Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

36 C 305/2025-51

Zmenené rozhodnutím 7 Co 24/2026-90
„Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Rudolfové a soudců Mgr. Tomáše Lisa a JUDr. Marie Korbelové ve věci žalobkyně: [[Jméno žalobkyně]]., IČO [[IČO žalobkyně]] sídlem [[Adresa žalobkyně]] zastoupená advokátem [[Jméno advokáta]] sídlem [[Adresa advokáta]] proti žalované: [[Jméno žalované A]], narozená [[Datum narození žalované A]] bytem [[adresa žalované]] o zaplacení částky 39 181,10 Kč s příslušenstvím, o odvolání účastníků proti rozsudku Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 15. 10. 2025, č. j. 36 C 305/2025-51, takto: I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku v odstavci I. ohledně lhůty k zaplacení mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku v odstavci II. a III. potvrzuje. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení."

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Brožovou v právní věci

žalobkyně:Jméno žalobkyně,

se sídlem Adresa žalobkyně

zastoupena advokátem Jméno advokáta A

sídlem Adresa advokáta A

proti

Datum narození advokáta A,

bytem Adresa advokáta A 6

o zaplacení částky 39 181,10 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 36 681,1 Kč v pravidelných měsíčních splátkách po 500 Kč splatných ke každému dvacátému dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně dále po žalované domáhala zaplacení částky 2 500 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 652,05 Kč a úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně jdoucím z částky 36 681,1 Kč od 14. 4. 2025 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 7 289 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 36 681,1 Kč v pravidelných měsíčních splátkách po 500 Kč splatných ke každému dvacátému dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek.II. Žaloba, kterou se žalobkyně dále po žalované domáhala zaplacení částky 2 500 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 652,05 Kč a úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně jdoucím z částky 36 681,1 Kč od 14. 4. 2025 do zaplacení, se zamítá.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 7 289 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku 39 181,10 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že se jedná o nevypořádaný nárok ze smlouvy o úvěru, kterou s žalovanou uzavřela elektronickými prostředky dne 8.11.2023. Na základě této smlouvy žalované poskytla revolvingový úvěr s limitem 40 000 Kč, který žalovaná byla oprávněna čerpat opakovaně a postupně čerpala účelově určenou částku ve výši 39 817 Kč při uzavření smlouvy a od 15.12.2023 měla hradit pravidelné měsíční splátky ve výši 3 318 Kč, v měsíci září pak čerpala neúčelovou část úvěru v celkové výši 30 045 Kč, kterou se zavázala splácet měsíčními splátkami ve výši 3,7% z jistiny úvěru. Neúčelová část úvěru byla úročena úrokovou sazbou 29,9% ročně. Žalovaná splátky nehradila tak, jak se zavázala, uhradila toliko 10 splátek v celkové výši 33 180,90 Kč. Na jistině tak nadále dluží částku 36 681,10 Kč, na poplatcích (za 2 upomínky a ukončení smlouvy pro prodlení) dle sazebníku dluží částku 2 500 Kč a smluvním úroku, který požaduje pouze ve výši 26,4% ročně, částku 3 652,05 Kč.

2. Ohledně posouzení úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy žalobkyně doplnila, že příjem žalované ke dni uzavření smlouvy činil 40 000 Kč a měsíční splátka činila toliko 8%. žalovaná sdělila, že její výdaje na nájemné činí 7 000 kč měsíčně, splátky na úvěry 4 169,44 Kč, rozdíl příjmů a výdajů tedy činil 28 830,56 Kč. Dále ověřovala tyto údaje z registrů SOLUS a CRIF.

3. Žalovaná nejprve uvedla, že není prokázané, že její dluh je v takové výši, že žalobní tvrzení jsou účelová a částky nepřiměřené. Poté před konáním jednání ve věci sdělila, že dluh uznává, ale s ohledem na svou situaci žádá o splátky ve výši 500 Kč měsíčně. Z jednání soudu, které bylo nařízeno na den 15.10.2025, se omluvila. K jednání se dostavil zástupce žalobkyně.

4. Soud pak na základě provedených důkazů zjistil následující skutkový stav:

5. Žalobkyně a žalovaná spolu dne 8.11.2023 uzavřely smlouvu o úvěru, na základě které byl žalované poskytnut revolvingový úvěr s limitem 40 000 Kč a možností opakovaného čerpání, který měl účelovou a neúčelovou část. Účelová část úvěru byla vázána na nákup jméno FO za kupní cenu 39 817 Kč a který se žalovaná zavázala splácet ve 12 měsíčních splátkách po 3 318 kč s 0% úrokovou sazbou.; splatnost první splátky byla k 15. dni v měsíci následujícím po schválení smlouvy (smlouva o spotřebitelském úvěru). Součástí smlouvy byl dále sazebník a všeobecné obchodní podmínky žalobkyně (smlouva o spotřebitelském úvěru). Žalovaná úvěr čerpala v účelově určené části v den uzavření smlouvy a následně v průběhu měsíce září 2024 čerpala neúčelově určené finanční prostředky ve výši 30 045 Kč; žalovaná však splátky na úvěr nehradila řádně, proto žalobkyně od smlouvy odstoupila dopisem ze dne 1.4.2025; žalovaná ve splátkách žalobkyni uhradila částku 33 180,90 Kč (odstoupení od smlouvy, tabulka čerpání úvěru a splátek). Před podáním žaloby žalobkyně žalovanou k úhradě dluhu vyzvala (dopis z 24.6.2025).

6. Při posuzování úvěruschopnosti vycházela žalobkyně před poskytnutím úvěru především z toho, jaké informace jí o sobě poskytla žalovaná; žalovaná uvedla, že její příjem ze zaměstnání činí čistého 40 000 Kč měsíčně, měsíčně hradí nájemné ve výši 7 000 Kč a splácí úvěry ve výši 4 169,44 Kč. Žádné důkazy k prokázání tvrzení, jakým způsobem ověřila příjmy a výdaje žalované, žalobkyně nedoložila. Tvrzení o jejich ověření doplnila tak, že tyto údaje ověřila s výstupy z registrů SOLUS a CRIF s tím, že se jedná o statistické modely, s nimiž údaje sdělené žalovanou srovnávala. Výstupy z těchto registrů však rovněž nedoložila.

7. Žalovaná v průběhu řízení dluh u žalobkyně uznala, proti výši poskytnutého úvěru tvrzeného žalobkyní ničeho nenamítla a ani netvrdila, že by na dluh uhradila více, než uvedla žalobkyně.

8. Podle § 2395 o.z. ve znění účinném od 1.1.2014 smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

10. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

11. Podle , o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle citovaného zákona, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Podle nálezu Ústavního soudu sp.zn. má poskytovatel úvěru, když dlužník je v postavení spotřebitele, jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu úvěruschopnost plánovaný úvěr splatit. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně, nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva neplatná. Dle výkladu vyšších soudů je potřeba shora citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru vkládat tak, že porušení povinnosti poskytovatele úvěru řádně zkoumat a posoudit úvěruschopnost žadatele o spotřebitelský úvěr je sankcionována absolutní neplatností úvěrové smlouvy, ke které soudy přihlíží z úřední povinnosti.

13. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

14. V dané věci se proto soud bez ohledu na uznání žalované zabýval nejprve tím, zda spolu žalovaná a žalobkyně uzavřely platnou smlouvu o úvěru, tedy tím, zda žalobkyně jako poskytovatel úvěru splnila řádně své povinnosti zabývat se úvěruschopností žalované jako žadatele o spotřebitelský úvěr, než s ní vstoupila do smluvního vztahu. Podle výše citovaného ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel úvěru povinen posoudit schopnost žadatele o úvěr poskytnutý úvěr splácet, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných jak od spotřebitele, tak z jiných zdrojů. Soud na základě provedených důkazů zjistil, že toto žalobkyně neučinila. Žalobkyně se toliko spokojila s tvrzením žalované o jejích příjmech a výdajích, aniž by si tyto údaje jakkoliv ověřila. Srovnání tvrzených příjmů a výdajů spotřebitele se statistickými modely nemá žádnou vypovídací hodnotu o tom, v jaké konkrétní situaci se spotřebitel nachází, ani neověřuje správnost jím tvrzených hodnot. Žalobkyně žalované poskytovala úvěr v celkovém objemu 69 862 Kč a s ohledem na jeho výši tedy pokud by postupovala s odbornou péčí, vyžádala by si předtím od žalované y, které by dokládaly jí dosahovaný měsíční příjem i výši jejích nutných výdajů na bydlení, popř. dalších. Soud tedy v dané věci nemohl učinit závěr o tom, že žalobkyně skutečně s odbornou péčí posuzovala úvěruschopnost žalované a vycházela u toho ze skutečných a doložených údajů, nikoliv jen z informací, které jí o sobě žalovaná v žádosti sdělila. Soud proto dospěl k závěru, že je smlouva o úvěru absolutně neplatná podle zákona o spotřebitelském úvěru a a o.z..

15. Žalobkyni však v daném případě vznikl nárok na vydání plnění představujícího vyplacený úvěr v podobě bezdůvodného obohacení, neboť v řízení bylo prokázáno, že žalovaná čerpala na základě absolutně neplatné smlouvy o úvěru částku 69 862 Kč, ale uhradila dosud žalobkyni toliko částku 33 180,90 Kč. Soud tedy žalobě vyhověl co do částky 36 681,10 Kč a ve zbytku žalobu s ohledem na výše uvedené jako nedůvodnou zamítl.

16. Jelikož ustanovení , o spotřebitelském úvěru je ustanovením speciálním k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských úvěrů“ spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti, jež odvisí nikoliv od výzvy věřitele k plnění, ale od soudem určené nové doby splatnosti, nevznikl v tuto chvíli žalobkyni ani nárok na úhradu úroků z prodlení (viz. Slanina, Jemelka, Vetešník, Wachtlová, Flídr, Zákon o spotřebitelském úvěru, komentář, , C.H.beck, 2017, dále rozhodnutí NS ČR ). Soud v dané věci určil splatnost dlužné jistiny ve ve splátkách po částce 500 Kč měsíčně, jež se mu jevily být přiměřené i s ohledem na vyjádření žalované. Splátky byly stanoveny pod ztrátou jejich výhody

17. O náhradě nákladů tohoto řízení bylo rozhodováno podle , kdy procesně úspěšnější žalobkyně má právo na poměrnou náhradu nákladů řízení, které ve věci účelně vynaložila, a to odpovídající rozdílu mezi úspěchem a neúspěchem ve věci, tedy odpovídající 88% jejich výše. Tyto náklady představují zaplacený soudní poplatek ve výši 1 568 Kč, odměna advokáta za 3 úkony právní služby po 700 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby) a jeden úkon právní služby po 2 700 Kč (účast na jednání) dle a vyhl.č. a náhrada hotových výdajů ve výši 750 Kč za tyto úkony. Protože je advokát žalobkyně plátcem DPH, byla mu dále přiznána náhrada za 21% daň. Odměna ani náhrada hotových výdajů za další úkon - vyjádření ve věci samé – žalobci nenáleží, nebo´t tato skutková tvrzení, která byla jeho obsahem, byla doplněna k výzvě soudu a měla být již součástí tvrzení žalobních. Celkem tedy náklady žalobkyni vznikly ve výši 8 283,5 Kč a náleží jí jejich poměrná část ve výši 7 289 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím soudu podepsaného.

Nesplní-li povinný dobrovolně a včas, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávnění domáhat jeho výkonu prostřednictvím exekuce.