Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 ICdo 68/2026-40

MSPH 59 INS 27606/2019219 ICm 2463/202529 ICdo 68/2026-40

USNESENÍ

J. P.

1/ ISALIS v. o. s.

, se sídlem v Praze 7, Jankovcova 1569/2c, PSČ 170 00, identifikační číslo osoby 05720834, jako insolvenčnímu správci dlužníka J. P. a

2/

CZECH-GERMAN s. r. o.

, se sídlem v Praze 4, Türkova 2319/5b, PSČ 149 00, identifikační číslo osoby 09854991, zastoupenému Mgr. Martinem Goldsteinem, advokátem, se sídlem v Liberci, Lesní 504/36, PSČ 460 14, o určení neplatnosti smlouvy, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , jako incidenční spor v insolvenční věci žalobce vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 19. ledna 2026, č. j. 219 ICm 2463/2025, -21 ( ), takto:

I. Dovolání se odmítá. II. Ve vztahu mezi žalobcem a prvním žalovaným nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.III. Žalobce je povinen zaplatit druhému žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 7 344,70 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, k rukám jeho zástupce.

Odůvodnění:

1. Žalobce se podanou žalobou ze dne 16. července 2025, doručenou soudu dne 21. července 2025, domáhal určení neplatnosti smlouvy o prodeji spoluvlastnického podílu ve výši ½ na jednotce č. XY zapsané na listu vlastnictví č. XY a souvisejícího podílu o velikosti 525/33230 na společných částech domu ležícího na parc. č. XY, obojí katastrální území XY (dále též jen „nemovitost“), uzavřené dne 7. listopadu 2022 mezi prvním žalovaným coby insolvenčním správcem dlužníka jako prodávajícím a druhým žalovaným jako kupujícím (dále též jen „smlouva“). Namítal, že v době, kdy došlo k prodeji nemovitosti, se nenacházel v konkursu ani v oddlužení, neboť usnesením Nejvyššího soudu ze dne 30. ledna 2023, sen. zn. , došlo ke (zpětnému) zrušení konkursu změnou na oddlužení, a insolvenční správce tak nebyl oprávněn přistoupit k prodeji nemovitosti.

2. Usnesením ze dne 23. října 2025, č. j. -12, Městský soud v Praze (dále jen „insolvenční soud“) odmítl žalobu (bod I. výroku) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (body II. a III. výroku).

3. Insolvenční soud – cituje a , o úpadku a způsobech jeho řešení ( ) – vyšel z toho, že smlouva byla v insolvenčním rejstříku zveřejněna dne 7. prosince 2022. Žalobce podal žalobu až dne 21. července 2025, tedy opožděně.

4. Insolvenční soud dále konstatoval, že nebyly splněny předpoklady pro prolomení tříměsíční lhůty k podání žaloby podle , neboť ze skutkových tvrzení nevyplývá absence dobré víry nabyvatele. Nemůže obstát ani námitka pozdější změny konkursu na oddlužení, jelikož měnící rozhodnutí dovolacího soudu se podle , (dále též jen „ “), nemohlo dotknout vlastnického práva druhého žalovaného, jenž nebyl účastníkem insolvenčního řízení. Rovněž námitka prodeje bez souhlasu věřitelského výboru a soudu je nedůvodná; insolvenční správce postupoval podle pokynů zajištěných věřitelů ve smyslu .

5. K odvolání žalobce Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení insolvenčního soudu (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý a třetí výrok).

6. Odvolací soud uzavřel, že z obsahu insolvenčního rejstříku jednoznačně vyplývá, že smlouva byla zveřejněna 7. prosince 2022, účastníkům insolvenčního řízení tak počala dnem 8. prosince 2022 běžet tříměsíční hmotněprávní lhůta podle , jejíž poslední den připadl na 7. března 2023. K zachování lhůty bylo nezbytné, aby žaloba byla doručena soudu nejpozději posledního dne; zmeškání lhůty nelze prominout. Žaloba podaná dne 21. července 2025 byla proto opožděná.

7. Dále odvolací soud uvedl, že ze skutkových tvrzení žalobce nevyplývá absence dobré víry druhého žalovaného jako nabyvatele, neboť uplatněné výhrady směřují výlučně k průběhu insolvenčního řízení a ke způsobu zpeněžení majetku. K tomu dodal, že zpeněžení proběhlo na základě pokynů zajištěných věřitelů v době, kdy byl úpadek řešen konkursem, přičemž zákon v takovém případě nevyžaduje souhlas insolvenčního soudu ani věřitelského výboru ( ). Postup insolvenčního soudu, jenž žalobu odmítl pro opožděnost podle , proto odvolací soud shledal správným.

8. Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jehož přípustnost vymezuje ve smyslu argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení právní otázky, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Tvrdí, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení (dovolací důvod podle ), a navrhuje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení, příp. aby zrušil i usnesení insolvenčního soudu.

9. Dovolatel namítá, že se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, když se odvolací soud nezabýval dobrou víru druhého žalovaného jako nabyvatele podílu na uvedené nemovitosti. K tomu odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. dubna 2023, sen. zn. . Dovolatel konstatuje, že již v odvolání konkrétními skutečnostmi zpochybňoval dobrou víru druhého žalovaného, jehož jednatel je advokát, a tak si mohl ověřit rozhodné údaje v insolvenčním rejstříku, včetně podaného dovolání směřujícího ke zrušení konkursu dlužníka. Přes tyto námitky se odvolací soud s otázkou dobré víry druhého žalovaného nevypořádal a toliko konstatoval, že ze spisu nelze dovodit její absenci.

10. Druhý žalovaný se ve vyjádření ztotožnil se závěry odvolacího soudu; dovolání má za nepřípustné.

11. Pro dovolací řízení je rozhodný v aktuálním znění.

12. Dovolání, jež může být přípustné jen podle a pro něž neplatí žádné z omezení přípustnosti vypočtených v , Nejvyšší soud odmítl podle a 2 jako nepřípustné.

13. Učinil tak proto, že dovolatel mu (oproti svému mínění) nepředkládá k řešení žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, jež by zakládala přípustnost dovolání ve smyslu

14. K povaze lhůty k podání žaloby dle se Nejvyšší soud vyjádřil již v usnesení ze dne 28. dubna 2022, sen. zn. . V tomto rozhodnutí uzavřel, že lhůta k podání žaloby na určení neplatnosti smlouvy podle není lhůtou procesní, pro jejíž zachování by postačoval postup dle , nýbrž lhůtou hmotněprávní, k jejímuž zachování je nezbytné, aby žaloba nejpozději posledního dne této lhůty došla insolvenčnímu soudu, a jejíž zmeškání nelze prominout. Nedojde-li žaloba na určení neplatnosti smlouvy ve lhůtě určené v , insolvenční soud ji odmítne jako opožděnou ( věta první ). K tomu srov. též např. dovolatelem odkazované usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. .

15. V poměrech projednávané věci tudíž ani Nejvyšší soud nemá pochyb o tom, že v situaci, kdy byla smlouva řádně zveřejněna v insolvenčním rejstříku dne 7. prosince 2022, byl posledním dnem tříměsíční lhůty k uplatnění žaloby podle 7. březen 2023. Závěr odvolacího soudu o opožděnosti žaloby (podané až 21. července 2025) tak odpovídá výše uvedené judikatuře Nejvyššího soudu.

16. Opodstatněnými Nejvyšší soud neshledává ani výhrady dovolatele týkající se namítané absence dobré víry nabyvatele nemovitosti (druhého žalovaného). Odvolacímu soudu lze přisvědčit, že dovolatel v průběhu řízení netvrdil konkrétní skutečnosti, jež by mohly mít vliv na dobrou víru nabyvatele nemovitosti. Z obsahu spisu (a konečně i ze samotného dovolání) plyne, že dovolatel vznášel pouze výhrady k průběhu insolvenčního řízení. Konkrétně dovozoval nedostatek dobré víry především z toho, že si druhý žalovaný měl před uzavřením kupní smlouvy ověřit rozhodné skutečnosti v insolvenčním rejstříku. Nadto obecně zpochybňoval samotný způsob zpeněžení nemovitosti prodejem mimo dražbu. Uvedené skutečnosti nicméně nejsou samy o sobě (ani ve vzájemné souvislosti) způsobilé závěr o dobré víře zpochybnit. Možnost seznámit se s údaji v insolvenčním rejstříku nepostačuje k závěru o nedostatku dobré víry, není-li tvrzeno a prokázáno, že zde byly obsaženy takové konkrétní skutečnosti, které by u nabyvatele nemovitosti vyvolaly pochybnosti o oprávněnosti převodu. Tyto námitky proto nejsou v dané věci relevantní a o absenci dobré víry nabyvatele nemovitosti nesvědčí.

17. Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o , a , když dovolání žalobce bylo odmítnuto, čímž mu vznikla povinnost hradit druhému žalovanému účelně vynaložené náklady dovolacího řízení. Ty v dané věci sestávají z mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání ze dne 18. března 2026), která podle ustanovení bodu 5., a , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění účinném v době, kdy byl úkon právní služby započat, činí 5 620 Kč, dále z paušální částky náhrady hotových výdajů ve výši 450 Kč ( advokátního tarifu) a z náhrady za 21% daň z přidané hodnoty ( a 3 ) ve výši 1 274,70 Kč. Celkem činí náhrada nákladů dovolacího řízení přiznaná druhému žalovanému částku 7 344,70 Kč.

18. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení ve vztahu mezi žalobcem a prvním žalovaným je odůvodněn tím, že prvnímu žalovanému podle obsahu spisu v dovolacím řízení náklady nevznikly.

19. O návrhu na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného usnesení Nejvyšší soud nerozhodoval, neboť vzhledem k odmítnutí dovolání se tento návrh stal bezpředmětným. Pro úplnost budiž v této souvislosti dodáno, že judikatura Nejvyššího soudu je ustálena v závěru, že rozhodnutí o odmítnutí žaloby o určení, zda tu právo nebo právní vztah je či není, se nevykonává, takže odložení jeho vykonatelnosti podle pojmově nepřichází v úvahu; srov. např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. prosince 2017, sen. zn. .

Poučení: Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 29. 5. 2026

Mgr. Milan Polášek

předseda senátu