Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 721/2026

26 Cdo 721/2026-303

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Dýškové a soudkyň JUDr. Pavlíny Brzobohaté a Mgr. Lucie Jackwerthové ve věci žalobců a) M. M., a b) J. K., zastoupených Mgr. Janem Kubicou, advokátem se sídlem v Praze 1, Lazarská 1719/5, proti žalovaným 1) P. Z., a 2) M. Č., zastoupeným JUDr. Tomášem Barejškou, advokátem se sídlem v Praze 10, Akademická 663/5, o zaplacení částky 55 050 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. , o dovolání žalobců proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 22. 10. 2025, č. j. -242, takto:I. Dovolání se odmítá. II. Žalobci jsou povinni zaplatit žalovaným společně a nerozdílně na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 6 462 Kč k rukám JUDr. Tomáše Barejšky, advokáta se sídlem v Praze 10, Akademická 663/5, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

2. Obvodní soud pro Prahu 8 (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 25. 3. 2025, č. j. -174, žalobu zamítl (výrok I), a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II).

3. K odvolání žalobců Městský soud v Praze (odvolací soud) rozsudkem ze dne 22. 10. 2025, č. j. -242, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (výrok I), a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II).

4. Odvolací soud s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu – zejména závěry rozsudku ze dne 11. 1. 2023, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 76/2023 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 76/2023“), a dále rozsudků ze dne 13. 6. 2024, sp. zn. a ze dne 19. 4. 2023, sp. zn. – předeslal, že postup soudu při moderaci podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), lze rozlišit na tři fáze (kroky). V prvním kroku soud při využití interpretačních pravidel stanovených v a násl. o. z. nejprve zjistí, jakou funkci měla smluvní pokuta plnit. Poté se zabývá konkrétními okolnostmi s přihlédnutím ke zjištěné funkci smluvní pokuty a zodpoví otázku, zda výše smluvní pokuty je přiměřená vzhledem k věřitelovým zájmům, které byly narušeny v důsledku porušení smluvní povinnosti a měly být smluvní pokutou chráněny. Není-li tomu tak, sníží smluvní pokutu na přiměřenou výši se zřetelem k těm funkcím, které má plnit, a s přihlédnutím khodnotě a významu zajišťované povinnosti. V dané věci měsíční záloha na služby podlesmlouvy o nájmu nebytového prostoru uzavřené mezi žalovanými a právní předchůdkyní žalobců činila 2 000 Kč. Ročně tedy bylo na zálohách uhrazeno nájemkyní 24 000 Kč, za tři roky 2017, 2018 a 2019 pak celkem 72 000 Kč. Žalovaní v červenci roku 2024 provedli pod tíhou exekuce tzv. nulová vyúčtování za roky 2017-2019, kdy vyčíslili náklady na služby na 0 Kč a žalobcům vrátili veškeré zaplacené zálohy. Vedle toho žalovaní zaplatili na pokutách za včasné nedodání řádných vyúčtování služeb za tyto roky minimálně částku 214 350 Kč s příslušenstvím. Přesto v listopadu 2024 podali žalobci žalobu v této věci, kterou se domáhají zaplacení další pokuty ve výši 55 050 Kč. Z uvedeného je zřejmé, žeřádné vyúčtování služeb již bylo žalovanými provedeno, přičemž žalobcům, kteří nejsou původními nájemci, ale pouze právními nástupci, byla vrácena celá výše zaplacených záloh, ak tomu navíc na pokutách s příslušenstvím zaplacena částka přesahující čtyřnásobek záloh zaplacených původní nájemkyní v rozhodném období. Pokud se za této situace žalobci domáhají zaplacení dalších pokut, sdílel odvolací soud názor soudu prvního stupně, že jde o zneužití práva, které podle o. z. nepožívá právní ochrany, neboť jediným smyslem takovéto pokuty je obohacení žalobců na úkor žalovaných.

5. Dovolání žalobců (dovolatelů) proti rozsudku odvolacího soudu, k němuž se žalovaní prostřednictvím svého advokáta písemně vyjádřili, není podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), z dále uvedených důvodů přípustné.

6. Dovolatelé vytýkají odvolacímu soudu (posuzováno podle obsahu dovolání) odklon od judikatury Nejvyššího soudu při posuzování přiměřenosti smluvní pokuty a její moderace, tj. při aplikaci moderačního práva (zejména poukazují na R 76/2023). Na řešení této otázky však napadené rozhodnutí nezávisí (nebyla pro jeho rozhodnutí určující), a odkaz najudikaturu týkající se této problematiky je tak nepřípadný. Odvolací soud svůj závěr onedůvodnosti nároku žalobců na zaplacení žalované částky, nezaložil na moderaci smluvní pokuty podle § 2051 o. z. (smluvní pokutu zjevně nemoderoval), nýbrž na závěru o odepření práva žalobců na její zaplacení pro zneužití práva ve smyslu § 8 o. z. Závěr o nepřiměřenosti smluvní pokuty pak doplnil pouze nad rámec důvodů rozhodnutí ve věci samé o šikanózním výkonu práva žalobců.

7. Nespočívá-li napadené rozhodnutí na posouzení dovoláním zpochybněné otázky, nemůže být jejím prostřednictvím ani založena přípustnost dovolání ve smyslu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 7. 2013, sen. zn. , či ze dne 26.9. 2013, sp. zn. , proti němuž byla podána ústavní stížnost, kterou Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 16. 1. 2014, sp. zn. ).

8. Dovolání proti výroku o nákladech řízení není přípustné podle

9. Ze shora uvedeného důvodu Nejvyšší soud dovolání podle odmítl.

10. Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (srov. větu druhou ).

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinní dobrovolně, co jim ukládá vykonatelné rozhodnutí, mohou oprávnění podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).

V Brně dne 3. 6. 2026

JUDr. Jitka Dýšková předsedkyně senátu