Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 Cdo 2915/2025

27 Cdo 2915/2025-638

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Marka Doležala a JUDr. Jiřího Zavázala v právní věci navrhovatele P. K., zastoupeného Mgr. Ing. Jindřiškou Jirákovou, advokátkou, se sídlem v Havlíčkově Brodě, Smetanovo náměstí 279, PSČ 580 01, za účasti Zemědělského družstva Sázavka, se sídlem v Sázavce č. p. 114, PSČ 582 44, identifikační číslo osoby 15058441, zastoupeného JUDr. Lubomírem Málkem, advokátem, se sídlem v Havlíčkově Brodě, Horní 6, PSČ 580 01, o zaplacení 620.232 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. , o dovolání Zemědělského družstva Sázavka proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 22. 11. 2024, č. j. -565, takto:

Odůvodnění:

1. Návrhem z 23. 5. 2013 se navrhovatel po Zemědělském družstvu Sázavka (dále jen „družstvo“) domáhá zaplacení 620.232 Kč s příslušenstvím coby vypořádacího podílu. Svůj nárok opírá o tvrzení, že jeho právní předchůdkyně V. B., zemřelá 28. 10. 2006 (dále jen „právní předchůdkyně navrhovatele“), vlastnila členský podíl v družstvu sestávající ze základního členského vkladu ve výši 10.000 Kč a dalšího členského vkladu ve výši 581.151 Kč. Ke dni 31. 12. 2004 zaniklo právní předchůdkyni navrhovatele členství v družstvu, čímž jí vznikl nárok na vypořádací podíl. Ten navrhovatel zdědil v dědickém řízení vedeném u Okresního soudu v Havlíčkově Brodě pod sp. zn. (dále jen „usnesení o dědictví“).

2. Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 11. 1. 2024, č. j. -509, ve znění usnesení ze dne 14. 1. 2025, č. j. -583, uložil družstvu zaplatit navrhovateli 611.496,30 Kč s příslušenstvím (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).

3. K odvolání družstva Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).

4. Šlo přitom již o druhé rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, když usnesením ze dne 18. 6. 2021, č. j. -345, zrušil ve výrocích II. a III. usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 31. 10. 2018, č. j. -291, kterým soud uložil družstvu zaplatit navrhovateli 8.735,70 Kč (výrok I.), ve zbytku žalobu zamítl (výrok II.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok III.).

5. Proti usnesení odvolacího soudu podalo družstvo dovolání, které Nejvyšší soud odmítl podle a 2 , (dále též jen „ “) jako nepřípustné. Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v a není přípustné ani podle

6. Dovolatel má za to, že dovolání je přípustné, neboť rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázek:

1/ „způsobu výpočtu vypořádacího podílu dle ustanovení , obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“),

2/ způsobu ukončení členství v družstvu,

3/ způsobu vkladu majetkového podílu člena družstva z procesu transformace jako základního a dalšího členského vkladu,

4/ určení předmětu dědictví v případě existence majetkového podílu dle transformačního zákona“,

které v rozhodovací praxi Nejvyššího soudu dosud nebyly řešeny.

7. První dovolací otázka přípustnost dovolání založit nemůže. Je tomu tak proto, že odpověď na ni se podává zcela jednoznačně ze znění § 233 odst. 2 obch. zák. Pouhé zopakování zcela jasného a žádné výkladové obtíže nepřinášejícího znění právního předpisu Nejvyšším soudem nelze přitom považovat za řešení otázky hmotného nebo procesního práva, na němž závisí napadené rozhodnutí ve smyslu

8. Ostatně samotnému dovolateli musí být zřejmá absurdita jím předkládaného způsobu výpočtu vypořádacího podílu, když tímto způsobem vypočtený vypořádací podíl činí 8.735,70 Kč z členského vkladu 591.150 Kč (a to navzdory tomu, že vlastní kapitál dovolatele je vyšší než souhrn všech splacených členských vkladů).

9. Stejně tak nemohou přípustnost dovolání založit druhá a třetí dovolací otázka. Závěr o ukončení členství právní předchůdkyně navrhovatele v dovolateli a o výši jejího dalšího členského vkladu totiž soud prvního stupně (s jehož právním posouzením se odvolací soud ztotožnil) učinil na základě výkladu oznámení z 29. 6. 2004 a výkladu stanov dovolatele. Judikatura Nejvyššího soudu je však ustálena v závěru, podle něhož výsledek výkladu, jenž je skutkovým závěrem o tom, jaká vůle byla právním jednáním projevena, lze zpochybnit jen prostřednictvím kritiky správnosti postupu, jímž k němu soud dospěl (zpochybněním správnosti užití zákonem stanovených a judikaturou blíže vysvětlených interpretačních pravidel), což dovolatel nečiní. K tomu srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 1. 2021, sp. zn. , nebo ze dne 28. 6. 2022, sp. zn. , ze dne 16. 5. 2024, sp. zn. , ze dne 11. 12. 2024, sp. zn. .

10. A konečně na řešení čtvrté dovolací otázky pak napadené rozhodnutí nespočívá. Soudy obou stupňů totiž uzavřely, že členství právní předchůdkyně navrhovatele v dovolateli zaniklo ještě za jejího života a už tehdy jí vzniklo právo na vypořádací podíl (splatný za 7 let), navrhovatel v dědickém řízení – coby jediný dědic právní předchůdkyně navrhovatele – proto nemohl zdědit nic jiného než právě tento vypořádací podíl, a to bez ohledu na „formulaci“ použitou v usnesení o dědictví.

11. V části, v níž dovolatel brojí proti skutečnosti, že má platit úroky z prodlení, a vytýká odvolacímu soudu, že se nevypořádal s odvolacími námitkami, nevymezuje předpoklady přípustnosti dovolání. Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné a blíže je specifikovat, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu či jeho části. K tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , uveřejněné pod číslem rozh. obč., usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2015, sen. zn. , či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 10. 2013, sp. zn. , ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. , anebo usnesení Ústavního soudu ze dne 21. 1. 2014, sp. zn. , ze dne 21. 7. 2015, sp. zn. , či ze dne 12. 8. 2015, sp. zn. .

12. Náležitosti dovolání a následky plynoucí z jejich nedodržení jsou přitom v stanoveny zcela jasně. Účastníkovi řízení podávajícímu dovolání proto nemohou při zachování minimální míry obezřetnosti (spočívající pouze v přečtení relevantních zákonných ustanovení) vzniknout pochybnosti o tom, co má v dovolání uvést (srovnej např. závěry stanoviska pléna Ústavního soudu ze dne 28. 11. 2017, sp. zn. ).

13. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o větu první, a , neboť dovolání družstva bylo odmítnuto a navrhovateli vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů.

14. Náklady dovolacího řízení vzniklé navrhovateli sestávají z odměny zástupkyně navrhovatele za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání datované 30. 10. 2025) podle , bodu 6, a vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátního tarifu), ve výši 10.780 Kč a z náhrady hotových výdajů podle advokátního tarifu ve výši 450 Kč. Spolu s náhradou za 21% daň z přidané hodnoty ve výši 2.358,30 Kč podle tak dovolací soud přiznal navrhovateli k tíži družstva celkem 13.588,30 Kč.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 27. 5. 2026

JUDr. Filip Cileček

předseda senátu