Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 1298/2022

26 Cdo 1298/2022-281

USNESENÍ

V. B.

S. XY

, se sídlem XY, IČO XY, zastoupeného JUDr. Tomášem Tomšíčkem, advokátem se sídlem v Plzni, Vlastina 602/23, o vyslovení neplatnosti usnesení shromáždění společenství vlastníků jednotek ze dne 23. 5. 2017, vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. , o dovolání navrhovatelky proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 2. 12. 2021, č. j. -230, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Navrhovatelka

je povinna

zaplatit účastníkovi na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 4.114,- Kč k rukám JUDr. Tomáše Tomšíčka, advokáta se sídlem v Plzni, Vlastina 602/23, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

Vrchní soud v Praze (odvolací soud) usnesením ze dne 2. 12. 2021, č. j. -230, potvrdil usnesení Krajského soudu v Plzni (soud prvního stupně) ze dne 22. 7. 2020, č. j. -180, kterým zamítl návrh na „vyslovení neplatnosti usnesení shromáždění dalšího účastníka ze dne 23. 5. 2017, přijatých pod bodem 3, 6 a 8“, a uložil navrhovatelce zaplatit dalšímu účastníkovi náklady řízení ve výši 20.570 Kč; současně rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Dovolání navrhovatelky proti usnesení odvolacího soudu není podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „ “), přípustné, neboť otázku, zda byl dán ve smyslu , , ve znění účinném do 30. 6. 2020 (dále též jen „o. z.“), důležitý důvod pro přezkoumání napadeného usnesení shromáždění, jímž bylo rozhodnuto o schválení účetní závěrky za rok 2016, schválení rozpočtu na rok 2017 včetně ponechání záloh ve stejné výši a o nepřijetí návrhu na osazení madla se zábradlím k předním vchodům domů, posoudil odvolací soud v souladu s judikaturou dovolacího soudu, od níž není důvod se odchýlit ani v této projednávané věci.

Ustanovení § 1209 odst. 1 o. z. upravuje podmínky, za nichž může být usnesení přijaté shromážděním společenství vlastníků přezkoumáno soudem. Soud se může zabývat (ne)platností usnesení shromáždění jen v případě, že jde o přehlasovaného vlastníka (hledisko osobní), je-li pro to důležitý důvod (hledisko věcné) a je-li návrh podán do uplynutí prekluzivní lhůty tří měsíců počítané ode dne, kdy se vlastník o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl (hledisko časové). Není-li některé z těchto omezujících hledisek splněno, soud návrh na přezkum (ne)platnosti usnesení shromáždění podle § 1209 odst. 1 o. z. zamítne, aniž by se zabýval platností přijatého usnesení. Smyslem úpravy omezujících hledisek pro podání návrhu na přezkoumání usnesení shromáždění je minimalizace zásahu veřejné moci do soukromoprávních vztahů, zákon proto připouští rozhodování o (ne)platnosti usnesení shromáždění podle § 1209 odst. 1 o. z. jen ve zcela odůvodněných a výjimečných případech.

Důležitý důvod pro přezkoumání usnesení přijatého shromážděním je dán tehdy, jestliže dotčeným usnesením bylo rozhodnuto o záležitosti, která přímo zasahuje buď do samotného právního postavení vlastníků jednotek, nebo do podstaty předmětu jejich vlastnictví z hlediska účelu jeho využití. O takovou situaci však v projednávané věci nejde. Usnesení, kterým byla schválena účetní závěrka za rok 2016 a rozpočet na rok 2017 včetně ponechání dlouhodobých záloh na opravu domu ve stejné výši, nepředstavují natolik intenzivní zásah do podstaty předmětu vlastnictví, aby byl v daném případě vyžadován zásah veřejné moci. V případě rozhodnutí o zvýšení plateb příspěvků na správu domu a pozemku, nejde-li o zvýšení extrémní, není zásadně dán důležitý důvod pro přezkum usnesení shromáždění (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 3. 2017, sp. zn. ). V projednávané věci byly příspěvky ponechány ve stejně výši, a ani schválení účetní závěrky a rozpočtu na další rok do postavení dovolatelky jako vlastnice bytu nijak výrazně nezasáhlo. Totéž platí i o nepřijetí návrhu na osazení madla se zábradlím k předním dveřím domu (madlo se tam ani dříve nenacházelo), byť je dovolatelka může subjektivně pociťovat jako újmu. V této souvislosti je třeba zdůraznit, že vlastnictví bytu nebo nebytového prostoru je z podstaty věci nutně omezeno v rozsahu, ve kterém je třeba respektovat nutnost hospodaření s budovou jako celkem, a práva jednotlivých vlastníků jsou pak omezena stejným vlastnickým právem ostatních vlastníků jednotek (srov. odůvodnění nálezu Ústavního soudu ze dne 13. 3. 2001, sp. zn. ).

Protože nebyly splněny podmínky stanovené v § 1209 odst. 1 o. z. pro přezkum (ne)platnosti napadeného usnesení shromáždění (nebyl dán důležitý důvod), nezabýval se dovolací soud (pro nadbytečnost) otázkou neplatnosti usnesení pro rozpor s dobrými mravy, neboť její řešení je pro závěr o správnosti usnesení odvolacího soudu bezvýznamné.

Vytýká-li dovolatelka odvolacímu soudu, že se nezabýval jejími námitkami k průběhu shromáždění, nevyzval ji k prokázání těchto tvrzení ani ji nepoučil o neunesení důkazního břemene, uplatňuje jiný dovolací důvod, než který je uveden v Nevymezuje totiž žádnou otázku procesního práva, na níž by z hlediska právního posouzení věci napadené rozhodnutí záviselo a při jejímž řešení by se odvolací soud odchýlil od judikatury dovolacího soudu, ale ve skutečnosti mu jen vytýká, že řízení zatížil vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. K vadám řízení může dovolací soud přihlédnout jen tehdy, je-li dovolání přípustné ( -238a ); samy o sobě však takovéto vady (i kdyby byly dány) přípustnost dovolání (podle ) nezakládají. Pro úplnost je možné dodat, že vytýkanými vadami ostatně napadené rozhodnutí ani netrpí. Neshledal-li odvolací soud existenci důležitého důvodu pro přezkum napadeného usnesení shromáždění, a proto žalobu zamítl, bylo nadbytečné zabývat se otázkou průběhu shromáždění.

Nejvyšší soud proto dovolání navrhovatelky podle ustanovení věty první odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).

V Brně dne 16. 8. 2022

JUDr. Pavlína Brzobohatá

předsedkyně senátu