Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 2411/2024

29 Cdo 2411/2024-144

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Hynka Zoubka a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Milana Poláška v konkursní věci úpadce F. Z., zastoupeného JUDr. Josefem Vrabcem, advokátem, se sídlem v Dobřichovicích, Jiráskova 378, PSČ 252 29, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o žalobě pro zmatečnost podané úpadcem proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 5. prosince 1996, č. j. -86, a usnesení Krajského obchodního soudu v Praze ze dne 3. září 1996, č. j. -65, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání úpadce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 26. dubna 2024, č. j. -34, takto:

Odůvodnění:

1. Usnesením ze dne 7. března 2024, č. j. -27, Městský soud v Praze (dále jen „konkursní soud“) odmítl žalobu pro zmatečnost úpadce (F. Z.) ze dne 10. července 2023, doručenou konkursnímu soudu dne 14. července 2023, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 5. prosince 1996, č. j. -86, a usnesení Krajského obchodního soudu v Praze ze dne 3. září 1996, č. j. -65.

2. Šlo přitom o druhé rozhodnutí konkursního soudu, když předchozí usnesení ze dne 24. července 2023, č. j. -5 (jímž zamítl žalobu pro zmatečnost), Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 20. prosince 2023, č. j. -14, zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení s tím, že konkursní soud má vyzvat úpadce k odstranění vad žaloby.

3. K odvolání úpadce Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 26. dubna 2024, č. j. -34, potvrdil usnesení konkursního soudu ve znění, že se odmítá žaloba pro zmatečnost ze dne 10. července 2023, doručená dne 14. července 2023, ve znění doplnění ze dne 23. února 2024, doručeného dne 28. února 2024, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 5. prosince 1996, č. j. -86, a proti usnesení Krajského obchodního soudu v Praze ze dne 3. září 1996, č. j. -65.

4. Odvolací soud – vycházeje z ustanovení , , a , (dále též jen „ “) – shrnul, že ze žaloby pro zmatečnost a jejího doplnění se podává, že úpadce napadá označené usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 5. prosince 1996, jímž bylo odmítnuto jeho odvolání proti usnesení Krajského obchodního soudu v Praze ze dne 3. září 1996 o prohlášení konkursu na jeho majetek, jakož i uvedené usnesení Krajského obchodního soudu v Praze ze dne 3. září 1996.

5. Úpadce v žalobě pro zmatečnost uvedl, že usnesení Krajského obchodního soudu v Praze ze dne 3. září 1996 mu bylo „správně“ doručeno dne 19. září 1996 a usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 5. prosince 1996 mu bylo doručeno dne 30. prosince 1996; zároveň uvedl, že Vrchní soud v Praze byl při vydání usnesení nesprávně obsazen (odvolání bylo odmítnuto samosoudcem, nikoliv senátem, respektive označení rozhodujícího soudce v záhlaví napadeného rozhodnutí Vrchního soudu v Praze zcela chybí). Přes poučení konkursního soudu však úpadce nevylíčil skutečnosti, které svědčí o tom, že podal žalobu pro zmatečnost včas, a rovněž neoznačil důkazy, jimiž má být důvodnost žaloby pro zmatečnost prokázána.

6. S ohledem na to, že žaloba pro zmatečnost je vadná (přes poučení konkursního soudu chybí její podstatné náležitosti), není „žádného důvodu“ připustit její změnu ve smyslu rozšíření o další žalobní požadavek na zrušení usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 8. srpna 1996, č. j. -61.

7. Proti usnesení odvolacího soudu podal úpadce dovolání, jehož přípustnost vymezuje ve smyslu argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení právní otázky, která v rozhodovací praxi dovolacího soudu nebyla dosud vyřešena. Dovolatel namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci a řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a požaduje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí soudů obou stupňů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

8. Z velmi dlouhého a nepřehledně strukturovaného dovolání se podává, že dovolatel zpochybňuje zejména správnost závěru odvolacího soudu o odmítnutí žaloby pro zmatečnost pro její vady spočívající v absenci žalobních tvrzení o její včasnosti. Dovolatel míní, že žalobu podal včas, neboť již dne 12. prosince 1996 podal návrh na obnovu řízení, na který Krajský obchodní soud v Praze nijak nereagoval. Dále argumentuje, že žaloba nemusí obsahovat všechna skutková tvrzení, ze kterých konkursní soud vychází při dokazování a rozhodnutí ve věci samé, nýbrž jen taková tvrzení o rozhodných skutečnostech, kterými je vymezen skutkový děj natolik, aby konkursní soud věděl, co má projednat a o čem má rozhodnout.

9. Rozhodné znění pro dovolací řízení (do 31. prosince 2007) plyne z , bodu 1. a , o úpadku a způsobech jeho řešení ( ). Srov. k tomu též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. září 2008, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „Sb. rozh. obč.“) pod číslem 16/2009.

10. Přípustnost dovolání dovolatel vymezuje s poukazem na ve znění účinném od 1. ledna 2013, které pro projednávanou věc není rozhodné. Nejvyšší soud však posoudil přípustnost dovolání i z pohledu rozhodného znění .

11. Dovolání proti usnesení, jímž odvolací soud potvrdí usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí žaloby pro zmatečnost, je přípustné podle ; k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. ledna 2010, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. července 2012, sp. zn. .

12. Podle musí žaloba pro zmatečnost vedle obecných náležitostí ( ) obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu je napadá, důvod žaloby (důvod zmatečnosti), vylíčení skutečností, které svědčí o tom, že je žaloba podána včas, označení důkazů, jimiž má být důvodnost žaloby prokázána, jakož i to, čeho se ten, kdo podal žalobu, domáhá. K náležitostem žaloby pro zmatečnost srov. dále usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. února 2013, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 52/2013 Sb. rozh. obč.

13. Neobsahuje-li žaloba pro zmatečnost všechny stanovené náležitosti nebo je-li nesrozumitelná nebo neurčitá, předseda senátu vyzve usnesením toho, kdo ji podal, aby žalobu opravil nebo doplnil; k opravě nebo doplnění žaloby určí lhůtu a toho, kdo podal žalobu, poučí o tom, jak je třeba opravu nebo doplnění provést (srov. , ). Není-li žaloba pro zmatečnost přes výzvu předsedy senátu řádně opravena nebo doplněna a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud usnesením žalobu odmítne (srov. a větu první ).

14. V souladu se závazným právním názorem vyjádřeným Vrchním soudem v Praze ve zrušovacím usnesení ze dne 20. prosince 2023 vyzval konkursní soud úpadce usnesením ze dne 25. ledna 2024, č. j. -19, k odstranění vad žaloby pro zmatečnost spočívajících v tom, že není zřejmé, zda úpadce žalobou napadl jen usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 5. prosince 1996 nebo též usnesení Krajského obchodního soudu ze dne 3. září 1996, dále v tom, že nejsou vylíčeny skutečnosti o tom, že žaloba byla podána včas, a nejsou označeny a doloženy důkazy, jimiž má být včasnost žaloby prokázána, jakož i v tom, že nejsou označeny důkazy, jimiž má být prokázána důvodnost žaloby; dále byl úpadce vyzván k připojení listin, na něž se odvolává. K odstranění vad žaloby poskytl konkursní soud úpadci lhůtu a poučil jej o následku nesplnění výzvy.

15. K výzvě konkursního soudu úpadce podal dne 28. února 2024 „doplnění žalobního tvrzení“ (č. l. 20-26).

16. Se závěrem odvolacího soudu, že v řízení o žalobě pro zmatečnost nelze pokračovat, protože úpadce přes výzvu konkursního soudu neodstranil její vady spočívající v nedostatku tvrzení o včasnosti žaloby, nelze souhlasit.

17. Podle není-li dále stanoveno jinak, musí být žaloba pro zmatečnost podána ve lhůtě tří měsíců od doručení napadeného rozhodnutí.

18. Odvolací soud dovodil z obsahu žaloby pro zmatečnost a jejího doplnění, že úpadce napadá usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 5. prosince 1996 z důvodu uvedeného v (soud byl nesprávně obsazen, ledaže místo samosoudce rozhodoval senát); zároveň jde o rozhodnutí, proti němuž je žaloba pro zmatečnost přípustná podle (jde o pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání). Uvedené zmatečnostní důvody se zjevně nemohou vztahovat též na usnesení Krajského obchodního soudu v Praze ze dne 3. září 1996 (k tomu, jaký důvod zmatečnosti úpadce uplatnil vůči tomuto rozhodnutí, se odvolací soud nijak nevyjádřil).

19. Z uvedeného je zřejmé, že zkoumání včasnosti podané žaloby pro zmatečnost se odvíjí (má odvíjet) od doručení napadených rozhodnutí, neboť podle právní kvalifikace uplatněného zmatečnostního důvodu odvolacím soudem nejde o žádný ze zvláštních případů uvedených v až 5 ; úpadce přitom data doručení obou rozhodnutí uvedl, respektive u usnesení Krajského obchodního soudu v Praze ze dne 3. září 1996 sdělil, že za „správné“ považuje doručení dne 19. září 1996. Tvrzení nutná k posouzení včasnosti podání tak žaloba pro zmatečnost obsahuje včetně toho, že úpadce uvedl v jejím doplnění i to, že žalobu má za včasnou, protože svůj nevyřízený návrh na obnovu řízení a „odstranění dalších nesprávností“ ze dne 12. prosince 1996 považuje (v době po 1. lednu 2001) za „stále“ nevyřízenou žalobu pro zmatečnost.

20. Komentářová literatura nadto k požadavku na vylíčení skutečností, které svědčí o tom, že žaloba pro zmatečnost je podávána včas, podotýká, že jde zejména o vylíčení skutečností, které svědčí o zachování subjektivních lhůt (jde o ty zmatečnostní důvody, u nichž je počátek běhu subjektivní lhůty k podání žaloby vázán na vědomost účastníka o důvodu zmatečnosti, popřípadě o napadeném rozhodnutí). Absence vylíčení těchto skutečností není v literatuře uváděna jako případ, který zpravidla brání pokračovat v řízení o žalobě pro zmatečnost. K tomu srov. DOLEŽÍLEK, Jiří. [Náležitosti žaloby]. In: DRÁPAL, Ljubomír, BUREŠ, Jaroslav a kol. I, II. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 1831, marg. č. 1 a 2, jakož i DOLEŽÍLEK, Jiří. [Náležitosti žaloby]. In: SVOBODA, Karel, SMOLÍK, Petr, LEVÝ, Jiří, DOLEŽÍLEK, Jiří a kol. . 3. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024, marg. č. 2–4, dostupné na beck-online.cz.

21. Žalobu pro zmatečnost nelze odmítnout pro vady ( , ) ani tehdy, nejsou-li označeny důkazy, jimiž má být důvodnost žaloby prokázána, nebo nejsou-li označené listinné důkazy k žalobě připojeny. K tomu srov. mutatis mutandis již závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. října 2002, sp. zn. , k nimž se Nejvyšší soud opakovaně přihlásil např. v důvodech usnesení ze dne 16. ledna 2015, sp. zn. , nebo usnesení ze dne 22. prosince 2021, sp. zn. .

22. Žalobu pro zmatečnost tak z důvodu uváděných odvolacím soudem odmítnout nelze. Nejvyšší soud proto napadené rozhodnutí zrušil podle věty za středníkem Protože důvody, pro které bylo zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu, platí i na rozhodnutí konkursního soudu, zrušil Nejvyšší soud i toto rozhodnutí a věc vrátil konkursnímu soudu k dalšímu řízení ( ).

23. Právní názor Nejvyššího soudu je pro soudy v dalším řízení závazný ( , ). Shledají-li soudy žalobu pro zmatečnost prostou vad ohledně uvedení důvodu žaloby ve vztahu k napadenému usnesení Krajského obchodního soudu v Praze ze dne 3. září 1996, budou se zabývat otázkou včasnosti podané žaloby, kdy rovněž zhodnotí, jaký význam má, že institut žaloby pro zmatečnost jako mimořádného opravného prostředku je v upraven až s účinností od 1. ledna 2001 (novelizací provedenou , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony); k tomu srov. zejména obecné přechodné ustanovení v části dvanácté, hlavě I, bodu 1. Zamítnout žalobu pro zmatečnost z důvodu jejího opožděného podání lze bez nařízení jednání jen tehdy, byla-li podána po uplynutí lhůt počítaných od právní moci napadeného rozhodnutí ( ).

24. Absence výroku o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněna tím, že žaloba pro zmatečnost je mimořádným opravným prostředkem proti rozhodnutí vydanému v konkursním řízení (ve fázi po prohlášení konkursu), kde platí , o konkursu a vyrovnání; proto se ani zde o náhradě nákladů řízení nerozhoduje.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 22. 4. 2026

Mgr. Hynek Zoubek

předseda senátu