Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30Co 683/2004

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

Žalobce P.H. bytem v D. se žalovanou I.H. bytem v D., bývalí manželé, uzavřeli spolu ještě před zahájením řízení o rozvod manželství podle § 24a, odst. 1 zák. o rod. dohodu o vypořádání společného jmění manželů ( dále SJM ). Jejich manželství bylo pravoplatně rozvedeno. Žalobce, jemuž podle dohody připadla rozestavěná garáž, navrhl zápis svého výlučného vlastnictví k tomuto objektu do katastru, ale jeho návrh byl zamítnut pro nedostatek určitosti dohody o vypořádání SJM. Za tohoto stavu se žalobce domáhal toho, aby rozsudkem bylo určeno, že je výlučným vlastníkem této stavby. Žalovaná I.H. navrhla zamítnutí žaloby a tvrdila, že dohoda je pokud jde o onu stavbu neplatná pro neurčitost ( § 37 obč. zák. ) spočívající v tom, že nesouhlasí čísla pozemkových parcel, na nichž stavba stojí. To podle jejího názoru způsobuje absolutní neplatnost dohody bez zřetele na to, zda jejím účastníkům bylo jasné, o jakou nemovitost jde.

Okresní soud v D. vyhověl žalobě a určil, že žalobce je vlastníkem stavby konkrétně popsané ve výroku rozsudku. Žalované uložil, aby žalobci nahradila náklady řízení.

Žalovaná v odvolání uplatnila odvolací důvod nesprávného právního posouzení ( g, ) s poukazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu publikované pod C 1856 Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp.zn. , podle něhož se nabyvatel nemovitosti na základě smlouvy o převodu vlastnictví nemůže s úspěchem domáhat určení svého výlučného vlastnického práva, pokud není proveden vklad do katastru nemovitostí. Trvala na tom, že předmětná dohoda je neplatná pro neurčitost z výše uvedených důvodů a navrhla, aby napadený rozsudek byl změněn a žaloba zamítnuta.

Odvolací soud napadený rozsudek změnil, žalobu zamítl a žalobce odsoudil k náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů.

Z o d ů v o d n ě n í :

K odvolání žalované přezkoumal krajský soud napadený rozsudek a řízení, které předcházelo jeho vydání a poté dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

V posuzovaném případě se žalobce domáhal určení, že je výlučným vlastníkem v žalobním petitu specifikované nemovitosti ( okresní soud vypustil z výroku svého rozhodnutí slovo " výlučným ") . U každé určovací žaloby podle , je třeba zkoumat, je-li na požadovaném určení naléhavý právní zájem. Odvolací soud má za to, že pokud někdo tvrdí, že je výlučným vlastníkem nemovitosti, avšak neodpovídá to údajům v katastru nemovitostí, tj. není zde zapsán jako výlučný vlastník, má naléhavý právní zájem na určení tohoto práva. Je nutno vzít v úvahu, že účastníci uzavírali dohodu o vypořádání SJM ještě před rozvodem manželství v souladu s ustanovením zákona o rodině. I v případě, že by tato dohoda byla ohledně garáže v pořádku, tedy byla dostatečně určitá, sama o sobě by nemohla založit výlučné vlastnické právo žalobce. Na rozdíl od okresního soudu se však odvolací soud nedomnívá, že tomu brání ust. obč. zák., neboť při vypořádání nemovitého majetku v SJM nedochází ani k úplatnému, ani k bezplatnému převodu vlastnictví. Takový právní názor zaujala judikatura před rokem 1991 v souvislosti s výkladem vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů ( dále BSM ) podle a obč. zák. Rozhodnutí či dohody o vypořádání BSM nepodléhaly registraci prováděné státním notářstvím podle obč. zák. ¨

Současná platná právní úprava v případě, kdy nedochází k " rychlému " rozvodu podle § 24a, zák. o rodině předpokládá, že k vypořádání SJM dojde po rozvodu. Podle § 150 odst. 1 zák. o rod. musí mít dohoda o vypořádání SJM písemnou formu a v případě, že do SJM náleží nemovitost, nabývá dohoda účinnosti až vkladem do katastru nemovitostí. Tato právní úprava platila v době uzavření dohody vypořádání SJM účastníků. Ohledně okamžiku nabytí výlučného vlastnického práva již nepostačuje, byť perfektní, písemné smluvní ujednání stran o nemovitosti, ale nezbytnou podmínkou je vklad do katastru nemovitostí. Teprve vkladem do katastru nabývají dohody o nemovitostech podle účinnosti. Platí pro ně obecný režim pro vklad do katastru nemovitostí podle ve znění pozdějších předpisů. Právní účinky vkladu vznikají vždy na základě pravomocného rozhodnutí o jeho povolení a to ke dni, kdy návrh na vklad byl doručen příslušnému katastrálnímu úřadu. Vyhl. č. , kterou se provádí ve znění pozdějších novel v ust. výslovně neuvádí, že předmětem vkladu jsou práva zapisovaná do katastru i na základě dohody o vypořádání SJM, je-li předmětem vypořádání nemovitost podle , odst. 1 zák. o rod. Výslovně jsou zde ale uvedeny dohody uzavírané podle obč. zák., dohody o změně stanoveného rozsahu společného jmění manželů. Proto má odvolací soud za to, že je třeba za použití analogie podle obč. zák. posoudit dohodu ohledně nemovitosti v SJM v případě rozvodu podle zák. o rod. obdobně jako dohody uzavírané podle obč. zák.

Lze shrnout, že k tomu, aby se žalobce stal výlučným vlastníkem garáže, která je nemovitostí, musela by jednak existovat taková dohoda účastníků podle ust. § 24a, zák. o rod., rozsudek o rozvodu nabýt právní moci a muselo by rovněž dojít ke vkladu této dohody do katastru nemovitosti. Jestliže ke vkladu dohody do katastru nedošlo, nelze žalobě na určení výlučného vlastnického práva žalobce vyhovět pro nedostatek jeho aktivní věcné legitimace.

Odvolací soud proto rozsudek okresního soudu podle změnil a žalobu zamítl.

Podle při změně rozhodnutí okresního soudu bylo na místě opětovně rozhodnout i o nákladech řízení u soudu prvního stupně.

Za správnost vyhotovení: Zpracoval:

Marcela Bulířová JUDr. Karel L u k á š v.r.