Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 A 122/2016 - 30

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Ryby a soudkyň Mgr. Blanky Fauré a Mgr. Ivety Postulkové ve věci

žalobce: Společenství vlastníků Místecká 450

sídlem Místecká 450, 199 00 Praha 9,

IČ: 272 13 498

proti

žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy

sídlem Mariánské náměstí 2, 110 00 Praha 1

žaloba proti rozhodnutí č.j. MHMP 730129/2016, ze dne 26.4.2016

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobou podanou u Městského soudu v Praze (dále též "městský soud“) dne 12. 7. 2016 se žalobce domáhá zrušení rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy (dále také "odvolací orgán“ či "žalovaný" či "napadené rozhodnutí") blíže označeného v záhlaví tohoto rozsudku, jímž bylo zamítnuto odvolání proti rozhodnutí Úřadu městské části Praha 18, odboru výstavby a územního rozhodování (dále též „prvostupňový orgán“) ze dne 16. 3. 2016, č. j. MC18 9543/2016/OVUR/Ry. Tímto rozhodnutím prvostupňový orgán, jako věcně a místně příslušný správní orgán podle ustanovení , o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“) a vyhlášky hl. m. Prahy č. 55/2000 HMP, kterou se vydává Statut hl. m. Prahy, ve znění pozdějších předpisů, podle , o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), rozhodl o žádosti žalobce ze dne 25. 8. 2015, kterou se domáhal poskytnutí informací na základě , tak, že žádosti o poskytnutí informací částečně vyhověl a informaci částečně neposkytl, a to v rozsahu, který se týká poskytnutí informace související se stavebním povolením stavebníka V. S., konkrétně kopie části projektové dokumentace stavby: Souhrnné technické zprávy.

2. Žalobce v žalobě nejprve obsáhle popisuje průběh správního řízení, které bylo vedeno na základě shora uvedené žádosti žalobce dle a dovozuje liknavost postupu správních orgánů při jejím vyřizování. K meritu věci uvádí, že nesouhlasí s právním názorem žalovaného, který požadovanou informaci odmítl vydat s odůvodněním, že tomu brání ustanovení . Dle jeho názoru, jestliže odlišně od upravuje režim nahlížení do spisu a pořizování kopií z nich, pak při vědomí toho, že není lex specialis k , nemůže jej ani doplňovat či rozšiřovat, a není zásadně možné, aby tímto zákonem bylo dotčeno či omezeno právo žadatele na přístup k informacím v režimu podle . Dále uvádí, že i zákon o svobodném přístupu k informacím upravují zcela odlišné situace i okruh účastníků; dle ustanovení se bude postupovat tehdy, pokud je žádost o kopii dokumentace podávána účastníkem stavebního řízení. Tytéž informace však lze získat bez dodatečných podmínek v režimu způsobem, jak to učinil žalobce, který má právo domoci se tímto postupem poskytnutí kopie jakýchkoli písemností obsažených ve stavebním spise, a to právě dle ustanovení . Pro podporu své argumentace žalobce odkazuje na judikaturu Městského soudu v Praze, a to rozsudek ze dne 30. 5. 2007 sp. zn. -28 a judikaturu Nejvyššího správního soudu, a to rozsudek ze dne 29. 10. 2007 č. j. -47 a rozsudek ze dne 20. 12. 2012 ve věci sp. zn. .

3. S ohledem na shora uvedené žalobce považuje rozhodnutí žalovaného za nezákonné, navrhuje jeho zrušení a dále navrhuje, aby soud uložil prvostupňovému orgánu povinnost žalobci vydat požadované informace v plném rozsahu, tj. dokumentaci stavby: Souhrnná technická zpráva.

4. Žalovaný se ve svém vyjádření zopakoval právní závěry vyjádřené v napadeném rozhodnutí a odkázal na závěry rozhodnutí Nejvyššího správního soudu a Ústavního soudu. Zpochybnil přiléhavost rozhodnutí soudů, na které je v žalobě odkazováno s tím, že otázka nároku na poskytnutí kopie dokumentace stavby v režimu není doposud jednotně řešena soudní judikaturou.

5. Městský soud v Praze přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí v rozsahu uplatněných žalobních bodů (, věta první, , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen ), a vycházel přitom ze skutkového i právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu ( ). Ve věci nebylo nařízeno jednání, neboť účastníci s tímto postupem konkludentně souhlasili.

6. Ze správního spisu vyplývá, že žalobce požádal dne 25. 8. 2015 o poskytnutí informací dle , které dne 3. 9. 2015 prvostupňový orgán částečně poskytl a rozhodl o částečném odmítnutí žádosti o informace. Dále byla prvostupňovým orgánem vydána tři další rozhodnutí, jejichž výsledek byl shodný s napadeným rozhodnutím – nebyla vydána část projektové dokumentace stavby: Souhrnná technická zpráva.

7. V posledním vydaném rozhodnutí ze dne 16. 3. 2016, č. j. MC18 9543/2016/OVUR/Ry, prvostupňový orgán opět rozhodl o částečném nevyhovění žádosti a částečném neposkytnutí informace. V odůvodnění svého rozhodnutí zdůraznil, „že právo na poskytnutí informací není absolutní, ale může být omezeno zákonem. V daném případě je zákonným omezením ustanovení , tedy k poskytnutí kopie projektové dokumentace v režimu zákona o svobodném přístupu informací je třeba mít souhlas toho, kdo dokumentaci pořídil, případně souhlas vlastníka stavby“. Vzhledem k tomu, že žalobce tento souhlas nepředložil a souhrnná technická zpráva je v souladu s ustanovením a přílohy 5 (písm. B) vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj ČR č. , o dokumentaci staveb, součástí projektové dokumentace pro ohlášení stavby nebo pro vydání stavebního povolení, nebylo možno tuto informaci poskytnout.

8. Dne 26. 4. 2016 žalovaný rozhodl o odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí prvostupňového orgánu. Správnost napadeného rozhodnutí přezkoumal dle ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“). V odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí zopakoval historii správního řízení vedeného ve věci poskytnutí informací žalobci dle . K argumentaci žalobce zpochybňující postup prvostupňového orgánu a aplikaci ustanovení ve vztahu k , s odkazem na judikaturu správních soudů i Ústavního soudu ČR odvolací orgán uzavřel, že ustanovení není speciální vylučující úpravou dle ustanovení , nicméně při poskytování požadovaných informací formou pořízení kopie dokumentace stavby je třeba respektovat podmínky uvedené v ustanovení , věta druhá , a to s odkazem na rozhodnutí Ústavního soudu ČR ze dne 18. 2. 2002 sp. zn. , rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 9. 4. 2001 sp. zn. a rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 12. 2006 č.j. -70. Odvolací orgán se také vypořádal s judikaturou namítanou žalobcem.

9. Podle ustanovení v rozhodném znění se zákon nevztahuje na poskytování informací, které jsou předmětem průmyslového vlastnictví, a dalších informací, pokud zvláštní zákon upravuje jejich poskytování, zejména vyřízení žádosti včetně náležitostí a způsobu podání žádosti, lhůt, opravných prostředků a způsobu poskytnutí informací.

10. Podle ustanovení v rozhodném znění při soudním přezkumu rozhodnutí o odvolání na základě žaloby podle zvláštního právního předpisu soud přezkoumá, zda jsou dány důvody pro odmítnutí žádosti. Nejsou-li žádné důvody pro odmítnutí žádosti, soud zruší rozhodnutí o odvolání a rozhodnutí povinného subjektu o odmítnutí žádosti a povinnému subjektu nařídí požadované informace poskytnout.

11. Podle ust. v rozhodném znění vedení spisové služby a nahlížení do spisu se řídí ustanoveními a zvláštního právního předpisu. Kopii dokumentace stavby stavební úřad poskytne, pokud žadatel předloží souhlas toho, kdo dokumentaci pořídil, případně souhlas vlastníka stavby, které se dokumentace týká. V odůvodněných případech lze usnesením odepřít nahlížení do vybraných částí dokumentace u staveb důležitých pro obranu státu, staveb civilní ochrany a bezpečnosti, popřípadě z důvodů ochrany osob a jejich majetku.

12. Ze žaloby je zřejmé, že meritum žalobních námitek žalobce spočívá v aplikaci úpravy poskytnutí kopie dokumentace stavby upravené v ustanovení povinným subjektem při poskytování informací dle .

13. Z dikce ustanovení vyplývá, že se citovaný zákon se nevztahuje na informace, které jsou předmětem průmyslového vlastnictví, a další informace, pokud tak stanoví zvláštní zákon. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí je zřejmé, že ani odvolací orgán nepovažoval za takovouto zvláštní právní normu. Nicméně své rozhodnutí opřel o závěry rozhodnutí správních soudů a Ústavního soudu, které jeho názor vyjádřený v napadeném rozhodnutí aprobují.

14. Nejprve se soud zabýval, zda žalobcem požadovaná informace - Souhrnná technická zpráva je dokumentací podle ustanovení . Podle ustanovení vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj č. , o dokumentaci staveb, tato vyhláška stanoví rozsah a obsah projektové dokumentace pro ohlášení stavby uvedené v až e) nebo projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení. Podle citované vyhlášky rozsah a obsah projektové dokumentace pro ohlášení stavby uvedené v až e) nebo pro vydání stavebního povolení je stanoven v příloze 12 k této vyhlášce. Podle přílohy 12 dokumentace obsahuje tyto části: A) průvodní zpráva, B) souhrnná technická zpráva, C) situační výkresy, D) dokumentace objektů a technických a technologických zařízení. Dále je pod body B1 až B9 podrobně upraven obsah souhrnné zprávy. Je tedy zřejmé, že souhrnná technická zpráva je v souladu s citovaným ustanovením součástí projektové dokumentace pro ohlášení stavby nebo pro vydání stavebního povolení.

15. V rozsudku Krajského soudu v Ostravě 9. 4. 2001, sp. zn. krajský soud uzavřel: „Právní úprava obsažená v zákoně č. 106/2009 Sb., o svobodném přístupu k informacím, se vztahuje i na poskytování informací povinnými subjekty vážících se k jejich působnosti v oblasti územního plánování a stavebního řádu; při poskytování požadovaných informací formou nahlédnutí do územně plánovací dokumentace staveb (popřípadě pořízení kopií této dokumentace) je však třeba respektovat podmínky uvedené v .“ (nyní ustanovení , pozn. soudu). Stejný závěr vyplývá i z rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 19. 12. 2001 sp. zn. : „Žádost o nahlížení do projektové dokumentace ( ) se neřídí režimem zákona č. 106/119 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ale podléhá předpisům stavebního práva. Právo na svobodný přístup k informacím nelze užít ani subsidiárně, nebyl-li žadatel účastníkem řízení, v němž byla projektová dokumentace předložena“.“

16. V korigované podobě tento právní závěr vyplývá i z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 12. 2006, č. j. -70: ….“na poskytování informací povinnými subjekty z jejich působnosti v oblasti územního plánování a stavebního řádu se vztahuje beze zbytku jak právní úprava obsažená v zákoně č. , tak i úprava obsažená ve či stavebním zákoně; přitom tyto úkony mohou podléhat odlišným režimům těchto právních předpisů. Při poskytování určitých informací formou nahlédnutí do územně plánovací dokumentace a dokumentace staveb (popřípadě pořízení kopií této dokumentace) je tedy třeba respektovat specifické podmínky, za nichž je informace žádána a omezení vyplývající z jednotlivých právních úprav“.“ V uvedeném rozhodnutí se sice Nejvyšší správní soud zabýval střetem žádosti žadatele o informaci dle a , nicméně shora citovaný závěr je dle soudu použitelný i na projednávanou věc.

17. Dalším z řady rozsudků, které se zabývají problematikou vztahu zvláštních zákonů ve vztahu k , je například rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 7. 2005, č. j. -53, dle kterého: „Nejvyšší správní soud nejprve zdůrazňuje, že je třeba důsledně odlišovat případy, kdy se při poskytování informací vůbec nepostupuje dle zákona o svobodném přístupu k informacím ( tohoto zákona), a případy, kdy se postupuje podle zákona o svobodném přístupu k informacím a zvláštní zákon obsahuje pouze některé zvláštní normy. První okruh případů představuje poskytování informací o životním prostředí (postupuje se podle , o právu na informace o životním prostředí), údajů z katastru nemovitostí (postup upraven , o katastru nemovitostí České republiky), nahlížení do spisu ve správním řízení (postup dle , , viz rozsudek ze dne 13. 8. 2008, č. j. -78). Z druhé skupiny případů lze uvést žádost o nahlédnutí do územně plánovací dokumentace či dokumentace staveb. Na poskytnutí těchto informací se aplikuje zákon o svobodném přístupu k informacím, ovšem , o územním plánování a stavebním řádu, , představuje legitimní omezení tohoto práva tím, že zužuje okruh osob, jímž lze tyto informace poskytnout“.“ Z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 6. 2010, č. j. -91 pak vyplývá, že je v zásadě možné, aby zvláštní zákon stanovil speciální důvod pro odmítnutí žádosti o poskytnutí informace dle , nicméně výčet těchto důvodů není vyčerpávající, ale je možné, že bude rozšířen jiným zvláštním zákonem.

18. Ohledem na shora uvedenou judikaturu se soud nemůže ztotožnit s námitkami žalobce ohledně aplikace při poskytování informací dle . Soud konstatuje, že žalovaný se ve svém rozhodnutí zcela detailně námitkou žalobce zabýval a dospěl k závěru správnosti rozhodnutí prvostupňového orgánu, tedy že s ohledem na ustanovení , nelze informaci poskytnout. Tento závěr, má oporu v judikatuře správních soudů a je závěrem naprosto logickým, neboť nelze připustit, aby dle jednoho zákonného znění bylo právo na poskytnutí informací omezeno, jak je tomu dle u stavební dokumentace právě povinností žadatele předložit souhlas toho, kdo dokumentaci pořídil, případně souhlas vlastníka stavby, které se dokumentace týká, a nesplnění této podmínky bylo možno obejít bezbřehou aplikací .

19. K žalobcem uváděným rozhodnutím soud pro úplnost uvádí, že v rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. 5. 2007, č. j. -28 bylo řešeno poskytnutí informace – kopie stavebního povolení oplocení specifikovaného pozemku či souhlas s tímto oplocením a stavebního povolení a kolaudačního rozhodnutí na komunikaci, tedy informace, která nebyla dokumentací ve smyslu a její poskytnutí jiným osobám není nijak regulováno. I v citovaném rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 29.10.2007, č. j. -47 bylo řešeno, zda je žádost o kopii stavební dokumentace ve formě kolaudačních rozhodnutí žádostí o informaci dle , toto rozhodnutí tedy neřeší žalobcem nastolenou otázku vztahu a . Ani poslední z žalobcem uvedených rozsudků Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 12. 2012 č. j. - 121 danou problematiku neřeší, když se jeho závěry týkají vztahu a daňového řádu. Navíc je žalobcem uvedená část rozsudku vytržena z kontextu celého rozhodnutí, neboť ten v citovaném odstavci pokračuje: “Specialitu určité právní úpravy je nicméně třeba posuzovat, nikoliv mechanicky, nýbrž je nutné vždy zvážit její celkový obsah, smysl a podmínky její aplikace. K takovým zvláštním úpravám lze zařadit, například , o právu na informace o životním prostředí, , o katastru nemovitostí České republiky, nebo též úpravu žádosti o nahlížení účastníka do správního spisu, která je komplexně upravena (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 8. 2008, č. j. -78; jeho závěry jsou plně aplikovatelné na recentní podobu zákona o svobodném přístupu k informacím.“.

20. Na základě výše uvedeného, když soud neshledal námitky žalobce důvodné, soud žalobu dle ust. zamítl.

21. O nákladech řízení soud rozhodl podle , podle kterého má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Ve věci měl plný úspěch žalovaný, avšak žalovanému v řízení žádné náklady nad rámec jeho běžných činností nevznikly. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 2. srpna 2019

JUDr. Jan Ryba v. r.

předseda senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje M. J.