Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 150/2025-15

Potvrdené rozhodnutím 11 Co 267/2025-35
„Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Emilie Štěpánkové a soudců JUDr. Věry Oravcové, Ph.D. a Mgr. Ivana Šindlera ve věci zůstavitelky: [[Jméno zůstavitelky]], narozená [[rodné přijmení]] [[Datum narození zůstavitelky]] naposledy bytem [[Adresa zůstavitelky]] [[datum]] za účasti: [[Jméno zemřelé]], narozená [[rodné přijmení]] [[Datum narození zemřelé]] bytem [[Adresa zemřelé]], narozený [[rodné přijmení]] [[datum]] bytem [[Adresa zemřelé]] [[jméno FO]] [[Adresa zemřelé]], narozená [[rodné přijmení]] [[datum]] bytem [[adresa]] [[Jméno zůstavitelky]], narozená [[rodné přijmení]] [[datum]] bytem [[Adresa zemřelé]] o obnovu pozůstalostního řízení k odvolání [[Jméno zemřelé]] proti usnesení Okresního soudu v Klatovech ze dne 13. 8. 2025, č. j. 9 C 150/2025-15 takto: Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení."

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Leitgebovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně

proti

žalovaným: 1. Jméno žalované A, narozený Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A

2. Jméno žalované B, narozená Datum narození žalované B bytem Adresa žalované B

3. Jméno žalované C, narozená Datum narození žalované C bytem Adresa žalované C

o povolení obnovy řízení ve věci

takto:

I. Žaloba na obnovu řízení vedeného u tohoto soudu pod sp. zn. se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba na obnovu řízení vedeného u tohoto soudu pod sp. zn. se zamítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Usnesením zdejšího soudu ze dne datum, č. j. -57, které nabylo právní moci dne 25. 5. 2022, bylo notářem pověřeným soudem k provedení úkonů v řízení o pozůstalosti po Jméno žalované C, narozené datum, zemřelé datum, posledně bytem adresa, jako soudním komisařem rozhodnuto, že se určuje ve smyslu ustanovení § 180 z. ř. s. obvyklá cena majetku a jiných aktiv pozůstalosti, výše dluhů a dalších pasiv pozůstalosti a čistá hodnota pozůstalosti, dále že se určuje ve smyslu ustanovení § 1670 a § 1690 o. z. a § 185 odst. 1 písm. a) z. ř. s., že veškerý majetek dědictví zdědil závětní dědic, pozůstalý syn Jméno žalované A (žalovaný 1), a rovněž se schvaluje ve smyslu ustanovení § 185 odst. 3 z. ř. s. dohoda o vypořádání povinného dílu pro nepominutelného dědice, podle níž žalovaný 1) vyplatí na povinný díl pozůstalým dcerám jméno FO a Jméno žalované C (žalované 2) a 3) určenou částku.

Žalobkyně se nyní žalobou ze dne datum (která byla soudu doručena osobně téhož dne) domáhala obnovy řízení, neboť vzešly najevo nové skutečnosti, které nebyly a nemohly být bez její viny v původním řízení uplatněny, a které jsou způsobilé přivodit jiné rozhodnutí ve věci. V dědickém řízení po zemřelé Jméno žalované C byla jako pořízení pro případ smrti předložena závěť datovaná dnem datum, kterou měl sepsat Jméno žalované A. Na základě této závěti bylo rozhodováno o dědickém právu, přičemž žalobkyně při vědomí této závěti přistoupila ke svým procesním úkonům jinak, než by činila v případě její absence nebo neplatnosti. Teprve dodatečně získala žalobkyně novou skutečnost, tedy že údajná závěť není pravá, což bylo konstatováno ve výrokové části rozsudku Krajského soudu v Anonymizováno ze dne datum, sp. zn. Anonymizováno. Uvedená závěť tedy nemůže být považována za pravý projev vůle zůstavitelky a nemůže být základem pro rozhodování o pozůstalosti. Tato nová skutečnost byla žalobkyní zjištěna až po skončení řízení, a to prostřednictvím trestního rozsudku. Pokud by byla žalobkyni tato skutečnost známa již v době řízení o dědictví, řízení by probíhalo jinak a žalobkyni by jako zákonné dědičce mohlo svědčit dědické právo v širším rozsahu.

Soud dospěl k závěru, že žaloba je podána opožděně. Lhůta k jejímu podání je 3 měsíce ode dne, kdy se navrhující účastník dozvěděl o důvodu obnovy, nebo od té doby, kdy jej mohl uplatnit; běh této lhůty však neskončí před uplynutím tří měsíců od právní moci napadeného rozhodnutí ( , dále jen ). Po třech letech od právní moci napadeného rozhodnutí může být žaloba na obnovu řízení podána jen tehdy, jestliže trestní rozsudek nebo rozhodnutí o přestupku nebo jiném správním deliktu, na jejichž podkladě bylo v občanském soudním řízení přiznáno práva, byly později podle příslušných právních předpisů zrušeny ( ). Jestliže tedy usnesení ve věci, které se žaloba na obnovu týká, nabyl oprávní moci dne datum, a žaloba na obnovu řízení byla podána osobně dne datum, je podána zjevně po objektivní tříleté lhůtě vyplývající z ustanovení , přičemž v nyní posuzovaném případě nebyly splněny výše citované podmínky pro prolomení této obecně stanovené objektivní tříleté lhůty k podání žaloby na obnovu řízení.

Nadto soud rovněž dovodil, že žalobkyně nebyla k podání žaloby na povolení obnovy řízení v daném případě aktivně legitimována a nebyla k ní tedy oprávněna, a to s ohledem na skutečnost, že nebyla účastníkem řízení o pozůstalosti vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. . V řízení pozůstalosti je za takovou osobu považován pouze ten, kdo účastníkem řízení, o jehož obnovu jde, skutečně byl (tzn. s kým se v původním řízení jako s účastníkem řízení jednalo) a nikoli ten, kdo sice účastníkem řízení být měl či mohl být, resp. je nerozhodné, z jakého důvodu se řízení nezúčastnil, ale v původním řízení s ním jednáno nebylo (srov. například právní názor vyjádřený v rozsudku býv. Nejvyššího soudu ČSR ze dne 30. 3. 1984, sp. zn. , uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 19, ročník 1986; usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 10. 2003, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 43, ročník 2004; usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 5. 2004, sp. zn. , nebo v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 11. 2010, sp. zn. , publikované v časopise Soudní judikatura pod č. 15, ročník 2012, příp. rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 7. 12. 2022, sp. zn. -81). Taková osoba se totiž může domáhat svých práv v občanskoprávním řízení a není výsledkem řízení o dědictví vázána (§ 189 odst. 2 z. ř. s.) [srov. Šešina, M., Muzikář, L., Dobiáš, P. Dědické právo. Kompletní pohled na dědění z hlediska hmotněprávního, procesního a mezinárodního. Praktická příručka. 2. aktualizované vydání. Praha: Leges , 2022, s. 780]. Na všechny takové situace pamatuje § 189 odst. 2 z. ř. s., když stanoví, že tomu, kdo nebyl účastníkem jako dědic v době vydání rozhodnutí o pozůstalosti, nebrání právní moc rozhodnutí o pozůstalosti v tom, aby se svého práva k pozůstalosti domáhal žalobou. Ochrana se uplatňuje mimo řízení o pozůstalosti. Nedojde-li k dobrovolnému uspokojení nároků oprávněného dědice, může se domáhat vydání dědictví žalobou ve sporném řízení (§ 189 odst. 2 z. ř. s.), nikoli tedy opravnými prostředky.

V nyní posuzovaném případě soud z obsahu spisu vedeného pod sp. zn. ověřil, že žalobkyně nebyla účastníkem předmětného řízení o pozůstalosti a jako s účastníkem řízení s ní nebylo jednáno, neboť žalobkyně v průběhu jednání dne datum prohlásila, že se svého práva na výplatu povinného dílu vzdává a nadále přestává být účastnicí dědického řízení. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nebyla účastníkem dědického řízení, jež žádá obnovit, nesvědčila jí s ohledem na vše výše uvedené aktivní legitimace k podání žaloby na povolení obnovy řízení a nebylo k jejímu podání oprávněna.

Soud proto žalobu na obnovu řízení zamítl bez nařízení jednání ( a ), aniž se zabýval otázkou, zda žalobkyní uplatněné skutečnosti představují důvod pro povolení obnovy řízení podle

Výrok o nákladech řízení je odůvodněn tím, že žalovaní sice měli úspěch ve věci, avšak žádné náklady jim nevznikly (, ).

Poučení:

Proti tomuto usnesení lze podat Okresního soudu v Klatovech odvolání ke Krajskému soudu v Plzni do 15 dnů ode dne doručení.