkových, pracovních a osobních poměrech. Po vyhodnocení těchto informací dospěl k závěru, že žalovaná je schopna úvěry splácet. U druhého úvěru žalobkyně tvrdila též prověření prostřednictvím výpisů z běžného účtu žalované.
3. K prvnímu úvěru žalobkyně tvrdila, že žalovaná na splátkách a poplatcích uhradila celkem 466.123,58 Kč, a k druhému úvěru částku 180.528 Kč. Přesto podle tvrzení žalobkyně žalovaná přestala své smluvní povinnosti plnit řádně a včas, ačkoliv byla opakovaně písemně vyzývána k nápravě. V důsledku porušování splátkového kalendáře právní předchůdce žalobkyně oba úvěry zesplatnil, a to první úvěr ke dni 2. 7. 2025 a druhý úvěr ke dni 28. 6. 2025. Žalovaná byla o zesplatnění vyrozuměna písemnými výzvami obsahujícími zároveň požadavek na úhradu celého dluhu včetně příslušenství, avšak dlužné částky neuhradila.
4. Pohledávky z obou úvěrových smluv byly následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 17. 9. 2025 s účinností od 1. 10. 2025 postoupeny žalobkyni, přičemž žalovaná byla o postoupení vyrozuměna. Ke dni postoupení činila pohledávka z prvního úvěru celkem 113.214,82 Kč a sestávala z neuhrazené jistiny úvěru ve výši 105.080,19 Kč, úroků z úvěru ve výši 3.058,60 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 3.021,03 Kč a poplatků ve výši 2.055 Kč. Pohledávka z druhého úvěru činila celkem 79.991,58 Kč a sestávala z neuhrazené jistiny úvěru ve výši 74.442,80 Kč, úroků z úvěru ve výši 2.141,10 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2.307,68 Kč a poplatků ve výši 1.100 Kč. Žalobkyně tvrdila, že po postoupení pohledávek žalovaná neuhradila ničeho.
5. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
6. Ze smlouvy o úvěru soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně, právnická osoba., uzavřel se žalovanou dne 30. 8. 2016 smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalované poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 295.770 Kč vedený na úvěrovém účtu č. č. účtu. Část úvěru ve výši 284 643 Kč byla použita na konsolidaci dluhů, a to čerpaného prostřednictvím kreditní karty u právnická osoba (102 900 Kč), a dále závazku u právnická osoba. (181 743 Kč), přičemž zbývající prostředky byly převedeny na účet žalované č. č. účtu. Žalovaná se zavázala úvěr splácet ve 108 měsíčních splátkách po 4.709 Kč splatných vždy k 20. dni v měsíci, počínaje dnem 20. 10. 2016.
7. Ze smlouvy o úvěru ze dne 12. 7. 2017 soud zjistil, že mezi právnická osoba a žalovanou byla uzavřena smlouva na jejímž základě byl žalované poskytnut další spotřebitelský úvěr ve výši 150.000 Kč vedený na úvěrovém účtu č. č. účtu. Ze smlouvy o úvěru ze dne 12. 7. 2017 a z výpisu z úvěrového účtu soud zjistil, že částka 150.000 Kč byla dne 12. 7. 2017 převedena na účet žalované č. č. účtu. Žalovaná se zavázala tento úvěr splácet ve 109 měsíčních splátkách po 2.202 Kč splatných vždy k 15. dni v měsíci, počínaje dnem 15. 8. 2017. Součástí obou smluv byly všeobecné obchodní podmínky právnická osoba.
8. Z listiny označené jako posouzení úvěruschopnosti klienta soud zjistil, že ve vztahu k úvěrové smlouvě ze dne 30. 8. 2016 soud zjistil, že banka při hodnocení schopnosti žalované splácet úvěr vycházela z údajů získaných při zpracování žádosti o úvěrový produkt, zejména z údajů o výši příjmů žalované 9 695 Kč a výdajů 0 Kč. Na základě těchto údajů banka dospěla k závěru, že žalovaná je schopna sjednaný úvěr splácet. Současně soud zjistil, že banka před uzavřením této smlouvy evidovala účel úvěru spočívající převážně v konsolidaci předchozích závazků žalované.
9. Ve vztahu k úvěrové smlouvě ze dne 12. 7. 2017 soud zjistil, že žádost byla poskytnuta přes bankomat v rámci tzv. kreditní linky. Linka byla napočtena na základě příjmu z na účtu žalované u banky, příjem byl stanoven na 20 393 Kč. Po vyhodnocení údajů banka dospěla k závěru, že žalovaná je schopna úvěr ve sjednaných splátkách splácet.
10. Z obratové historie úvěrových účtů a tvrzení žalobkyně soud zjistil, že žalovaná na první úvěr postupně hradila splátky jistiny, úroků a poplatků v období od srpna 2016 do května 2025, přičemž celková výše plateb činila 466.123,58 Kč. Na druhý úvěr žalovaná hradila splátky v období od srpna 2017 do května 2025 v celkové výši 180.528 Kč.
11. Z posledních výzev k úhradě ze dne 31. 5. 2025 a 27. 5. 2025 a z oznámení o okamžité splatnosti ze dne 2. 7. 2025 a 28. 6. 2025 soud zjistil, že žalovaná přestala úvěry řádně splácet, v důsledku čehož právní předchůdce žalobkyně oba úvěry zesplatnil, první ke dni 2. 7. 2025 a druhý ke dni 28. 6. 2025, a vyzval žalovanou k úhradě celého dluhu.
12. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 17. 9. 2025, seznamu postoupených pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky ze dne 22. 10. 2025 soud zjistil, že pohledávky z obou úvěrových smluv byly s účinností od 1. 10. 2025 postoupeny žalobkyni Jméno žalobkyně., přičemž žalovaná byla o postoupení vyrozuměna.
13. Z předžalobní upomínky ze dne 25. 11. 2025 a podacího lístku soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení dlužných částek z obou úvěrových smluv v dodatečné lhůtě před podáním žaloby.
14. V projednávané věci soud dospěl k závěru, že mezi předchůdcem žalobkyně a žalovanou byly uzavřeny smlouvy o úvěru ve smyslu § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle kterého se úvěrující zavazuje poskytnout úvěrovanému na jeho žádost peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit úroky.
15. Současně se jednalo o smlouvy o spotřebitelském úvěru podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, podle kterého je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
16. Předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek; oznámení o postoupení bylo žalované doručeno nejpozději spolu s touto žalobou (§ 1879 o. z.), a žalobkyně tak byla aktivně legitimována k uplatnění nároku.
17. Soud se z úřední povinnosti zabýval rovněž tím, zda poskytovatel úvěru před uzavřením smlouvy řádně posoudil úvěruschopnost žalované podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele soud přezkoumává i tehdy, bylli úvěr po určitou dobu splácen (rozsudek Soudního dvora EU ze dne 11. 1. 2024, C755/22, Nárokuj).
18. Z provedeného dokazování vyplynulo, že banka vycházela z údajů a podkladů poskytnutých žalovanou a vyhodnocením pohybů na účtu žalované. Žalobkyně však nijak neprokázala, zda příjmy a výdaje byly skutečně ověřeny. Soud proto dospěl k závěru, že a úvěruschopnost žalované nebyla posouzena důkladně, a úvěr byl poskytnut i přes existenci důvodných pochybností o schopnosti žalované úvěr splácet.
19. Ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je smlouva neplatná, pokud poskytovatel poskytl spotřebiteli úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou. Ve znění účinném od 29. 5. 2022 soud k neplatnosti přihlíží i bez návrhu. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že žalovaná poskytnutou jistinu u obou úvěrů již splatila. Žalobkyni tak nárok na vrácení bezdůvodného obohacení nevznikl a žaloba byla zamítnuta v celém rozsahu.
20. Žalobkyně uhradila za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu soudní poplatek ve výši 7 516 Kč. Jelikož však soud v projednávané věci elektronický platební rozkaz nevydal, činí poplatková povinnost žalobkyně podle položky 2 bodu 2 ve spojení s položkou 1 bodu 1 Sazebníku soudních poplatků (příloha k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) částku 9 400 Kč.
21. Soud proto uložil žalobkyni podle § 4 odst. 1 písm. j) zákona o soudních poplatcích povinnost doplatit soudní poplatek ve výši 1 884 Kč.
22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků náhradu nepřiznal, neboť procesně úspěšnější žalované žádné náklady řízení nevznikly. Procesní úspěch soud posuzoval včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku (srov. rozhodnutí NS sp. zn. 32 Cdo 1492/2017).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.