Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

18 Cmo 30/2025-64

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ireny Ondruszové a soudců JUDr. Michala Mědílka a JUDr. Jany Sedlářové ve věci

navrhovatelky: Jméno navrhovatelky, narozená Datum narození navrhovatelky

bytem Adresa navrhovatelky

za účasti: Anonymizováno adresa, IČ IČO navrhovatelky

sídlem Adresa navrhovatelky

zastoupený advokátem Jméno advokáta

sídlem Adresa advokáta

o neplatnost rozhodnutí shromáždění vlastníků jednotek ze dne 13. 6. 2023, o odvolání navrhovatelky proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. června 2025, č. j. -51

takto:

I. Usnesení soudu prvního stupně se ve výroku I. potvrzuje a ve výroku II. se mění tak, že navrhovatelka je povinna zaplatit účastníkovi náhradu nákladů řízení ve výši 18 972,80 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám zástupce účastníka.

II. Navrhovatelka je povinna zaplatit účastníkovi náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 7 344,70 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám zástupce účastníka.

Odůvodnění:

I. Usnesení soudu prvního stupně se ve výroku I. potvrzuje a ve výroku II. se mění tak, že navrhovatelka je povinna zaplatit účastníkovi náhradu nákladů řízení ve výši 18 972,80 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám zástupce účastníka.II. Navrhovatelka je povinna zaplatit účastníkovi náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 7 344,70 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám zástupce účastníka.

1. Napadeným usnesením soud prvního stupně výrokem I. zamítl návrh na vyslovení neplatnosti usnesení přijatých na shromáždění vlastníků jednotek dne 13. 6. 2023, kterými bylo hlasováno pod body 1. schválení účetní závěrky za rok 2022, 2. schválení Anonymizováno za člena výboru účastníka, 5. nepřijetí usnesení o automatickém nároku členů Anonymizováno a manželů Anonymizováno na užívání sklepa a 6. schválení vedení soudního sporu o vyklizení terasy navrhovatelky. Navrhovatelce uložil výrokem II. povinnost zaplatit účastníkovi náhradu nákladů řízení ve výši 22 917 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám zástupce účastníka.

2. Soud prvního stupně k rozhodnutí o schválení účetní závěrky za rok 2022 uvedl, že není důležitým důvodem pro přezkum rozhodnutí účastníka soudem podle § 1209 odst. 1 o. z. K volbě Anonymizováno za člena výboru účastníka konstatoval, že stanovy účastníka nevylučují zvolení osoby, která není členem účastníka, do výboru, a proto ani v této části není návrh důvodný. K rozhodnutí pod bodem 5. soud prvního stupně zaujal názor, že přezkum platnosti rozhodnutí vylučuje neschválení návrhu, protože vyslovení neplatnosti by nemělo za následek přijetí takového návrhu; výsledný stav by tak byl stejný. Není, proto na požadovaném vyslovení neplatnosti nepřijetí návrhu dán důležitý důvod ve smyslu § 1209 odst. 1 o. z. Důležitý důvod dle § 1209 odst. 1 o. z. k přezkoumání rozhodnutí soudem soud prvního stupně neshledal ani u schváleného rozhodnutí pod bodem 6. s tím, že i při započítání hlasu navrhovatelky proti přijetí návrhu, by bylo dosaženo většiny 68,53 %. O náhradě nákladů rozhodl podle

3. Proti usnesení podala navrhovatelka v zákonné lhůtě odvolání. V odvolání namítala, že výklad důležitého důvodu podle § 1209 o. z. soudem prvního stupně je v rozporu s § 2 odst. 3 o. z., tedy s dobrými mravy. Uvedla, že soudy při rozhodování jakékoliv kauzy by měly mít zásadu dobrých mravů vždy na mysli, a to dříve, než použijí jiná konkrétní zákonná ustanovení, což se neděje a soudy tak standardně postupují formalisticky. Zdůraznila, že formulace „důležitý důvod“ je příliš vágní a ponechává na libovůli soudu, co za důležitý důvod uzná a co nikoli. Považovala za alarmující, že už podala několik žalob a soudy nikdy neshledaly důležitý důvod k přezkumu. Namítala také, že v katastru nemovitostí je uvedeno, že výměra každé jednotky se skládá z výměry bytu a připočítává se výměra sklepa. Uvedla, že sklepy stojí na pozemku, takže jde o situaci, kdy někteří členové účastníka dle tohoto zápisu vlastní část pozemku, jehož součástí je bytový dům, což dle názoru navrhovatelky je v rozporu se zákonem. Podotkla, že zápis do katastru nemovitostí není konstitutivní, ale jen deklaratorní. Navrhovatelka navrhla zrušení napadeného usnesení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

4. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení i řízení mu předcházející, přihlédl k odvolání navrhovatelky a poté dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

5. Podle § 1209 odst. 1 o. z. je-li pro to důležitý důvod, může přehlasovaný vlastník jednotky navrhnout soudu, aby o záležitosti týkající se správy domu a pozemku rozhodl; v rámci toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí. Není-li návrh podán do tří měsíců ode dne, kdy se vlastník jednotky o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl, jeho právo zaniká.

6. Nejvyšší soud ustáleně zaujímá takový výklad, že institut upravený v § 1209 odst. 1 o. z. lze připustit pouze ve zcela odůvodněných a výjimečných případech. Právo obrátit se na soud s návrhem na přezkoumání usnesení přijatého shromážděním společenství vlastníků jednotek je proto omezeno nejen z hlediska osobního a časového, nýbrž i z hlediska věcného. Uplatnit je může toliko přehlasovaný vlastník jednotky (osobní omezení), pouze do uplynutí prekluzivní lhůty tří měsíců počítané ode dne, kdy se o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl (omezení časové), a jen tehdy, je-li pro to důležitý důvod (omezení věcné). Důležitý důvod pro přezkoumání usnesení přijatého shromážděním je pak dán tehdy, jestliže dotčeným usnesením bylo rozhodnuto o záležitosti, která přímo zasahuje buď do samotného právního postavení vlastníků jednotek, nebo do podstaty předmětu jejich vlastnictví z hlediska účelu jeho využití (např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 3. 2017, sp. zn. , ze dne 27. 6. 2017, sp. zn. , či ze dne 16. 8. 2022, sp. zn. ). Smyslem úpravy omezujících hledisek pro podání návrhu na přezkoumání usnesení shromáždění je minimalizace zásahu veřejné moci do soukromoprávních vztahů; zákon proto připouští rozhodování podle § 1209 odst. 1 o. z. jen ve zcela odůvodněných a výjimečných případech (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 2. 2023, sp. zn. , a ze dne 28. 1. 2025, sp. zn. ).

7. Soud prvního stupně se nejprve zabýval tím, zda je dán důležitý důvod ve smyslu § 1209 odst. 1 o. z. pro přezkum rozhodnutí shromáždění vlastníků jednotek soudem. Podle ustálené judikatury, jak uvedeno shora, důležitý důvod pro přezkoumání rozhodnutí přijatého shromážděním je dán tehdy, jestliže dotčeným usnesením bylo rozhodnuto o záležitosti, která přímo zasahuje buď do samotného právního postavení vlastníků jednotek, nebo do podstaty předmětu jejich vlastnictví z hlediska účelu jeho využití. Závěr soudu, že schválení účetní závěrky za kalendářní rok 2022 nepředstavuje natolik intenzivní zásah do podstaty předmětu vlastnictví navrhovatelky, aby zde byl vyžadován zásah veřejné moci, je v souladu s ustálenou judikaturou (např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 1. 2023, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 4. 2018, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 3. 2017, sp. zn. ).

8. K návrhu na vyslovení neplatnosti rozhodnutí shromáždění vlastníků jednotek, jímž nebyl schválen návrh navrhovatelky (bod 5.), že „pan Anonymizováno a paní Anonymizováno mají automaticky nárok na sklep“, odvolací soud uvádí, že dotčeným usnesením nebylo rozhodnuto o záležitosti, která přímo zasahuje buď do samotného právního postavení navrhovatelky, nebo do podstaty předmětu jejího vlastnictví, takže není dán důležitý důvod podle § 1209 odst. 1 o. z. k přezkumu rozhodnutí shromáždění vlastníků jednotek soudem. Odvolací soud se ztotožňuje i s názorem soudu prvního soudu, že (samotné) neschválení návrhu není důležitým důvodem pro přezkum soudu (§ 1209 odst. 1 o. z.)., protože i v případě vyhovění takovému návrhu to ve svém důsledku neznamená jeho schválení.

9. Při schvalování „vedení soudního sporu o vyklizení terasy navrhovatelkou“ (bod 6.) byly porušeny stanovy účastníka, protože nebyl započítán hlas navrhovatelky s odůvodněním, že se jí rozhodnutí týká. Podle čl. III. bodu 4 stanov je právem každého „člena společenství účastnit se řízení společenství účastí a hlasováním na shromáždění, případně rozhodováním mimo zasedání“. Navrhovatelka tak měla právo hlasovat i o návrhu uvedeném pod bodem 6. programu shromáždění společenství vlastníků dne 13. 6. 2023 a její hlas měl být započítán. Uvedené jednání (sistace výkonu hlasovacího práva navrhovatelky) bylo v rozporu se stanovami (§ 258, § 1221 odst. 1 o. z.). Odvolací soud však neplatnost rozhodnutí pod bodem 6. nevyslovil, neboť sice došlo k porušení stanov, ale nemělo to závažné právní následky a je v zájmu společenství hodném právní ochrany neplatnost rozhodnutí nevyslovit (§ 260 odst. 1 o. z.). K uvedeném závěru byl odvolací soud veden skutečností, že o žalobě na vyklizení terasy navrhovatelkou bylo již pravomocně soudem rozhodnuto v jiném řízení a že i při započtení nesouhlasu navrhovatelky by uvedený bod byl schválen většinou hlasů, jak správně dovodil soud prvního stupně.

10. Rozhodnutí vlastníků jednotek o volbě člena (členů) výboru společenství je důležitým důvodem pro přezkum rozhodnutí soudem ve smyslu § 1209 odst. 1 o. z. Soud prvního stupně správně při svém rozhodování vycházel ze stanov účastníka. Stanovy účastníka nezakazují zvolení za člena výboru osobu, která není členem účastníka s poukazem na čl. III. odst. 4 stanov. V uvedeném článku stanov je toliko uvedeno, že člen společenství má právo volit a být volen do orgánů společenství vlastníků. Ani z čl. VII. odst. 4. stanov, podle kterého členové výboru jsou voleni shromážděním, neplyne zákaz volby za člena výboru jiné osoby než člena účastníka. Stejně tak ustanovení § 1205 odst. 2 o. z., které stanoví podmínky způsobilosti být členem voleného orgánu, nevylučuje, že by členem voleného orgánu společenství nemohla být osoba odlišná od členů společenství vlastníků. Lze tedy uzavřít, že členem voleného orgánu může být nejen vlastník jednotky – člen společenství vlastníků, nýbrž i jiná osoba (fyzická nebo právnická), splňuje- li požadavky způsobilosti být členem voleného orgánu společenství vlastníků a nebrání-li tomu výslovné ustanovení stanov společenství vlastníků.

11. K námitce navrhovatelky, že výklad pojmu „důležitý důvod“, který obsahuje ustanovení 1209 odst. 1 o. z., soudem prvního stupně je ryze formalistický a nezohledňuje základní zásadu stanovenou v § 2 odst. 3 o. z., odvolací soud uvádí, že soud prvního stupně pojem „důležitý důvod“ vyložil ve shodě s ustálenou judikaturou. Navrhovatelka neuvedla žádné konkrétní skutečnosti, které by v tomto případě měly být v rozporu s dobrými mravy. V rozporu s dobrými mravy není ta skutečnost, že navrhovatelka není opakovaně úspěšná se svými návrhy u soudu o vyslovení neplatnosti rozhodnutí shromáždění účastníka.

12. Soud prvního stupně se velmi pečlivě zabýval námitkou navrhovatelky, co se týká výměrů bytových jednotek a sklepů a s tím souvisejícím hlasovacím právem jednotlivých vlastníků jednotek. V tomto směru lze na odůvodnění napadeného usnesení odkázat. Odvolací soud se neztotožňuje s názorem navrhovatelky, že vlastnictví sklepů umístěných přímo na pozemku pod domem, znamená i vlastnictví pozemku, na němž je bytový dům postaven, když (spolu)vlastnictví pozemku, na němž je dům postaven je třeba odlišovat od vlastnictví jednotek, k nimž náleží sklep. Argumentace navrhovatelky, že zápis do katastru nemovitostí není konstitutivní, ale deklaratorní, nemá význam pro přezkoumávanou věc, když soud prvního stupně, jak se podává z bodu 5. odůvodnění napadeného usnesení, vycházel i z prohlášení vlastníka.

13. S ohledem na shora uvedené důvody odvolací soud napadené usnesení ve výroku I. jako věcně správné potvrdil.

14. Odvolací soud změnil podle výrok o náhradě nákladů řízení, když úspěšnému účastníkovi oproti rozhodnutí soudu prvního stupně nepřiznal odměnu advokáta za jeden úkon právní služby ve výši 5 620 Kč včetně náhrady hotových výdajů 450 Kč, a to za účast na jednání soudu dne 21. 3. 2025. Jak se podává z protokolu o jednání, uvedeného dne se jednání nekonalo, bylo odročeno, a proto navrhovateli měla být přiznána toliko náhrada za promeškaný čas advokáta dle vyhl. č. , advokátní tarif, a to ve výši jedné poloviny mimosmluvní odměny za účast při jednání, které bylo odročeno bez projednání věci, tj. částka 2 810 Kč. K náhradě za promeškaný čas advokáta nenáleží náhrada hotových výdajů, ta se váže jen k poskytnuté právní službě ( téže vyhlášky). Celková náhrada nákladů řízení tak činí 18 972,80 Kč namísto soudem prvního stupně přiznané částky 22 917 Kč.

15. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle a Navrhovatelka byla úspěšná jen v nepatrné části, proto byla účastníkovi přiznána plná náhrada nákladů řízení ve výši 7 344,70 Kč spočívající v odměně advokáta za účast na odvolacím jednání ve výši 5 620 Kč dle advokátního tarifu, v náhradě hotových výdajů advokáta ve výši 450 Kč dle advokátního tarifu a v náhradě 21 % daně z přidané hodnoty ve výši 1 274,70 Kč.

16. Navrhovatelka je povinna zaplatit účastníkovi výše uvedené náklady řízení ve lhůtě tří dnů od právní moci usnesení ( ) k rukám zástupce účastníka ( ).

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže Nejvyšší soud jako soud dovolací dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu prvního stupně.