Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 As 270/2019 - 16

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Tomáše Foltase a soudců Mgr. Lenky Krupičkové a Mgr. Davida Hipšra v právní věci žalobce: M. V., proti žalovaným: 1) Ústavní soud, se sídlem Joštova 8, Brno, 2) Nejvyšší správní soud, se sídlem Moravské nám. 6, Brno, 3) Krajský soud v Praze, se sídlem náměstí Kinských 5, Praha, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 10. 7. 2019, č. j. - 8,

takto:

I. Kasační stížnost se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

[1] Krajský soud v Praze (dále též „krajský soud) usnesením ze dne 10. 7. 2019, č. j. - 8, odmítl žalobu žalobce na náhradu škody a ochranu osobnosti směřující rovněž proti rozhodnutím žalovaného 1. ze dne 14. 5. 2019, sp. zn. , a ze dne 27. 5. 2019, sp. zn. , rozhodnutím žalovaného 2. ze dne 8. 8. 2018, č. j. - 35, a ze dne 11. 4. 2019, č. j. - 17, a rozhodnutím žalovaného 3. ze dne 11. 4. 2018, č. j. - 104, a ze dne 26. 11. 2018, č. j. - 7. Dospěl totiž k závěru, že žaloba nesměřuje proti rozhodnutí správního orgánu vydaného při výkonu veřejné správy, ale proti postupu žalovaných při výkonu jejich rozhodovací činnosti. V rámci této činnosti sice vystupují žalovaní jako orgány veřejné moci, ovšem jako soudy ve funkčním slova smyslu, nikoliv jako správní orgány. Krajský soud tedy neměl pravomoc k projednání žaloby, a proto ji pro neodstranitelný nedostatek podmínek řízení podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále též „“) odmítl. Ve vztahu k rozhodování o žalobě na náhradu majetkové újmy a žalobě na ochranu osobnosti krajský soud žalobu odmítl podle V tomto ohledu konstatoval, že k rozhodování o žalobě na náhradu majetkové (popř. nemajetkové) újmy je věcně příslušný soud v občanském soudním řízení podle části třetí , , neboť jde o „klasickou“ žalobu na náhradu újmy způsobené při výkonu veřejné moci nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem [, o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. , o notářích a jejich činnosti (notářský řád)]. Totéž pak platí i pro žalobu na ochranu osobnosti. Krajský soud rovněž žalobce poučil, že do jednoho měsíce od právní moci usnesení může v tomto rozsahu podat žalobu u místně příslušného okresního soudu.

[2] Žalobce (dále též „stěžovatel“) podal proti uvedenému usnesení krajského soudu kasační stížnost.

[3] Podle soudy ve správním soudnictví rozhodují o žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy, (dále jen "správní orgán").

[4] Podle nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže návrh je podle tohoto zákona nepřípustný.

[5] Stěžovatel v projednávané věci podal u krajského soudu „žalobu“ proti výše uvedeným rozhodnutím krajského soudu, Nejvyššího správního soudu, a Ústavního soudu, která byla vydaná v řízení v jiné věci. Ve svém podání, označeném také jako „Trestní oznámení a žaloba na ochranu osobnosti (…)“, dále mj. výslovně uvedl, že žádá o „zrušení nezákonného usnesení KSS i NSS k - 17 i - 7, (…) zrušení nezákonného a protiprávního usnesení .“ V závěrečné části žaloby výslovně navrhl „zrušení obou rozsudků o invaliditě - 104 a - 35 (…) i “, dále „sjednocení odděleného obsahu k zpět do původní žaloby k “, dále „úhradu škod k invalidnímu důchodu a škodám, které vznikají nezákonným jednáním soudců u OS Beroun a na dalších soudech (…)“ a závěrem „odsouzení žalovaných za porušení zákona, práva na spravedlivý proces a nepravdivé zhodnocení zdravotního stavu, (…)“.

[6] nicméně nepřipouští, aby bylo správní žalobou napadeno rozhodnutí jiného (obecného) soudu (srov. výše citovaný , dle něhož soudy rozhodují o žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy). Srov. např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 3. 2017, č. j. - 10, ze dne 11. 4. 2017, č. j. - 10, ze dne 4. 5. 2017, č. j. - 11, ze dne 9. 11. 2017, č. j. - 13, či ze dne 29. 11. 2017, č. j. - 17. Krajský soud tedy nepochybil, pokud žalobu stěžovatele odmítl. Rovněž Nejvyššímu správnímu soudu nezbylo, než kasační stížnost podle ve spojení s téhož zákona odmítnout (shodně viz rozhodnutí Nejvyššího správního soudu např. ve věcech sp. zn. , sp. zn. , nebo sp. zn. ).

[7] O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud podle , ve spojení s , dle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.

[8] Vzhledem k odmítnutí kasační stížnosti Nejvyšší správní soud již pro nadbytečnost nerozhodoval o žádosti stěžovatele o osvobození od soudních poplatků a jeho návrhu na ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti.

Poučení:Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 3. září 2019

JUDr. Tomáš Foltas

předseda senátu