Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
21 C 39/2026-49
Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Babuškovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované
o 33 894 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
A pro případ prodlení se zaplacením této částky pak i s úrokem z prodlení jdoucím z této dlužné částky nebo její nesplacené části ode dne následujícího po její splatnosti až do zaplacení, a to ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení s úhradou částky, zvýšené o osm procentních bodů.
II. Žaloba se zamítá v části, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení
- částky 28 894 Kč,
- kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 963,41 Kč,
- kapitalizovaného úroku ve výši 495,52 Kč,
- úroku ve výši 8 % ročně z částky 6 039,42 Kč od 21. 2. 2025 do zaplacení a
- zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 1 304,32 Kč od 21. 2. 2025 do zaplacení,
- zákonného úroku z prodlení z částky 5 000 Kč od 21. 2. 2025 do splatnosti částky uložené žalované zaplatit žalobkyni v odstavci I. výroku tohoto rozsudku,
- kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 378,31 Kč,
- kapitalizovaného úroku ve výši 718,32 Kč,
- úroku ve výši 8 % ročně z částky 6 599,78 Kč od 21. 2. 2025 do zaplacení a
- zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 6 754,63 Kč od 21. 2. 2025 do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit státu doplatek soudního poplatku ve výši 355 Kč na účet Okresního soudu v adresa do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.A pro případ prodlení se zaplacením této částky pak i s úrokem z prodlení jdoucím z této dlužné částky nebo její nesplacené části ode dne následujícího po její splatnosti až do zaplacení, a to ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení s úhradou částky, zvýšené o osm procentních bodů.II. Žaloba se zamítá v části, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení- částky 28 894 Kč,- kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 963,41 Kč,- kapitalizovaného úroku ve výši 495,52 Kč,- úroku ve výši 8 % ročně z částky 6 039,42 Kč od 21. 2. 2025 do zaplacení a- zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 1 304,32 Kč od 21. 2. 2025 do zaplacení,- zákonného úroku z prodlení z částky 5 000 Kč od 21. 2. 2025 do splatnosti částky uložené žalované zaplatit žalobkyni v odstavci I. výroku tohoto rozsudku,- kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 378,31 Kč,- kapitalizovaného úroku ve výši 718,32 Kč,- úroku ve výši 8 % ročně z částky 6 599,78 Kč od 21. 2. 2025 do zaplacení a- zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 6 754,63 Kč od 21. 2. 2025 do zaplacení.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.IV. Žalobkyně je povinna zaplatit státu doplatek soudního poplatku ve výši 355 Kč na účet Okresního soudu v , adresa, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalované zaplacení částky 33 894 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalovanou a jejím právním předchůdcem, společností právnická osoba., byly uzavřeny dvě smlouvy o spotřebitelském úvěru, z nichž žalobkyní uplatněné pohledávky vznikly.
2. K prvnímu nároku žalobkyně uvedla, že dne 29. 5. 2023 byla mezi žalovanou a společností právnická osoba., uzavřena smlouva o úvěru č. 0441187, jejíž nedílnou součástí byl předpis splátek. Na jejím základě byly žalované v hotovosti poskytnuty peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč, jejichž převzetí žalovaná potvrdila podpisem smlouvy. Žalovaná se zavázala uhradit za dobu trvání úvěru pevně sjednaný úrok ve výši 355 Kč a dále paušální úhrady za služby související s poskytnutím úvěru, konkrétně úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu a úhradu za možnost hradit splátky v hotovosti v místě bydliště. Celková dlužná částka ve výši 13 006 Kč měla být uhrazena ve čtrnácti měsíčních splátkách po 929 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná dne 29. 7. 2024. Žalovaná však splátky nehradila řádně a včas a poslední platbu provedla dne 2. 10. 2023 ve výši 500 Kč. V důsledku prodlení se tak stala splatnou celá dosud neuhrazená část dluhu, která podle žalobkyně ke dni zesplatnění činila částky odpovídající neuhrazené jistině, poměrné části úroku a poměrným částem sjednaných úhrad za služby. Žalobkyně dále tvrdila, že neuhrazená jistina se od 30. 7. 2024 dále úročí smluvním úrokem ve výši 8 % ročně a že žalované vznikla povinnost hradit rovněž zákonný úrok z prodlení a smluvní pokutu sjednanou ve smlouvě.
3. Ke druhému nároku žalobkyně tvrdila, že dne 4. 11. 2022 byla mezi žalovanou a stejným právním předchůdcem uzavřena smlouva o úvěru č. 0414984, jejíž součástí byl rovněž předpis splátek. Na jejím základě byly žalované v hotovosti poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit pevně sjednaný úrok ve výši 761 Kč a paušální úhrady za služby související s poskytnutím úvěru, a celkovou dlužnou částku ve výši 27 888 Kč uhradit ve čtrnácti měsíčních splátkách po 1 992 Kč, s poslední splátkou splatnou dne 4. 1. 2024. Žalovaná podle žalobkyně své splátkové povinnosti neplnila řádně a včas, přičemž po určitém období splácení přestala splátky hradit úplně, a v důsledku prodlení se tak stal splatným celý zbytek dluhu. Žalobkyně tvrdila, že ke dni zesplatnění činil dluh částky odpovídající neuhrazené jistině, poměrné části úroku a poměrným částem sjednaných úhrad za služby, a že neuhrazená jistina se od 5. 1. 2024 dále úročí smluvním úrokem ve výši 8 % ročně. Současně žalobkyně uplatnila nárok na zákonný úrok z prodlení a na smluvní pokutu sjednanou ve smlouvě.
4. U obou pohledávek žalobkyně dále tvrdila, že pohledávky byly na ni postoupeny smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 3. 2025 s účinností ke dni 25. 3. 2025, že postoupení bylo žalované oznámeno a že z tohoto důvodu je žalobkyně aktivně legitimována k jejich uplatnění. Žalobkyně rovněž uvedla, že ani po postoupení pohledávek žalovaná ničeho neuhradila, a proto se žalobkyně domáhá zaplacení dlužných částek, vyčíslených úroků, smluvních pokut, dalších úroků do zaplacení a náhrady nákladů řízení.
5. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
6. Ze žádosti o úvěr ze dne 29. 5. 2023 soud zjistil, že žalovaná žádala o poskytnutí úvěru ve výši 7.000 Kč, uvedla, že je od 1. 4. 2023 zaměstnána u společnosti právnická osoba., s měsíčním příjmem ve výši 15.304 Kč a měsíčními výdaji ve výši 9.352 Kč. Z listin y dále soud zjistil, že použitelný měsíční příjem žalované byl věřitelem vyhodnocen částkou 5.952 Kč, že žalovaná uvedla, že je svobodná, bez vyživovací povinnosti a bydlí u rodičů, a že správnost a úplnost uvedených údajů potvrdila svým podpisem.
7. Z pracovní smlouvy a výplatních pásek předložených k úvěru č. 0441187 soud zjistil, že žalovaná byla v době uzavření úvěrové smlouvy zaměstnána u společnosti právnická osoba., a že právní předchůdce žalobce měl k dispozici podklady dokládající pracovní poměr žalované a výši jejích příjmů.
8. Z výpisů z bankovního účtu žalované soud zjistil, že právní předchůdce žalobce disponoval podklady umožňujícími posoudit pravidelné výdaje a finanční zatížení žalované.
9. Ze žádosti o úvěr ze dne 4. 11. 2022 soud zjistil, že žalovaná žádala o poskytnutí úvěru ve výši 15.000 Kč, uvedla zaměstnání u společnosti právnická osoba od 1. 4. 2022, měsíční příjem ve výši 13.223 Kč a měsíční výdaje ve výši 9.770 Kč. Z této listin y soud dále zjistil, že použitelný měsíční příjem žalované byl věřitelem vyčíslen částkou 3.453 Kč, že žalovaná uvedla, že je svobodná, bez vyživovací povinnosti a bydlí u rodičů, a že pravdivost údajů stvrdila svým podpisem.
10. Z pracovní smlouvy a výplatních pásek vztahujících se k úvěru č. 0414984 soud zjistil, že žalovaná byla v době uzavření smlouvy zaměstnána u společnosti právnická osoba a že právní předchůdce žalobce měl k dispozici podklady osvědčující pracovní poměr žalované a výši jejích příjmů.
11. Ze smlouvy o úvěru č. 0441187 soud zjistil, že mezi žalovanou a společností právnická osoba. byla dne 29. 5. 2023 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru na částku 7.000 Kč se splatností ve 14 měsíčních splátkách po 929 Kč. Ze smlouvy soud dále zjistil, že žalovaná podpisem smlouvy potvrdila převzetí částky 7.000 Kč v hotovosti.
12. Ze smlouvy o úvěru č. 0414984 soud zjistil, že mezi žalovanou a společností právnická osoba. byla dne 4. 11. 2022 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru na částku 15.000 Kč se splatností ve 14 měsíčních splátkách po 1.992 Kč. Z této listin y soud dále zjistil, že žalovaná podpisem smlouvy potvrdila převzetí částky 15.000 Kč v hotovosti.
13. Z transakční historie ke smlouvě č. 0414984 soud zjistil, že žalovaná na tento úvěr uhradila celkem částku 16.000 Kč, a to prostřednictvím jednotlivých plateb realizovaných v období od 5. 11. 2022 do 2. 10. 2023.
14. Z transakční historie ke smlouvě č. 0441187 soud zjistil, že žalovaná po uzavření smlouvy uhradila na úvěr celkem částku 2.000 Kč.
15. Z oznámení o postoupení pohledávky a smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že pohledávky ze smluv o úvěru č. 0441187 a č. 0414984 byly společností právnická osoba. postoupeny žalobkyni s účinností ke dni 25. 3. 2025.
16. Z předžalobních upomínek ze dne 20. 10. 2025 a podacích lístků soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení dlužných částkek v dodatečné lhůtě před podáním žaloby.
17. Po zhodnocení provedených důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná.
18. V projednávané věci soud dospěl k závěru, že mezi předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla v obou případech uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle kterého se úvěrující zavazuje poskytnout úvěrovanému na jeho žádost peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit úroky. Současně se jednalo vždy o smlouvu o spotřebitelském úvěru podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, podle kterého je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
19. Předchůdce žalobkyně postoupil pohledávky z obou smluv žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek; oznámení o postoupení bylo žalované doručeno nejpozději spolu s touto žalobou (§ 1879 o. z.), a žalobkyně tak byla aktivně legitimována k uplatnění nároku.
20. Soud se z úřední povinnosti zabýval rovněž tím, zda poskytovatel úvěru před uzavřením smlouvy řádně posoudil úvěruschopnost žalované podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele soud přezkoumává i tehdy, bylli úvěr po určitou dobu splácen (rozsudek Soudního dvora EU ze dne 11. 1. 2024, C755/22, Nárokuj).
21. Žalobkyně však dle soudu neprokázala, že by právní předchůdce žalobkyně posoudil úvěruschopnost žalované s odbornou péčí, zejména pokud jde o skutečné a pravidelné výdaje žalované. Z předložených listin plyne pouze to, že žalovaná v žádostech o úvěr uvedla souhrnné částky svých měsíčních výdajů, aniž by bylo doloženo, z jakých konkrétních položek tyto výdaje sestávaly a jakým způsobem byly věřitelem ověřeny.
22. Ačkoliv žalobkyně tvrdí, že výdaje byly posuzovány z výpisů z bankovního účtu, netvrdí již konkrétně, jaké pravidelné závazky žalované byly zjištěny, zda byly zohledněny běžné životní náklady, případné další úvěrové zatížení, náklady na domácnost či jiné pravidelné platby. Z listin rovněž nevyplývá žádný konkrétní výpočet životního minima či disponibilního zůstatku po odečtení reálných nákladů.
23. Věřitel tak podle názoru soudu vycházel převážně z údajů tvrzených samotnou žalovanou, aniž by bylo dostatečně prokázáno jejich samostatné a důsledné ověření. Samotné předložení pracovních smluv a výplatních pásek vypovídá toliko o příjmové stránce žalované, nikoliv však o úplném a odpovídajícím posouzení její celkové finanční situace a schopnosti dlouhodobě splácet sjednané závazky.
24. Soud proto dospěl k závěru, že a úvěruschopnost žalované nebyla posouzena důkladně, a úvěr byl poskytnut i přes existenci důvodných pochybností o schopnosti žalované úvěr splácet. Při odborné péči poskytovatele by úvěr žalované poskytnut být neměl.
25. Ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je smlouva neplatná, pokud poskytovatel poskytl spotřebiteli úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou. Ve znění účinném od 29. 5. 2022 soud k neplatnosti přihlíží i bez návrhu.
26. Nejvyšší soud v souvislosti s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru judikoval, že poskytnutím úvěru bez řádného posouzení úvěruschopnosti vzniká poskytovateli nárok pouze na vrácení nesplacené jistiny bez smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnosti odpovídající možnostem spotřebitele; zákonný úrok z prodlení vzniká až s prodlením spotřebitele s vrácením této části jistiny (rozsudek NS ze dne 23. 7. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ).
27. Tento výklad je podporován i důvodovou zprávou k § 87 zákona o spotřebitelském úvěru a dále rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 24. 10. 2023, č. j. 23 Cdo 101/2023 , který zdůraznil, že spotřebitel musí mít možnost vracet jistinu v čase odpovídajícím jeho možnostem a při splácení dle těchto možností se nemůže dostat do prodlení.
28. Jestliže je smlouva absolutně neplatná, neexistuje ujednaná doba splatnosti, a postup podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je ve vztahu k § 1958 odst. 2 o. z. speciální. Spotřebitel je proto povinen vrátit poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, nikoli ihned.
29. Ve smyslu § 87 odst. 2 téhož zákona určí soud na návrh některé ze stran dobu přiměřenou možnostem spotřebitele, pokud mezi stranami vznikne spor o to, jaká tato doba je.
30. Podle § 153 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci.
31. Podle 153 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. soud může překročit návrhy účastníků a přisoudit něco jiného nebo více, než čeho se domáhali, jestliže z právního předpisu vyplývá určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky.
32. Vzhledem k tomu, že se žalovaná ve věci nevyjádřila, ani možnostem dluh splnit, uložil soud žalované povinnost zaplatit žalobkyni dosud nevrácenou jistinu 5 000 Kč (vyplaceno celkem 7 000 Kč a vráceno 2 000 Kč; a dále vyplaceno 15 000 Kč a vráceno 16 000 Kč) ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
33. Žalobkyně se domáhala i práva (nároku) na zákonné úroky z prodlení.
34. Úrok z prodlení je příslušenstvím pohledávky (§ 513 o. z.). Povinnost platit úroky z prodlení je založena zákonem. Zákonné předpoklady pro vznik nároku na zákonný úrok z prodlení vymezuje § 1970 o. z. tak, že se a) musí jednat o peněžitý dluh, b) dlužník je v prodlení, c) dlužník je za své prodlení odpovědný, d) věřitel řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti. Právo na úroky z prodlení tedy náleží i v případě, že tento nárok není ve smlouvě zakotven, což vyplývá z podstaty zákonného úroku z prodlení. Nárok na zákonný úrok z prodlení tak náleží i v případě prodlení se zaplacením (vrácením) plnění (peněžité částky) z neplatné smlouvy.
35. Protože v dané věci shledal soud smlouvu absolutně neplatnou, jak uvedeno výše, zamítl také z části nárok žalobkyně na zákonný úrok z prodlení, a to za dobu „dřívější“, tj. před soudem nově určené splatnosti (času plnění).
36. Nepřiznání nároku na zaplacení úroků z prodlení, které byly uplatněny od prodlení až „do zaplacení“, by v daném případě bylo v neprospěch jak věřitele (žalobkyně), tak dlužníka (žalované). Věřitel by tak byl nucen podávat samostatnou žalobu jen pro získání exekučního titulu pro příslušenství pohledávky (zákonný úrok z prodlení), což by vedlo ke vzniku dalších nákladů obou stran.
37. Podle § 154 odst. 2 zákona č. 99/1964 Sb. , občanský soudní řád , (dále jen „o. s. ř. “), jde-li o opětující se dávky, lze uložit povinnost i k plnění dávek, které se stanou splatnými teprve v budoucnu.
38. Podle právní věty stanoviska Nejvyššího soudu ze dne 19. 4. 2006 čj. Cpjn 202/2005 úroky z prodlení, které se stanou splatnými teprve v budoucnu po vyhlášení (vydání) soudního rozhodnutí, jsou svou povahou opětující se dávkou ve smyslu ustanovení § 154 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř.
39. Soud v dané věci potvrdil žalobkyni nárok na vrácení dosud nesplacené jistiny a v souladu s § 87 zákona o spotřebitelském úvěru určil lhůtu, do kdy je žalovaná povinna tuto dlužnou částku žalobkyni zaplatit. Proto soud přiznal žalobkyni také nárok na zákonné úroky z prodlení, které se stanou splatnými teprve v budoucnu po právní moci soudního rozhodnutí, respektive po uplynutí stanové lhůty, až do zaplacení.
40. Žalobkyni tak soud přiznal nárok na úroky z prodlení (i) pokud žalovaná nezaplatí dlužnou částku (splátku) řádně a včas, tedy ocitne-li se v prodlení, (ii) pouze za dobu prodlení ode dne následujícího po splatnosti dlužné částky stanovené tímto rozsudkem až do zaplacení (iii) a jen ve výši odpovídající zákonnému úroku z prodlení podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve smyslu stanoviska Nejvyššího soudu ze dne 19. 4. 2006 sp. zn. Cpjn 202/2005 .
41. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba zamítnuta.
42. Žalobkyně uhradila za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu soudní poplatek ve výši 1 340 Kč. Jelikož však soud v projednávané věci elektronický platební rozkaz nevydal, činí poplatková povinnost žalobkyně podle položky 2 bodu 2 ve spojení s položkou 1 bodu 1 Sazebníku soudních poplatků (příloha k zákonu č. 549/1991 Sb. , o soudních poplatcích) částku 1 700 Kč.
43. Soud proto uložil žalobkyni podle § 4 odst. 1 písm. j) zákona o soudních poplatcích povinnost doplatit soudní poplatek ve výši 355 Kč.
44. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků náhradu nepřiznal, neboť procesně úspěšnější žalované žádné náklady řízení nevznikly. Procesní úspěch soud posuzoval včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku (srov. rozhodnutí NS sp. zn. 32 Cdo 1492/2017 ).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.