Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Co 24/2026-90

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Rudolfové a soudců Mgr. Tomáše Lisa a JUDr. Marie Korbelové ve věci

žalobkyně:

Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalované:

Jméno žalované A, narozená Datum narození žalované A bytem adresa žalované

o zaplacení částky 39 181,10 Kč s příslušenstvím, o odvolání účastníků proti rozsudku Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 15. 10. 2025, č. j. -51,

takto:

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku v odstavci I. ohledně lhůty k zaplacení mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku v odstavci II. a III. potvrzuje.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodnění:

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku v odstavci I. ohledně lhůty k zaplacení mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku v odstavci II. a III. potvrzuje.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Žalobkyně se domáhá na žalované zaplacení částky 39 181,10 Kč s příslušenstvím, která sestává z jistiny úvěru 36 681,10 Kč, z poplatku 2 500 Kč, smluvního úroku v kapitalizované výši 3 652,05 Kč a z úroku z prodlení 12 % ročně z částky 36 681,10 Kč od 14. 4. 2025 do zaplacení. Tento nárok uplatňuje na základě smlouvy o úvěru, která byla mezi účastnicemi uzavřena elektronickými prostředky dne 8. 11. 2023. Na základě uzavřené smlouvy žalobkyně poskytla žalované revolvingový úvěr s limitem 40 000 Kč, který žalovaná čerpala opakovaně. Konkrétně vyčerpala účelově určenou částku 39 817 Kč, která měla být placena v pravidelných měsíčních splátkách 3 318 Kč. Dále vyčerpala neúčelovou část úvěru ve výši 30 045 Kč, která měla být zaplacena měsíčními splátkami ve výši 3,7 % z jistiny úvěru a byla úročena úrokovou sazbou 29,9 % ročně. Žalovaná splátky nehradila, uhradila pouze 10 splátek v celkové výši 33 180,90 Kč, takže na jistině dluží 36 681,10 Kč na poplatcích dle sazebníku 2 500 Kč a dále smluvní úrok, který žalobkyně požaduje ve výši 26,4 % ročně částkou 3 652,05 Kč.

2. Okresní soud v Českých Budějovicích (dále jen soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 15. 10. 2025, č. j. -51, o nároku žalobkyně rozhodl tak, že žalovaná je povinna zaplatit částku 36 681,10 Kč v pravidelných měsíčních splátkách 500 Kč, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku, pod ztrátou výhody splátek (výrok I.), že se žaloba ohledně příslušenství, tj. 2 500 Kč, kapitalizovaného úroku 3 652,05 Kč a úroku z prodlení, zamítá (výrok II.) a že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení 7 289 Kč (výrok III.). V odůvodnění rozsudku se uvádí, že smlouva o úvěru, kterou účastnice uzavřely a o kterou žalobkyně opírá uplatněný nárok, je neplatná podle , o spotřebitelském úvěru a a o. z., neboť v souvislosti s uzavřením úvěrové smlouvy nebyla řádně prověřena úvěruschopnost žalované. Žalobkyni tak v daném případě vznikl nárok na vydání plnění představujícího vyplacený úvěr v podobě bezdůvodného obohacení. Jestliže žalovaná vyčerpala finanční prostředky ve výši 69 862 Kč a uhradila částku 33 180,90 Kč, je nárok žalobkyně oprávněný co do částky 36 681,10 Kč. Ve zbývající části je žaloba nedůvodná. Soud prvního stupně určil podle zákona o spotřebitelském úvěru novou dobu splatnosti částky, kterou je žalovaná podle jeho rozhodnutí povinna zaplatit, ve splátkách po 500 Kč měsíčně, které považoval za přiměřené, a to pod ztrátou výhody splátek. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle zásady úspěchu ve věci s odkazem na ustanovení s tím, že žalobkyně má právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 88 %. Náklady řízení vyčíslil jako odměnu advokáta a náhradu jeho hotových výdajů, včetně DPH a zaplacený soudní poplatek v celkové výši 8 283,50 Kč.

3. Proti tomuto rozsudku, a to ve vztahu ke lhůtě zaplacení ve splátkách ve výši 500 Kč měsíčně a ve vztahu k zamítavé části rozsudku ve výroku v odstavci II. se žalobkyně odvolává. Odvolání žalované se týká rozhodnutí o nákladech řízení. Žalobkyně má za to, že soud prvního stupně při určení splatnosti dlužné jistiny ve splátkách po 500 Kč měsíčně překročil meze své pravomoci a ze své libovůle nahradil procesní jednání žalované. Jeho rozhodnutí označuje žalobkyně za nepřezkoumatelné, neboť se nezakládá na řádně tvrzeném a prokázaném skutkovém stavu. Bylo především povinností žalované tvrdit a prokázat schopnost zaplatit dlužnou částku. K tomu ze strany žalované nedošlo. Bylo proto namístě uložit žalované platební povinnost v zákonné třídenní lhůtě. Odvolání žalobkyně týkající se zamítnutí žaloby ohledně úroku z prodlení, vychází z přesvědčení žalobkyně, že se žalovaná s úhradou dlužné částky dostala do prodlení již dříve, a to v souvislosti s odstoupením od úvěrové smlouvy z důvodu neplnění smluvních povinností (jak vyplývá z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu).

4. Odvolání žalované proti rozhodnutí o nákladech řízení je odůvodněno námitkou o neúnosné výši těchto nákladů, která neodpovídá finančním možnostem žalované a ta není schopna tyto náklady uhradit, aniž by to ohrozilo její životní situaci (uvádí se v odvolání).

5. Krajský soud v Českých Budějovicích jako soud odvolací ( ) po zjištění, že přípustné odvolání ( ) bylo podáno osobami k tomu oprávněnými ( ), a to v zákonem stanovené lhůtě ( ), přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně podle a 212a v části dotčené podanými odvoláními, tj. s výjimkou části výroku v odstavci I., o povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 36 681,10 Kč) a dospěl k závěru, že odvolání nejsou důvodná s výjimkou odvolání žalobkyně proti rozhodnutí o uložení platební povinnosti ve splátkách.

6. Odvolací soud vychází ze skutkových závěrů soudu prvního stupně. Podstatné je zjištění, že žalovaná na základě smlouvy o revolvingovém úvěru, kterou uzavřela se žalobkyní, získala od žalobkyně jako úvěrující společnosti celkovou částku 69 862 Kč a na tuto částku zaplatila celkem 33 180,90 Kč. Dosud nevrácená část jistiny tak činí 36 681,10 Kč. Současně bylo zjištěno, že v souvislosti s uzavřením úvěrové smlouvy nebyla ze strany žalobkyně řádně prověřena úvěruschopnost žalované, jak ukládá ust. § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Tento závěr není předmětem odvolacích námitek žalobkyně. Ty se nevztahují ani k posouzení účastnicemi uzavřené úvěrové smlouvy soudem prvního stupně jako neplatné podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Na tomto závěru nemá odvolací soud důvod cokoliv měnit.

7. Ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru upravuje dobu vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, zde smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první uvedeného zákona. Jedná se o speciální právní úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy. V zájmu ochrany spotřebitele je stanoveno, že spotřebitel není povinen poskytnutou jistinu vrátit ihned, ale v době odpovídající jeho možnostem. Jestliže spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení. Z toho v obecné rovině vyplývá, že pokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. Důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele (a tedy soukromoprávní sankcí) je neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Pokud jde o spor o vrácení jistiny, rozhodne o jejím zaplacení soud, tedy stanoví její splatnost. Poskytovatel úvěrů má pak v případě úvěrové smlouvy neplatné podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, nárok na vrácení nesplacené jistiny úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnosti, buď mezi účastníky dohodnuté nebo určené soudem, která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, ale od možností dlužníka (spotřebitele). Nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vzniká věřiteli (zde žalobkyni) teprve okamžikem prodlení dlužníka s vrácením zbývající jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.

8. Jestliže soud prvního stupně v projednávané věci výrokem II. zamítl žalobu, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení poplatku, úroků z úvěru v kapitalizované výši 3 652,05 Kč a úroku z prodlení od 14. 4. 2025 do zaplacení, jedná se o neoprávněný nárok se zřetelem ke shora uvedeným závěrům. Odvolání žalobkyně je v této části nedůvodné. Proto odvolací soud napadený rozsudek soudu prvního stupně ve výroku v odstavci II. potvrdil podle jako věcně správný. Stejně jako rozhodnutí soudu prvního stupně ve výroku v odstavci III., o nákladech řízení, který odpovídá výsledku řízení a ustanovení , tj. převážnému úspěchu ve věci na straně žalobkyně. Pokud jde o vyčíslení nákladů řízení, odvolací soud plně odkazuje na obsah odůvodnění napadeného rozsudku v odstavci 17. odůvodnění. Námitka žalované o neschopnosti náklady řízení zaplatit na správnosti rozhodnutí o náhradě nákladů řízení nemůže nic změnit.

9. Odvolací soud se zabýval k odvolání žalobkyně lhůtou k vrácení zbývající části poskytnuté jistiny ve výši 36 681,10 Kč, která je upravena ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru tak, že spotřebitel je povinen zaplatit v době přiměřené jeho možnostem. Břemeno tvrzení a břemeno důkazní o tom, jaká je lhůta přiměřená možnostem žalovaného, tíží žalovanou (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 9. 2025, sp. zn. ). Za situace, kdy v důsledku porušení povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost žalované byla úvěrová smlouva shledána neplatnou, je na žalované tvrdit a prokázat, v jaké míře je v jejích možnostech platební povinnost vůči žalobkyni ohledně zbývající části jistiny splnit. Žalovaná však byla jak v řízení před soudem prvního stupně, tak v odvolacím řízení zcela pasivní, o jejích současných poměrech soudu není nic známo a nelze na ně usuzovat ani z obsahu spisu. Jestliže žalovaná nesplnila svou procesní povinnost tvrdit a prokazovat skutečnosti rozhodné pro posouzení přiměřenosti doby uvedené v zákona o spotřebitelském úvěru, jde tato skutečnost k její tíži, a proto odvolací soud při určení lhůty k zaplacení vycházel z obecného ustanovení a uložil žalované platební povinnost ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku. Změnil rozhodnutí soudu prvního stupně ve výroku v odstavci I., o lhůtě k zaplacení, podle

10. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení, neboť žalobkyně neměla v převážné části v odvolacím řízení úspěch a na straně žalované žádné náklady tohoto odvolacího řízení nevznikly. Při rozhodování o nákladech odvolacího řízení odvolací soud vychází z ustanovení

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je za podmínek uvedených v přípustné dovolání, které je možné podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozsudku k Nejvyššímu soudu ČR u Okresního soudu v Českých Budějovicích.